NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Č. 5079.

Samospráva obecní. — Administrativní řízení: O mezích a podstatě pravomoci nadřízeného úřadu samosprávného schvalujícího usnesení obecního zastupitelstva o zvláštním příspěvku podle § 27 ob. fin. novely.
(Nález ze dne 4. listopadu 1925 č. 10763.) Věc: Vítkovické horní a hutní těžířstvo v Mor. Ostravě a spol. (p.dv. Dr. Ludv. Brixel a Dr. Kar. Winkler z Mor. Ostravy) proti správní komisi pro Slezsko v Opavě (zem. rada Rud. Latzina, za zúč. obec adv. Dr. Rud. Šmolka z Mor. Ostravy) o příspěvek velkého podniku podle §u 27 ob. fin. novely na r. 1922.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad, že schvaluje usnesení městské správní komise ve Slezské Ostravě ze 4. května 1923, jímž byla stanovena výše příspěvků velkých závodů ve smyslu §u 27 zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. na rok 1922 v obnosu 1159569 K a jímž bylo určeno, že se definitivní rozdělení této částky na jednotlivé závody stane, až dojdou definitivní předpisy daňové jednotlivých závodů na rok 1922. Dále schváleno bylo nař. rozhodnutím prozatímní rozdělení příspěvku na st-le obnosy určenými ve výpočtu příspěvku, jejž obec provedla a který tvoří integrující část schvalovacího výnosu. Splatnost příspěvku byla určena jedním měsícem po vyrozumění st-lů.
O stížnostech podaných do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Podle § 27 ob. fin. novely může obec usnesením ob zastupitelstva žádati od velikých podniků tam blíže naznačených zvláštní příspěvek, který potřebuje, pokud nebyl dobrovolně smluven, k platnosti schválení vyššího úřadu dohlédacího. Schvalovací akt úřadu dohlédacího nemůže však býti zásadně předmětem stížnosti poplatníka k nss-u, neboť týká se jen poměru mezi obcí a úřadem dozorčím. Proti poplatníku působí pouze usnesení ob. zastupitelstva, a jen toto může poplatník bráti opravným prostředkem v odpor a jen do rozhodnutí vyšší stolice o tomto opravném prostředku přísluší poplatníku stížnost k nss-u.
Nebyla by tedy v daném případě přípustná stížnost, když by nař. rozhodnutí bylo skutečně takovým ryzím schvalovacím aktem. Akt schvalovací, který přistupuje jako actum posterius k aktu schvalovanému, předpokládá však, že akt schvalovaný jest úplně perfektní a právní účinnosti proti poplatníku schopný. Jestliže však dohlédací úřad udělil schválení usnesení, jež není perfektní a vůči poplatníku působiti nemůže, nejde o pravé schválení, neboť pak dozorčí schválení nepřistupuje k aktu schvalovanému, nýbrž dohlédací úřad zakládá povinnost poplatnou bezprostředně vlastním svým aktem. Proti takovému výroku, který dle svého obsahu aneho aspoň dle svého vnějšího vzhledu zasahuje do právní sféry poplatníkovy, tvoře formálně základ jeho poplatné povinnosti, nelze poplatníku právo stížnosti k nss upírati.
V daném případě usnesla se měst. správní komise ve Slezské Ostravě dne 4. května 1923, že st-lům má býti předepsán na rok 1922 příspěvek v částce 1159569 K a že definitivní rozdělení této částky na jednotlivé závody se stane, až dojdou definitivní předpisy daňové jednotlivých závodů na rok 1922. Toto usnesení nebylo však, jak potvrzuje protokol, sepsaný dne 22. června 1925 za účasti stran na radnici ve Slezské Ostravě, ani veřejně vyhlášeno ani st-lům intimováno. Nejde tedy o usnesení hotové, neboť usnesení ob. zastupitelstva jest perfektní jen tehdy, když buď stalo se uplynutím lhůty nenaříkatelným anebo bylo již instančně přezkoumáno. Potřeba schválení vyšším úřadem dohlédacím a s ním spojeného oficiosního přezkoumávání usnesení ob. zastupitelstva neodnímá totiž poplatníku právo usnesení ob. zastupitelstva napadati opravnými prostředky, kteréžto právo jest mu propůjčeno již všeobecným předpisem §u 99 ob. zř. a ohledně usnesení o příspěvcích zvláště jest upraveno předpisy §u 40 ob. fin. nov. ve spojení s ustanovením §u 6 odst. 4 téhož zákona.
Schválil tedy v případě dnešního sporu žal. úřad akt nehotový, a výrok jeho podle své podstaty není ryzím aktem schvalovacím, nýbrž bezprostředním výrokem o poplatné povinnosti a bylo se proto soudu zabývati stížnostmi proti němu podanými.
Soud stížnosti shledal důvodnými, neboť nebylo-li ještě usnesení ob. zastupitelstva o příspěvku dle § 27 ob. fin. nov. perfektní, zejména nebylo-li vůbec schopno právních účinků proti poplatníkům, poněvadž, nebyvši jim ani doručeno, ani veřejně vyhlášeno, vůči nim právně neexistovalo, a vyslovil-li žal. úřad přes to svým schvalovacím výrokem implicite poplatnou povinnost st-lů dle § 27 ob. fin. nov., položil takto místo chybícího účinného usnesení ob. zastupitelstva (ob. správní komise) svůj vlastní výrok, čímž si buď přisvojil příslušnost, která náleží nikoliv jemu, nýbrž ob. zastupitelstvu, anebo aspoň vyslovil schválení aktu právně neúčinného.
V obou případech trpí rozhodnutí jeho podstatnou vadou řízení. Poněvadž pak vada tato zřejmě zaviněna jest nesprávným právním názorem o mezích a podstatě pravomoci úřadu schvalovacího, slušelo nař. rozhodnutí již proto zrušiti podle § 7 zák. o ss jako nezákonné, aniž bylo soudu zabývati se věcnými námitkami stížností.

Citace:

č. 253 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 567-572.