Sociální politika v časopisech a knihách. Časopisy:
Rozhledy, IX., č. 10: Winter, Stávka hornická; č. 19 a 20: Horáček, Hospodářský podklad ženské otázky.
Akademie, IV., č. 7—11: Čermák, Úrazové pojišťování v Rakousku; č. 8 a 9, Meissner, Živnostenské soudy.
Statistische Monatsschrift, V., č. 5. Die Alterssparkassen in Oesterreich.
Jahrbücher für Nationalökonomie und Statistik, III., 19; č. 1: Dronke, Die Reform der Krankenversicherung. Zabývá se resolucí německého říšského sněmu, dle níž ošetřování nemocenské rozšířeno býti má z 13 na 26 týdnů. Opatření to mělo by důležitý finanční význam. Poněvadž dle statistického šetření nemoci trvající déle 13 týdnů nepovstávají z pravidla úrazem, nebylo by lze zvýšený náklad přesunouti na úrazovny, nýbrž bylo by třeba zvýšiti příspěvky. Odporučovalo by se zdvojnásobiti příspěvky zaměstnavatelů, ale poskytnouti jim také paritu ve správě ústavů. — Č. 2: Flesch, Der Schutz der Arbeitswilligen. Žádá právní ochranu nejen těch, kdo ochotni jsou pracovní smlouvu uzavříti nýbrž i proti libovolnosti výpovědní se strany zaměstnavatelů. — Hofmann, Die kantonalen Arbeiterinnenschutzgesetze in der Schweiz. Podává pestrý obraz ochranného zákonodárství ženských pracovnic v jednotlivých kantonech švýcarských. — Č. 4 a 6: John, Die italienischen Arbeiterkammern und deren Bedeutung für die nationale Produktivität. Zemřelý professor inšprucké university na základě důkladných studií vyličuje činnost tak zv. dělnických komor v Italii. Komory ty vznikly dle francouzských vzorů »burs práce« na podkladě svépomocném a zásadě dobrovolnosti. Zpravidla byl to svaz několika dělnických spolků určitého místního okrsku. Účel jich byl co nejširší: vzdělávání, hájení zájmů dělnických, sprostředkování práce, zakládání výrobních i potravních společenstev. Politika byla vyloučena. Správu vedl volený výbor. Komory požívaly na mnoze značných subvencí komunálních. Komory s největším počtem členů byly v Milaně, Turině, Piacenze. Roku 1893 konaly sjezd v Parmě a založily společný svaz. Rostoucí jich význam vzbudil odpor v kruzích kapitalistických a nedůvěru vlády a po milanských dělnických nepokojích r. 1898 byla většina dělnických komor rozpuštěna. Nejnověji zabývá se italská vláda zákonodárnou úpravou této instituce. Článek vedle vlastního předmětu osvětluje poměry italského dělnictva vůbec a spatřuje jich nápravu v povznesení míry životní a účinné associaci.
Jahrbücher für Nationalökonomie und Statistik, III., 20; č. 1: Schwiedland, Lehrlingsschutz in Neuseeland; č. 2: van der Borght, Die Reform der deutschen Unfallversicherung; č. 3. Silbermann, Zur Reform der Krankenversicherung; č. 4. Liefmann, Die Allianzen, gemeinsame monopolistische Vereinigungen der Unternehmer und Arbeiter in England. Mangoldt, Zur Lohnstatistik. Finn, Die Handwerkerlöhne in Dänemark.
Archiv für soziale Gesetzgebung und Statistik, XVI., č. 1 a 2: Lange, Die Reform der deutschen Unfallversicherungsgesetzgebung. Braunová, Der Kampf um Arbeit in der bürgerlichen Frauenwelt. Voigt, Ein neuer Beitrag zur Frage des Kleinhandwerkerschutzes. Mischler, Die oesterreichische Gewerbeinspektion im J. 1899. Bernstein, Die gegenwärtige Lage der englischen Landarbeiter.
Zeitschrift für Volkswirtschaft, Socialpolitik und Verwaltung, IX.; č. 5: Hainisch, Das arbeitsstatistische Amt. Jahrbuch für Gesetzgebung, Verwaltung und Volkswirtschaft im Deutschen Reiche, XXIV., sv. 1: Nieden, Gebäudesteuer und Wohnungsfrage in Preussen. Kollmann, Die sociale Zusammensetzung der Bevölkerung im deutschen Reiche nach der Berufszählung vom 14. Juni 1895. Silbermann, Zur Entlohnung der Frauenarbeit; — sv. 2: Heiss, Überblick über die wichtigsten Ergebnisse der norwegischen Socialstatistik. Witzleben, Betrachtungen über das Wesen der Hausindustrie.
Sociale Praxis, IX., č. 15: Frankenberg, Der Arbeitsvertrag nach dem bürgerlichen Gesetzbuche; č. 16: Kögler, Sociale Verwaltung und Arbeiterversicherung. Heiss, Die Reform der Unfallversicherung; č. 17: Dix, Die technischen Hochschulen und die Socialwissenschaften; č. 19: Loew, Eisenbahnarbeiterschutz in England; č. 21, 22: Hofmann, Ein neues Project der Arbeiterversicherung; č. 25; Francke, Arbeiterkammern u. Reichsarbeitsamt; č. 26: Schotthoefer, Frankreich u. die internen Bestrebungen zur Fortbildung des Arbeiterschutzes; č. 28: Zacher, Die Arbeiterversicherung in Russland u. Finnland; č. 30: Francke, Der gegenwärtige Stand der Socialreform in Deutschland; č. 31: Berlepsch, Ein internationaler Kongress für gesetzlichen Arbeiterschutz; č. 32: Schotthoefer, Frankreichs Vormarsch auf dem Gebiete des Arbeiterschutzes; č. 37: Frankenberg, Die neuen Unfallversicherungsgesetze.
Zeitschrift für Socialwissenschaft, III., č. 2: Prinzing, Die sociale Lage der Witwe in Deutschland. Statistickými číslicemi podán neutěšený obraz poměrů vdovských v Německu. — Kranken u. Unfallversicherung in d. Schweiz; č. 4: Prinzing, Grundzüge und Kosten eines Gesetzes über die Fürsorge für die Witwen und Waisen der Arbeiter; č. 7 a 8: Einhauser, Zur Reform der deutschen Unfallversicherung; č. 11: Mayr, Die wirtschaftliche, rechtliche u. sittliche Auffassung vom Arbeitsverhältniss. Polemika s L. Brentanovým článkem »Gewerkvereine« v Conradově slovníku státních věd. Spisovatel klade důraz na mravní povinnost ku práci. č. 12: Fleischmann, Socialpolitische Streifzüge in das deutsche Civilprocessrecht.
Neue Zeit, XVIII., č. 16: Rosenow, Der Arbeiterschutz im Handelsgewerbe; č. 17: Bernstein, Neue Vorschläge zur Reform der Volkswohnungen in England; č. 18: Düwell, Zur Lage der Arbeiter in der Eisenindustrie; č. 19, 20: Wurm, Die Gewerbeaufsicht im deutschen Reiche; č. 27: Vogel, Die Überwachung der Unfallverhütung; č. 30: Legien, Die Hamburger Gewerkschaftsbewegung und deren Kämpfe 1865—1890; č. 32: Braun, Die Osterkongresse der deutschen Gewerkschaften; č. 37: Winter, Zur Regelung der Heimarbeit.
Socialistische Monatshefte, IV., č. 2, 3: Sorel, Über die kapitalistische Concentration; č. 3: Legien, Ziele u. Mittel der deutschen Gewerkschaftbewegung. Seilhac, Die Syndikalistenbewegung in Frankreich; č. 6: Elm, Die Stellung der Socialdemokratie zur Genossenschaftsbewegung.
Revue d' Économie Politique, XIV., č. 1: Gide, Les associations coopératives de production en France. Vauthier, Travail intelectuel et travail manuel; č. 2, 3, 5, 6: Turquan, Evaluation de la fortune privée en France.
Journal des Économistes, 59, č. 12: Levasseur, Histoire des classes ouvrières et de l'industrie en France avant 1789.
Knihy: Die Arbeitseinstellungen u. Aussperrungen im Gewerbebetriebe in Oesterreich während des Jahres 1898. Vídeň 1899. — Ergebnisse der in Oesterreich vorgenommenen Gewerbezählung nach dem Stande vom 1. Juni 1897. Vídeň 1899. — Reichensperg, Der Kampf gegen die Arbeitslosigkeit in der Schweiz, Bern 1899. — Bloch, Das Gewerbegericht, Vídeň 1899. — Weinhausen, Die christlichen Gewerkvereine, Berlín 1900. — Steffens, Der Agrarsocialismus in Belgien, Stuttgart 1900. — Nostitz, Das Aufsteigen des Arbeiterstandes in England, Jena 1900. — Liefman, Über Wesen u. Formen des Verlags (der Hausindustrie), Berlín 1900. — Eltzbacher, Der Anarchismus, Berlín 1900. — Oppenheimer, Die sociale Bedeutung der Genossenschaft, Berlín 1900. — Quida, Politisches u. sociales Elend in Italien, Curych 1900. — Freese, Das konstitutionelle System im Fabriksbetriebe, Eisenach 1900. — Kulemann, Die Gewerkschaftsbewegung. Jena 1900. — Damaschke, Vom Gemeindesocialismus, Berlín 1900. — Trimborn u. Thissen, Die Thätigkeit der Gemeinden auf socialem Gebiete, Kolín 1900. — Calmer, Arbeitsmarkt und Arbeitsnachweis, Stuttgart 1900. — Freund, Der Arbeitsnachweis, Lipsko 1900. — Weigert, Der Arbeitsnachweis u. Schutz der Arbeitswilligen, Berlín 1900. — Schwiedland, Ziele u. Wege einer Heimarbeitergesetzgebung, Vídeň 1899. Böttger, Die Socialdemokratie auf dem Lande, Lipsko 1900. Kritika agrárního programu sociálně-demokratického. — Schlefer, Das Volkseigenthum an den Bergwerken, Vídeň 1900. — Pohle, Frauenfabrikarbeit u. Frauenfrage. Odpověď k otázce zápovědi práce vdaných žen v továrnách, Lipsko 1900. — Lass u. Zahn, Einrichtung u. Wirkung der deutschen Arbeiterversicherung. Pamětný spis pořízený z rozkazu říšského statistického úřadu pro světovou výstavu v Paříži, Berlín 1900. — Karpeles, Die englischen Fabriksgesetze, Berlín 1900. — Sacher, Die Massenarmut, Berlín 1900. — Grünberg, Der socialpolitische Gehalt der oesterreichischen Civilprocessordnung, Vídeň 1900. — Stadthagen, Das Arbeiterrecht, Rechte u. Pflichten des Arbeiters in Deutschland aus dem gewerblichen Arbeitsvertrag, der Unfall-, Kranken-, Invaliden- u. Altersversicherung unter besonderer Berücksichtitung des bürgerlichen Gesetzbuches, Berlín 1900. — Mataja, Grundriss des Gewerberechtes und der Arbeiterversicherung, Lipsko 1899. — Steffen, Studien zur Geschichte der englischen Lohnarbeiter mit besonderer Berücksichtigung der Veränderungen über Lebenshaltungen, Stuttgart 1900. — Salomonsohn, Der gesetzliche Schutz der Baugläubiger in den Vereinigten Staaten von Nordamerika, Berlín 1900. — Grävell, Wohnungsfrage u. Wohnungsreform, Drážďany 1900. — Lehmann u. Parvus, Das hungernde Russland. Reiseeindrücke, Beobachtungen und Untersuchungen, Stuttgart 1900. — Zacher, Die Arbeitsversicherung im Auslande, IX. a XII. (Rusko a Belgie.) Berlín 1900. — Cohn, Die Wohnungsfrage u. die Socialdemokratie, Mnichov 1900. — Schäffle u. Lechler, Die staatliche Wohnungsfürsorge, Berlín 1900. — Will, Das Coalitionsrecht der Arbeiter in Elsass-Lotringen im Vergleich zu dem in Frankreich u. deutschen Reiche geltenden Rechte. — Schulze Gävernitz, Volkswirtschaftliche Studien aus Russland, Lipsko 1899. — Kley, Bei Krupp. Eine socialpolitische Reiseskizze unter besonderer Berücksichtigung der Arbeiterwohnungsfürsorge, Lipsko 1899. — Adler, Die Lage der Handlungsgehilfen gemäss den Erhebungen der Commission für Arbeiterstatistik, Stuttgart 1900.
Thury, La question sociale considerée dans son principe, le point de vue réligieux, Paříž 1900. — Vanlaer, La participation aux bénéfices. — Pelloutier, La vie ouvrière en France. O pracovní době, výši mzdy, práci žen a dětí, úmrtnosti dělnictva, drahotě potravin, dělnickém rozpočtu, poměrech příbytných, alkoholismu, Paříž 1900. — Leroy, Les droits de l'enfant. Úvaha věnovaná ochraně dětí, Paříž. — Mirveaux, De la question sociale, Paříž 1901. — Brelay, Lettres sociales aux riches, Paříž 1900. — Couvreur, Les dangers sociaux, Paříž 1900. — Lafargue, Le socialisme et les intelectuels, Paříž 1900. — Souche, Le christianisme et l'action sociale, Cahors 1900. — Banneux, Les bourses du travail, Brusel 1900. — Gratry, Les sources de la regénération sociale, III. vydání, Paříž 1901. — Vialles, La scission du Marxisme, Montpellier 1900. — Follin, Questions du travail. — Paul-Boncour, Le féderalisme économique. Étude sur les rapports de l'individu et des groupements professionels, Paříž 1900. — Valleroux, Les associations ouvrières et les associations patronales, Paříž 1899. — Roger Merlin, Les associations ouvrières et patronales, Paříž 1899. — d' Haussonville, Salaires et misères de femmes, Paříž 1900. — Naquet, Temps futurs, Socialisme, Anarchie, Paříž 1900. — Sagot, Le communisme au nouveau monde, Paříž 1900. — Brasseur, La question sociale, Paříž 1900. — Driault, Les problèmes politiques et sociales à la fin du XIX. siècle, Paříž 1900. — Deslinières, L'application du système collectiviste, Paříž 1900. — Gounard, La dépopulation de la France, Lyon 1900. — Lafargue, Pamphlets socialistes, Paříž 1900. — Bouglé, Les idées égalitaires. — Waldeck-Rousseau, Questions sociales.
Bowley, Wages in the United Kingdom in the XIX. century, Cambridge. — Gilman, A dividend to labor, Boston 1900. — Kirkup, A history of socialism, Londýn 1900. — Spahr, Americas working people. Obsah: Stará anglická města tovární, nová jižní tovární města, negrové činitelem průmyslovým, uhelné doly pensylvánské, střediska železářská, odborové hnutí v Chicagu, mormoni, severní farmy, Londýn 1900.
Tivaroni, La questione economica delle abitazioni nelle grandi città, Padua 1900. — Luporini, La donna e la concorrenza, Milan 1900. — Lapenna, Oro e potere e loro evoluzione sociale umana, Turin 1900. — Matteoti, L'assicurazione contro la disoccupazione, Turin 1901. — Restino, Il socialisme di Stato, Milan 1900. — Broglio d'Ajano, Il salario nella teoria e nella pratica, Camerino 1900. — Serafini, Il lavoro della donna nell' economia della nazione, Civita Nuova 1900. — Angiolini, Socialismo e socialisti in Italia.
H.