České právo. Časopis Spolku notářů československých, 1 (1919). Praha: Spolek notářů československých, bez průběžného číslování stran
Authors:

Zpětvzetí oznámeni učiněného dle § 273. ob. z. obč. nemůže míti také již v zápětí zastaveného zahájeného šetření.


Anna B. z R. navrhla, aby uvaleno bylo opatrovnictví pro marnotratnost na jejího manžela, Františka B. Soud zahájil šetření a také předvolal žadatelku i jiné osoby ku výslechu. Navrhovatelka však zvláštním podáním prohlásila, že béře zpět svůj návrh na uvalení kurately a že žádá, aby upuštěno bylo od postavení jejího manžela pod opatrovníka, jelikož mezi — 161 —
tím odstoupil veškerý svůj majetek jedinému svému dítěti a není tudíž žádného nebezpečí, že by promarnil své jmění.
První soudce však zamítl tento návrh Anny B. na zastavení zahájeného šetření z důvodu toho, že jest úplně nerozhodno pro řízení za uvalení kurately, zda Anna B. béře zpět svou žádost za uvalení kurately. Dle § 273. obč. z. zavedení tohoto šetření předpokládá ovšem oznámení marnotratnictví.
Avšak jakmile se oznámení to jednou stalo, koná se šetření, zda jsou zde podmínky kurately, již z úřední povinnosti.
Stížnosti Anny B. proti tomuto usnesení krajský soud nevyhověl, poukázav na správné stavu věci a zákonu úplně odpovídající důvody usnesení v odpor vzatého a ku vývodům stížnosti podotkl: Zpětvzetí návrhu na uvalení opatrovnictví pro marnotratnost jest vzhledem na kategorické ustanovení §u 273. obč. z. úplně bezvýznamné; jakmile jednou oznámení o marnotratném způsobu života bylo učiněno, jest další šetření oficiosní (»... muss das Gericht nach gepflogener Untersuchung ais Verschwender erklären...«); prohlášení za marnotratníka jest jak v zájmu jeho samého, tak také jeho rodiny a i v zájmu veřejnosti; neboť utrativ své jmění připadá marnotratník na obtíž obci domovské; aby osoba marnotratná byla dána pod opatrovnictví, toho je také třeba se stanoviska ustanovení §§ 149., 176., 191., 209., 210., 228., 254., 1238. obč. z.
Že po učiněném dotyčném oznámení ve smyslu § 273. obč. z. jest další šetření a řízení oficielní, plyne také z ustanovení §u 283. ohledně zániku opatrovnictví. Nerozhoduje tedy jedině okolnost ta, má-li dotyčná osoba v době přítomné majetek, vždyť majetku může nabýti.
Na dovolací stížnost Anny B. uznal c. k. nejvyšší soud takto:
Dovolací stížnost Anny B., která jest stížností mimořádnou, se nevyhovuje, jelikož tu není podmínek § 16. cis. pat. ze dne 9. srpna 1854, ř. z. č. 208, to tím méně, ano zpětvzetí oznámení učiněného dle §u 273. ob. z. obč., nemůže míti také již v zápětí zastavení zahájeného šetření, any spíše okolnosti, jež byly uvedeny na odůvodnění onoho zpětvzetí oznámení, mohou v úvahu vzaty býti teprve při vydávání usnesení, má-li se kuratela pro marnotratnost uvaliti, čili nic.
(Rozh. nejv. soudu ze 7. dubna 1914, R III 141/14.)
Dr. Adolf Procházka.
Citace:
Zpětvzetí oznámení učiněného dle § 273. ob. z. obč. nemůže míti také již v zápětí zastaveného zahájeného šetření.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1914, svazek/ročník 23, číslo/sešit 4, s. 184-185.