Č. 8166.

Zaměstnanci veřejní: Vyrovnávací přídavek podle § 196 odst. 3 zák. č. 103/26 není součástí pensijní základny ve smyslu § 154 cit. zák.
(Nález ze dne 10. října 1929 č. 18 081.)
Věc: Vilém F. v B. proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě stran výměry pense.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Min. škol. přeložilo výnosem z 11. srpna 1927 stěžujícího si hlavního učitele zpěvu a hudby při státním ústavu učitelském k vlastní žádosti na trvalý odpočinek. — Výnosem referátu min. škol. v Bratislavě z 26. srpna 1927 byly st-li přiznány a upraveny pensijní požitky; do tohoto výnosu podal jmenovaný dne 5. října 1927 námitky k min. škol. z důvodu, že mu nebyl započten do pens. základny vyrovnávací přídavek, přiznaný mu výnosem ze 7. srpna 1926 při převodu do nových požitků podle § 196 bodu (3) a násl.
Po té referát min. škol. v Bratislavě nař. výnosem rozhodl takto: »Stížnost Viléma F. proti zdejšmu výnosu z 26. srpna 1927, že nebyl mu do pense započítán vyrovnávací přídavek (per 3 960 Kč ročně), není odůvodněná a proto se zamítá podle druhé věty § 154 plat. zák. č. 103/26«.
K tomu se podotýká, že st-lův vyrovnávací přídavek vznikl v podstatě z toho, že mu svého času výnosem žal. úřadu z 31. března 1925 byly požitky 6. hodn. třídy 4. plat. stupně po dobu jeho působení na Slov. až do jinakého opatření zvýšeny o osobní přídavek ve výši jedné hodn. třídy na plné služ. požitky 3. plat. stupně páté hodn. třídy.
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami:
Podle (3) odstavce § 196 plat. zák. č. 103/26 obdrží zaměstnanec, pokud by služ. plat, příslušející zaměstnanci podle tohoto zák. spolu s osobním přídavkem podle § 171, s přídavky na děti, případně s doplňovacími přídavky (§§ 192 až 194) a s přídavky, které se podle tohoto zákona ponechávají, byl po srážce pens. příspěvku menší nežli úhrn služ. požitků uvedených v odstavci 1. po srážce pens. příspěvku v den účinnosti zákona, — vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky. — Paragraf 154 téhož zák. praví: »Odpočivné a zaopatřovací platy se vyměřují z pens. základny. Pensijní základnu tvoří služné a přídavky, které jsou výslovně označeny jako započítatelné pro výměru výslužného ...«
Úřad odůvodňuje svůj zamítavý výrok normou, uvedenou posléze, a činí tak právem, neboť vyrovnávací přídavek není ani v § 196 odst. 3 ani jinde v zákoně výslovně označen jakožto započítatelný pro výměru výslužného. Že by se pak, jak namítá stížnost, dikcí volenou v cit. dekretu z 31. března 1925, že se st-li »zvyšují« požitky na plat vyšší hodn. třídy přiznáním t. zv. slovenské výhody, stal takto zvýšený aktivní plat starého stylu pensijní základnou po rozumu nového plat. zák., jest názor mylný zřejmě.

Citace:

č. 8166. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 246-247.