NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Mosty.
Mosty.

I. Pojem.
Mosty patří k nejdůležitějším prostředkům spojovacím a staví se zpravidla za tím účelem, aby spojily si nice, které vodami jsou rozděleny; jsou tedy částí silnice, jen výjimkou vzhledem na jich důležitosti a veliký náklad, kterého vyžadují, pokládají se za samostatný předmět stavební. Naskytá se často otázka, zda most je veřejným spojovacím prostředkem. Zodpovědění této otázky závisí především na tom, zda silnice a cesty, které jsou mosty spojeny, jsou veřejným statkem čili nic (nál. spr. s. dvoru ze dne 21. března 1892. č. 3568 z r. 1891 sb. »Budw.« č. 6502). Mosty. 405
II. Druhy.
1. Vzhledem na hmotu, z níž mosty se staví, rozeznáváme mosty dřevěné, kamenné a železné.
2. Vzhledem k účelu, jakému slouží, lišiti jest lávky, které pouze pro chodce určeny jsou, jízdní mosty, které mimo to i pro velikou dopravu, tudíž pro větší náklady zvláště pro vozy určeny jsou, a mosty železniční, které správami železničními pro dopravu železniční určeny jsou.
3. Vzhledem k technické konstrukci dělí se mosty na pohyblivé a nepohyblivé.
III. Zřizování a udržování mostů.
Mosty zřizují a udržují obce, okresy a země. V jednotlivých zemích korunních jsou různá zákonná nařízení, která na základě zemských zákonů vydána byla, tak na př. jsou v Čechách ty obce, které vybírají mýto dlažební nebo mostné, zavázány dotyčné mosty zcela na vlastní útraty v dobrém stavu udržovati. (§ 10. zák. zem. ze dne 12. srpna 1864 č. 46.). V Horních Rakousích a Korutanech má zemský fond ony mosty, které spojují zemské silnice, sám udržovati, v Solnohradsku jsou podpory obcím ze zemského fondu nepřípustný (§ 33. zák. zem. ze dne 14. ledna 1873 č. 6); v jednotlivých korunních zemích jako na př.: v Gorici a Hradištce mohou pro nové stavby nebo opravy mostů povoleny býti podpory z konkurenčního fondu silničního. V Haliči mohou býti mosty zřízeny vzhledem na jich větší důležitost’ nebo náklad na základě usnesení zemského sněmu nebo se mohou к jich udržování příspěvky buď z prostředků zemských nebo na základě usnesení okresních rad z okresních prostředků poskytovati. V Dolních Rakousích může nastati změna stávající konkurence ve příčině zřízení nebo udržování mostu usnesením se sněmu zemského a j. v.
IV. Mosty železniční.
Mosty železniční jsou nutný má-li trať řeku, silnici nebo některý jiný prostředek spojovací překročiti, dále v případech, ve kterých lze mosty zříditi menším nákladem nežli náspy.
1. Druhy. Vede-li most přes větší řeku, nazývá se říční; vede-li přes propast’, která bývá občas zaplavena, jinak však jest vyschlá, mluví se o mostu inundačním. Má-li most větší délku, nebo je-li zřízen na místě náspu, zove se viadukt. Slouží-li most k tomu, aby spojovací prostředek pod drahou se provésti mohl, mluví se o silničním spodním mostu, je-li však naproti tomu dráha nebo jiný prostředek spojovací překlenut mostem, nazývá se tento silniční vrchní most. Jedná-li se o překlenutí příkopů nebo menších struh, nazývá se stavba, která v širším smyslu slova se také k mostům počítá, propustkem. Propustky musí se také zřizovati při cestách jsoucích ve spojení se železnicemi.
2. Složení mostů železničních.
Každý most sestává ze dvou hlavních dílů z pilířů: a hoření stavby. Hoření stavba jest charakteristickým dílem mostu. Při mostech železných a dřevěných sestává z mostních nosičů a jízdní dráhy, při kamenných mostech tvoří klenutí hoření stavbu. Dle složení rozeznáváme mosty: trámové, obloukové a visuté. Při mostech obloukových spočívá vše na tlaku, při mostech visutých na pevnosti tahu, kdežto při trámových obě vlastnosti se vyžadují. Mosty.
3. Pravidla bezpečnostní.
Předpisy o stavbě mostů železničních jakož i předpisy bezpečnostní, kterých při mostech železničních, při překlenutích a železničních příjezdních mostech šetřiti dlužno, obsahuje nař. min. obch. ze dne 15. září 1887 č. 109 ř. z. Návrhy staveb nových mostů železničních musí se ještě před početím stavby ministru železničnímu ku schválení předložití. Předložený projekt má obsahovati : situační náčrtek celého mostu v rozměru 1 : 1000, jakož i přehledný a úplný náčrtek sloupů v rozměře 1 : 100, dále schematické rozdělení hmoty, přehledný a podrobný náčrtek konstrukce nosnosti v rozměře 1 : 10 s udáním rozměrů a hmoty pro nosnosť rozhodných; průkaz o vlastní váze mostu; theoretické odůvodnění rozměrů částí konstrukčních a při drahách místních a vlečných — mimo to schema nosnosti nej těžším vozidlům odpovídající. Dříve než se železniční most odevzdá dopravě, musí býti komisionelně ohledán a vyzkoušen. Správy železniční mají aspoň každých 6 roků předsevzíti ohledání a prozkoumání mostů. Generální inspekci jest vyhrazeno zkoušeti dle potřeby a vlastního uvážení mosty železniční. Zákaz průchodu železničním propustkem nezakládá rušenou držbu. K posouzení správnosti takového zákazu jsou příslušní toliko úřadové administrativní (roz. nej. soud. dvoru ze dne 27. července 1892 č. 9059).
V. Právo vodní.
Ten, komu přísluší služebnost, má dle předpisů § 491. o. o. z. péči míti o zřízení příkopů a kanálů, když toho nutnost vyžaduje. Hledíc k těmto ustanovením nařizují vodní zákony zemské: Při zakládání otevřených příkopů a kanálů mají podnikatelé kromě povinnosti § 491 o. o. z. jim uložené postarati se též o udržování spojení obou břehů mosty a cestami, při vysokých vodovodech a kanálech také o potřebné propustky a opatření směřující k bezpečnosti osob a majetku (§ 33 česk. vod. z.). Z toho jde, že při stavbě mostů též příslušné předpisy práva vodního zachovati se musí. Je-li stavba mostu taková, že by mohla míti vliv na stav, výši a běh vody, nebo že by mohla břehy ohrožovati, jest si vždy vyžádati k tomu úředního svolení. Rovněž potřebí tohoto povolení při stavbě mostů přes vodu soukromou, může-li stavba mostu miti účinek na cizí práva nebo na povahu, běh nebo výši vod veřejných. Tato ustanovení zákonů vodních o povinnosti podnikatelů, zřídili a udržovati potřebné mosty a lávky za příčinou spojení břehů, mají platnost nejen při zakládání takových staveb, nýbrž i, v nedostatku jiných právních závazků, na udržování a spravování těchto stávajících prostředků spojovacích (výn. min. orby ze dne 22. listopadu 1876 č. 12977 časop. Zeitschr, f. Verw.« r. 1877 č. 21). Při otázce, kdo ku zřizování a udržování mostu povinen jest, mají se v pochybných případech nejprve vyšetřování vésti tím směrem, zda není na jedné straně přemostění a na druhé straně zřízení propustku právem vzájemně se doplňujícím, nebo zda jedno nebo druhé není předmětem samostatným; tím rozluští se také otázka, zda udržování mostů dle zákonů vodních nebo silničních spravovati se má (nál. sprav. soud. dvoru ze dne 16. října 1882 č. 180). Rozhodnutí ve příčině zřízení mostů přes vodu veřejnou, kterou se plaví vory, přísluší politickému zemskému úřadu (§ 76 česk. vod. z.). Rozhodnutí příslušného úřadu musí se vždy opatřiti, ať se jedná o stavbu obecní, okresní nebo zemskou. Ohledně staveb mostů, které stát podniká, jest činiti rozdíl mezi mosty, které staví stát na své útraty na státních silnicích a mosty, které stát jako správce Mrtvoly.407
zvláštního fondu (nadace a pod.) zřizuje; v prvém případě není třeba povolení politického úřadu, poněvadž takové stavby nemohou se dříve provésti, až je příslušný vyšší politický úřad schválí; v druhém případě musí se vždy opatřiti povolení úřadů politických, poněvadž takové mosty spadají v tutéž kategorii jako ony, jež jednotlivci, obce, okresy atd. zřizují.
VI. Zákonná ochrana mostů.
1. Policejní silniční řády trestají každé úmyslné nebo nedostatečnou povinnou péčí způsobené poškození mostů, pokud se netrestá všeob, zákonem trestním, jako přestupek; mimo to musí vinník škodu svým činem způsobenou nahraditi (polic. silniční řád pro Čechy, Moravu, Bukovinu, Dalmacii, Gorici, Krajinu, Dolní Rakousy, Solnohrady, Štýrsko).
2. Zákon trestní:
a) Úmyslné poškození mostů bez ohledu na výšku škody tvoří zločin veřejného násilí (§ 85 lit. e) tr. z., § 362 lit. c) voj. tr. z.). Při tomto druhu zlomyslného poškození není třeba zjišťovati zvláštní nebezpečnost (roz. ze dne 16. prosince 1882 č. 9134 a 11569 sb. č. 506).
b) Ten, kdo jakýmkoli ze zlomyslnosti podniknutým jednáním nebo schválným zanedbáním povinností ve příčině mostu jemu přináležejících nebezpečí pro život, zdraví nebo tělesní bezpečnost lidskou nebo ve větší míře pro cizí majetek přivodí, dopouští se rovněž zločinu veřejného násilí (§ 87 tr. z., § 364 voj. tr. z.).
c) Krádež na mostech tvoří bez ohledu na obnos zločin (§ 175 lit. b) tr. z., § 463 lit. c) voj. tr. z.).
d) Zlomyslné strhnutí nebo poškození mostu tvoří přestupek proti veřejným ústavům a zřízením (§ 318 tr. z.); dle voj. tr. z. přečin (§ 318).
e) Každé zaviněné opomenutí ve smyslu § 335 tr. z. ohledně mostu, které způsobilé jest nebezpečí pro život, zdraví nebo tělesní bezpečnost přivésti nebo zvětšiti tvoří přečin (§ 337 tr. z., § 601 voj. tr. z.).
f) Jednání a opominutí proti bezpečnosti života ve příčině mostů se strany osob к tomu zřízených, které se však na zlomyslnosti nezakládají, trestají se vězením od 3 dnů do 3 měsíců, po případě 8 měsíců (§ 432 tr. z., § 703 voj. tr. z.).
g) Jízda s pochodněmi po mostě dřevěném tvoří přestupek proti bezpečnosti cizího majetku. Trest: pokuta 50 zl. až 500 zl. (§ 454 tr. z., § 726 voj. tr. z.).
Dle osnovy nového trest zákona dopouští se přestupku, kdo ve příčině dopravy po mostech jedná proti nařízením v zájmu tělesné bezpečnosti vydaným (§ 489 osn.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Mosty. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 418-421.