Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, Právnická jednota v Praze (1924). Praha: , 544 s.
Authors:
= Právník, 63 (1924)
PDF

Mezinárodní sjezd sociální politiky v Praze 1924.

Od 1. do 6. října 1924 konán MSSP. v Praze, k němuž pořadatelstvo připravilo řadu referátů a publikací o Soc. politice v čsl. republice. Referáty zahájeny proslovem prof. Boissarda о 1. kongresu v Curychu r. 1897 a jeho výsledcích, o situaci po válce, sociální stagnaci, jejích příčinách a úkolech velkých mezinárodních sdružení — dále Jakým způsobem lze upevniti dosažených výsledků a o Udržování zájmu a směřování k novým pokrokům. J. W. Hill se podal referát o Mezinárodním dělnickém hnutí do utvoření Mez. úřadu práce, Dr. L. Winter a J. B. Andrews o Zkoumání některých všeobecných zásad nové sociální politiky, J. B. Andrews o Osmihodinném pracovním dnu ve Spoj. stát., Dr. Renner a Dennison o Odpovědnosti a úkolu zaměstnanectva v technickém, hospodářském a sociálním vedení závodů, Dennison o Vhodné organisaci lidského materiálu v průmyslu, Mahaim, Rowntrech a O. Järte o Povinnosti společnosti v době hospod, krisí a zvláště o ochraně proti nezaměstnanosti. V publikaci druhé obsaženy články: Dr. Jos. Gruber: O postupu a směrnicích československé sociální politiky, Dr. Stern O osmihod. pracovní době a Československo a Mezinárodní organisace práce, Dr. Vl.. Procházka: Volné chvíle dělnictva v Československu, Jos. Beránek: Závodní rady a výbory, Dr. Jos. Janko: O nezaměstnanosti v československé republice, Dr. В. Mathesius: Nezaměstnanost inteligence, Dr. A. Boháč: Vystěhovalectví v čsl. rep., Dr. L. Winter.: Sociální pojištění, Dr. F.. Vondruška: československá pozemková reforma, J. Bílý: Odborové hnutí zaměstnanecké v čsl. republice, Aug. Žalud podal kromě dějin vzniku a posavadní působnosti Soc. ústavu republiky českosl. bibliografii zejména v době popřevratové týkající se sociální politiky v našem státě. Usnesené resoluce týkají se osmihodinné doby pracovní, závodních rad, péče o nezaměstnané, ochrany dělníků v čině a ligy Svazu národů.
V resoluci o osmihodinné době pracovní požaduje sjezd jako nejjistější prostředek pro dodržení osmihodinné doby pracovní bezprostřední a bezvýhradnou ratifikaci washingtonské úmluvy všemi státy, které jsou členy mezinárodní organisace práce a přijetí obdobného zákonodárství ve všech státech ostatních. Sjezd doporučuje dále, aby všichni dělníci mezinárodní úmluvou obdrželi výhody osmihodinné doby pracovní s úpravou, žádoucí pro jejich zvláštní povolání a žádá, aby vlády co možno nejrychleji zahájily zkoumání o nejlepších methodách k zajištění tohoto požadavku. Sjezd rovněž požaduje, aby mezinárodní konvencí bylo upraveno maximum přípustných hodin práce přes čas, týdenní den odpočinkový a doba dovolené dělnictva.
V resoluci o závodních radách žádá sjezd, aby byla v podnicích zákonem vytvořena zastupitelstva dělníků a zaměstnanců, přiměřená zvláštním poměrům jednotlivých zemí, pověřená úkolem, aby ve shodě s odborovými organisacemi bděla nad prováděním pracovních smluv a aby spolupůsobila na vypracování a dodržování továrních řádů ve všech otázkách, které se týkají zejména stanovení pracovních přestávek, dovolených a prázdnin, dodržování minimálních mezd, které jsou stanoveny tarifními smlouvami, způsobu a ;lhůt výplaty mzdy, opatření hygienických, ochrany proti úrazům a nemocem z povolání, technických zařízení a zlepšení podniku a průmyslové a technické výroby.
V resoluci, zabývající se péčí o nezaměstnané zdůrazňuje sjezd, nutnost lepšího vybudování veřejné péče o nezaměstnané, zprostředkování míst a pojištění v nezaměstnanosti.
V resoluci o ochraně dělnictva v čině konstatuje sjezd s radostí, že vláda zakázala tam používání bílého fosforu při výrobě zápalek a vítá zprávu o omezení práce dětí.
V resoluci o lize národů béře sjezd s radostí na vědomí, že liga tato na svém sjezdu v Lyoně v červenci r. 1924 žádala ratifikaci úmluv, uzavřených na mezinárodním kongresu dělnickém.
Sjezd vykonal svůj úkol; probudil ve světě zájem o práci, která snaží se uskutečniti sociální spravedlnost a přispěti k tomu, aby mezinárodní úmluvy o ochraně dělnictva, zvláště pak o osmihodinné pracovní době byly všude ratifikovány co nejdříve.
Podle slov samotných cizích účastníků náleží sjezd pražský jak co do účastenství tak i co do počtu referátů a jejich obsahu mezi první sjezdy podobného druhu. X.
Citace:
Mezinárodní sjezd sociální politiky v Praze 1924. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: 1924, svazek/ročník 63, s. 446-448.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).