NPD documents search: Váž. tr., 1-2 (1919-20)

Čís. 4101.

Není-li číselná výše škody doložena a mohla-li by býti na straně usmrceného spoluvina, není účelné stanoviti ve výroku podle § 4 zák.
Trestní rozhodnutí XIII. 9 čís. 562/1919 číselně určitou částku, kterou má odsouzený (§ 335 tr. zák.) podle svých sil nahraditi.
(Rozh. ze dne 12. března 1931, Zm II 191/30.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Olomouci ze dne 3. dubna 1930, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem proti bezpečnosti života podle §§ 335 a 337 tr. zák., vyhověl však odvolání obžalovaného z výroku podle § 4 zák. čís. 562/1919 sb. z. a n., a zrušil výrok, by obžalovaný hradil Bertě D-ové 2000 Kč za pohřební výlohy a útraty v nemocnici, a omezil dotyčný výrok jen na povinnost, by obžalovaný »nahradil podle svých sil škodu, kterou způsobil«. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Ve výroku o podmíněném odsouzení bylo obžalovanému uloženo, by ve zkušební lhůtě nahradil soukromé účastnici 2000 Kč za pohřební výlohy a útraty v nemocnici. Jelikož číselná správnost těchto položek není doložena a mohlo by snad i na straně usmrcené býti spoluzavinění na úrazu, nebylo účelné v tomto případě při výroku podle § 4 zák. čís. 562/1919 stanoviti číselně určitou částku, kterou má obžalovaný podle svých sil nahraditi. Bylo proto v tomto směru odvolání vyhověti a uložiti obžalovanému jen povšechně povinnost, by »podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil«. Tím se předejde i zbytečným nesrovnalostem mezi rozhodnutím trestního soudu a případným rozhodnutím soudu civilního.

Citace:

č. 4101. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 145-146.