Čís. 14540.


Vnucený správce nemovitosti jest oprávněn k rekursu, pokud to vyžaduje nerušené provádění vnucené správy.
(Rozh. ze dne 18. září 1935, R II 425/35.)
Prvý soud povolil vymáhajícímu věřiteli Josefu D-e proti dlužníku Ervínu W-ovi, na jehož nemovitostech byla již vedena exekuce vnucenou správou pro jiného vymáhajícího věřitele, exekuci na živnost hostinskou a výčepnickou. Rekursní soud odmítl rekurs vnuceného správce do tohoto usnesení proto, že vnucený správce jest v nově povolené exekuci třetí, nesúčastněnou osobou.
Nejvyšší soud uložil rekursnímu soudu nové rozhodnutí o rekursu.
Důvody:
Vnucený správce není ovšem soukromoprávním zástupcem dlužníkovým, avšak jest, pokud jde o užitky spravované nemovitosti za vnucené správy, veřejnoprávním, soudem ustanoveným zástupcem dlužníkovým (srov. rozh. sb. n. s. čís. 13289) a jest jako takový podle § 109 ex. ř. oprávněn konati všechna právní jednání a právní činy a vznášeti žaloby, kterých jest třeba, aby vnucená správa byla provedena. Jest proto též oprávněn podávati rekursy, pokud to vyžaduje neporušené provádění vnucené správy. Ježto exekuce provedená na návrh vymáhajícího věřitele na živnost hostinskou a výčepnickou dlužníka se dotýká užitků nemovitosti spravované stěžovatelem, nutno mu též přiznati právo rekursu proti usnesení, jímž tato exekuce byla povolena.
Citace:
Čís. 14540.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 612-612.