Literární zprávy.

»Zborník znaustvenih razprav«

izdaja profesorski zbor juridične fakultete, V. letnik 1925-26, posvečen spominu Ivana Žolgerja. V Ljubljani, 1926 (str. 411).
Mladá právnická fakulta university lublaňské vystupuje se svým pátým ročníkem svého Sborníku vědeckých rozprav, tentokráte věnovaným památce vynikajícího svého člena Ivana Žolgera, zesnulého 16. května 1925. Statný svazek obsahuje řadu prací z různých oborů právních a svědčí o snaživosti i zdatnosti vědeckých pracovníků slovinských.
L. Pitamiс pojednává o významu práv lidských a občanských v historickém vývoji od starověku až po naši dobu. A. Bilimovič uvažuje o postavení dělnictva v Jugoslávii podle ročních zpráv inspekce práce. Tato inspekce není úplná pro nedostatek dozorců a byla provedena v r. 1924 v 8100 závodech s 175600 dělníky. Bylo třeba zakročiti v 16000 případech pro stav protizdravotní a jinaká porušení zákonů na ochranu dělnictva. Úrazů bylo 7300, z nich smrtelných 142. Mzda je poměrně nízká a nedosáhla ještě výše předválečné. Stávky vyvrcholily v r. 1922, od té doby počet jich klesá a procento bezvýsledných stávek stoupá — vliv to hospodářské krise a sesláblé činnosti dělnických syndikátů. K. Šavnik uvažuje o tom, jaký význam s hlediska právního má výše příjmů daňových ve státní rozpočet pojatá. O. Tasić přináší obsáhlou studii metodologickou o funkcích státních ve formálním i materielním smyslu, zejména o úkonech správních a soudních, vypořádávaje se s pojetím realistickým francouzským (Duguit) a normativním rakouským (Kelsen). Obor historickoprávní zastoupen je pracemi M. Dolance, jenž uveřejňuje obsáhlou a zajímavou práci o lidovém soudnictví na statcích v Klevevši a Bostanji od konce 17. do začátku 19. století, a M. Jasinského o statutu Veprinačském. Církevní právo je zastoupeno prací R. Kušeje o pasivní asistenci při smíšených manželstvích podle kanonického práva starého a nového. S. Lapanje pojednává velmi důkladně o kondikcích s hlediska moderního práva. Vychází z platného práva rakouského, německého, švýcarského a černohorského, přihlíží k modifikacím navrhovaným v osnově našeho občanského zákona, probírá literaturu věnovanou kondikcím, podává svou vlastní konstrukci a činí návrhy de lege ferenda, jež by i u nás měly dojíti povšimnutí. M. Škerlj podává studii o vynálezech učiněných »ve službě« na podkladě ustanovení jugoslávského zákona ze dne 17. února 1922.
Ze stručně uvedeného obsahu jde na jevo jeho bohatost
a poučnost.
—a.