Čís. 13745.

Úprava pachtovného při zemědělských pachtech (vládní nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.).
Všechny podmínky, na nichž závisí přípustnost úpravy pachtovného, musely tu býti v době, kdy nařízení nabylo účinnosti. Pozdější stav nerozhoduje.
(Rozh. ze dne 13. září 1934, R I 734/34.) Návrhu pachtýře, by bylo pachtovné upraveno podle vládního nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n., soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Pro posouzení přípustnosti úpravy pachtovného je rozhodna doba, kdy vládní nařízení ze dne 29. července 1933 čís. 164 sb. z. a n. nabylo platnosti, tedy den 24. srpna 1933. To plyne z jasného doslovu § 1 tohoto nařízení, jenž praví, že může žádati o úpravu ten, kdo pozemek sám nebo se svou rodinou obdělává, a § 6, který při stanovení podmínek pro větší zemědělce mluví rovněž v přítomném čase. Předpisy těchto dvou paragrafů jest vykládati tak, že všechny podmínky, na nichž závisí přípustnost úpravy pachtovného, musí býti v době, kdy nařízení nabylo účinnosti. Pozdější stav nerozhoduje. Dne 24. srpna 1933 neměl navrhovatel nárok na úpravu pachtovného, poněvadž je zjištěno, že až do srpna 1933 provozoval zvěrolékařskou praxi, která mu vynášela peníz potřebný k živobytí. Proto právem rekursní soud dospěl k úsudku, že v oné době zemědělská výroba nebyla pro navrhovatele hlavním zdrojem jeho důchodů. Nároku na úpravu pachtovného nemohl nabýti později, když se zvěrolékařské praxe vzdal. Z toho důvodu je rozhodnutí rekursního soudu, jímž byl oduznán nárok na úpravu pachtovného, správné, a není vůbec třeba zabývati se dalšími vývody dovolacího rekursu.

Citace:

č. 13745. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 52-53.