Klamání úřadů

jest dle definice rakouského trestního zákona takové obelstění politických, nebo vůbec státních neb i obecních úřadů, kterým veřejný dohled se stěžuje.
I. Obelstění úřadu vzniklé udáním lživých okolností při trestním vyšetřování není zvláštním deliktem, nýbrž pouze přitěžující okolností (§§ 45 a 563 lit. m. tr. z.). II. Děje-li se klamání úřadu lstivým předstíráním nebo jednáním s úmyslem, aby někdo, ať stát, obec neb jiná osoba na svém majetku neb jiných právech škodu vzala, jest jednání takové podvodem. (§ 197 po př. § 461 tr. z.) Škoda nemusí býti materielní, stačí tu úmyslné poškození veřejného práva dohledu. Křivě složené svědectví před správním úřadem za účelem obmezení jeho trestní pravomoci netrestá se dle § 320 lit. e tr. z., nýbrž jako přestupek (§§ 197, 205 a 461 tr. z.), po případě, přistupuje-li k tomu předpokládání § 200 tr. z., jako zločin podvodu. (Nál. plen. ze dne 23. května 1889 č. 3167, Novák 1264.) Jako přestupek podvodu trestá se odpykání přisouzeného trestu osobou, která klamně za odsouzeného se vydala. (Nál. ze dne 16. prosince 1875 č. 6170, Novák č. 94..
III. V ostatních případech podléhá klamání úřadů, jmenovitě též t. zv. klamné hlášení ustanovením § 320 lit. e tr. z. Vedle přestupku § 320 e. může takové trestní jednání zakládati skutkovou povahu podvodu. Tak podrobeny jsou soudnímu posouzení nesprávná hlášení, kterých se dopustí lázeňský host na lístku ohlašovacím za účelem neoprávněného snížení dávek správě lázeňské náležejících, při kterémžto posouzení nutno vzíti zřetel vedle § 461 tr. z. na ustanovení § 320 lit. e. (Nál. ze dne 30. října 1890 č. 10317, Novák č. 1375.) Úmysl oklamati úřad není nutným požadavkem tohoto přestupku (II. odst. § 320. e.), nýbrž toliko přitěžující okolností. (Nál. ze dne 25. listopadu 1887 č. 11003, Novák č. 1111.) Naproti tomu jest nutno, aby pachatel hleděl positivní činností, klamným udáním, úřad obelstíti. Pouhé pasivní třeba předpisům odporující počínání nezakládá ještě skutkovou povahu přestupku § 320 lit. e. tr. z. a podléhá, pokud jsou tu všechny žádané náležitosti, pouze poljcejnímu stíhání. (Nál. ze dne 5. června 1885 č. 3610, Novák č. 787.)
Předmětem klamání může býti každý úřad, pokud vykonává výsostní práva státu, aneb pokud na základě bezprostředního neb jiného veřejného nařízení jest povinen obstarávati záležitosti vládní. (§ 101 tr. z.) Tak klamná udání před úřady živnostenskými, četnictvem atd. Kdo, jsa pro trestní čin stíhán, orgánu bezpečnostního úřadu klamné jméno udá, dopouští se přestupku § 320 lit. e. tr. z. (nál. ze dne 9. března 1883 č. 419, Novák č. 530.) Přestupek tento trestá se vězením v trvání ode tří dnů do jednoho měsíce, při úmyslném klamání žalářem stejného trvání. Ukáže-li se toho potřeba vzhledem k okolnostem neb k osobě pachatelově, může tento po odbytém trestu z místa a je-li cizincem, po případě i ze všech království a zemí na říšské radě zastoupených býti vypovězen.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Klamání úřadů. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 43-44.