Authors:
= Váž. tr., 7 (1925)
PDF

Čís. 2098.


Ochrana republiky (zákon ze dne 19. března 1923, čís. 50 sb. z. a n.).
Skutková podstata přečinu podle §u 14 čís. 1 zákona vyžaduje v subjektivním směru úmysl vyvolati nepřátelské smýšlení proti státu pro jeho vznik nebo proti jeho ústavní jednotnosti.
(Rozh. ze dne 22. září 1925, Zm I 642/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského jako nalézacího soudu v Chebu ze dne 10. července 1925, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem podle §u 14 čís. 1 zákona na ochranu republiky, zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Nelze upříti oprávnění výtce zmateční stížností, že v rozsudkových důvodech není zjištěn úmysl obžalovaného, předpokládaný v §u 14 čís. 1 zákona na ochranu republiky. Nalézací soud se subjektivní stránkou skutkové podstaty činu obžalovanému za vinu kladeného v rozhodovacích důvodech nezabývá a nezjišťuje a neodůvodňuje, že obžalovaný uveřejnil závadný článek v úmyslu, vyvolati nepřátelské smýšlení proti státu pro jeho vznik nebo proti jeho ústavní jednotnosti. Jelikož není v rozsudkových důvodech náležitě zjištěna podstatná skutková známka přečinu podle §u 14 čís. 1 zákona na ochranu republiky po stránce subjektivní. je rozsudek zmatečným podle čís. 9 a) §u 281 tr. ř.
Citace:
č. 11563. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 439-441.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).