NPD documents search: Váž. civ., 9 (1927), sv. 2

— Čís. 7324 —
Čís. 7324.

Pojišťovací smlouva.
Předpis § 132 poj. řádu, podle něhož nabývá třetí osoba, v jejíž prospěch bylo pojištění uzavřeno, práva na plnění pojistitelovo teprve nastoupením pojistného případu, platí pro každý způsob životního pojištění. Pojistník jest oprávněn až do nastoupení pojistné příhody bez souhlasu pojistitelova nakládati s nárokem z pojišťovací smlouvy mezi živými i na případ smrti. Byla-li pojistka dána pojistitelem do zástavy a nabyl-li věřitel věcného práva zástavního před dostavením se pojistné příhody, nemohlo toto právo nastoupením pojistné příhody býti ani zrušeno ani změněno.
Nabytí práv obmyšleného z pojišťovací smlouvy na plnění pojistitelovo z důvodu, že se obmyšlený dočkal pojistné příhody, není totožné s právem pojistníkovým na pojistku do doby, dokud se pojistná příhoda nedostavila.
(Rozh. ze dne 14. září 1927, Rv II 533/27.)
V exekuční věci žalovaného pivovaru proti pozůstalosti po Amalii M-ové byla zabavena pojistka zemské životní pojišťovny. Žalobou, o niž tu jde, domáhali se nezletilí žalobci na žalovaném pivovaru, by bylo uznáno právem, že pojistka jest vlastnictvím žalobců a že exekuce na ni žalovaným vedená jest nepřípustná. Procesní soud prvé — Čís. 7324 —
stolice žalobu zamítl, odvolací soud vyhověl odvolání potud, že uznal právem, že pojistka přísluší žalobcům, zamítl však žalobu, že exekuce na pojistku jest nepřípustna. Důvody: Žalobní prosba zní takto: a) pojistka Zemské životní pojišťovny ze dne 19. září 1918 na 10 000 Kč patří žalobcům, b) exekuce vedená u okresního soudu v P. na tuto pojistku je nepřípustna, a má tato exekuce býti zrušena. Odvolací stolice přezkoumává správnost rozsudku prvé stolice podle obou částí žalobní prosby: a) Touto žalobou odporuje žalující strana přípustnosti exekuce, poněvadž exekucí jsou dotčena práva žalobců na zabavenou pojistku Zemské životní pojišťovny. Této části žaloby nebylo lze vyhověti. Podle § 148 zákona o poj. smlouvě ze dne 23. prosince 1917, čís. 501 ř. zák. zabavují se nároky z pojistky doručením exekučního povolení pojišťovateli (§ 294 ex. ř.), svědčí-li však pojistka majiteli nebo doručiteli, podle § 296 ex. ř. V tomto případě jde o pojistku ve prospěch určitých osob (nezl. Karla, Hermíny a Vlasty M-ových). Tato pojistka mohla proto býti zabavena jen podle zásad exekuce na pohledávky (§ 294 ex. ř.). V odporu s tím předpisem byla v tomto případě žalovanou stranou exekuce vedena na pojistku zabavením pojistky, tedy podle předpisů o zabavení věcí. Nemá tedy podle předpisů exekučního řádu a podle § 148 zák. o poj. smlouvě toto zabavení právních účinků. Práva žalobců na pojistku Zemské životní pojišťovny nebyla tímto exekučním úkonem dotčena. Je tedy žaloba o nepřípustnost exekuce podle § 37 ex. ř. bezvýsledná, b) 1. Žalující strana v tomto případě žádá současně zjištění, že sporná pojistka Zemské životní pojišťovny patří žalobcům. Proti přípustnosti této části žaloby nebylo žalovanou nic namítáno. Je to samostatná žaloba zjišťovací. Odpor podle § 37 ex. ř. nepředpokládá zjištění takovéhoto právního poměru. Odvolací stolice není proto oprávněna, přezkoumávati z úřední moci přípustnost této části žaloby. 2. Ve věci samé bylo žalobě vyhověti. Pojistka má nepopřené tuto doložku: »V případě dřívějšího úmrtí pojištěné má pojištěný obnos býti vyplacen dětem pojištěné Karlu, Hermíně a Vlastě.« Je to pojištění ve prospěch osob třetích. Zákon nežádá, by osoba obmyšleného byla určitým způsobem naznačena. 3. Obmyšlení nebyli v tomto případě jako smluvní strany k pojišťovací smlouvě přibráni. Rovněž nevzdala se pojištěná osoba (Amalie M-ová) v tomto případě svého zákonného práva odvolati obmyšlené (§ 132 poj. zák.). Pouhá doložka, jež pojmenuje pouze obmyšleného, nedává podle zákona o pojišťovací smlouvě obmyšleným pevného práva na pojištěný peníz. Pojištěná osoba (Amalie M-ová) zůstává přes to jedině oprávněna ze smlouvy pojišťovací. Pojištěná má právo místo obmyšlených ustanoviti někoho jiného, rovněž může pojistku dáti do zástavy; věřitelé pojištěné osoby mohou zabaviti nároky z této pojistky. Jinými slovy: Obmyšlený má na základě pouhé doložky o obmyšlení pouze čekatelství (vyhlídku nikoliv však pevný nárok na pojištěný peníz). Naproti tomu nastává podstatná změna v právním postavení obmyšleného dostavením se pojistné příhody. Od té doby má obmyšlený pevné právo na pojištěný peníz na základě pojišťovací smlouvy (jako vlastní právo, nikoli jako právo odvozené od pojištěné osoby) srovnej: Ehrenzweig, Soustava II./1 str. 553 a vysvětlivky k zákonu о poj. smlouvě str. 163). — Čís. 7324 —
V tomto případě dožili se obmyšlení (žalobci Hermína a Karel M-ovi) pojistné příhody (smrti pojištěné osoby). Mají tedy na základě vlastního práva nárok na veškerá práva z pojišťovací smlouvy. Nezl. Vlasta M-ová zemřela, než nastala pojistná příhoda. Neměla proto práva na pojištěný peníz; neboť právo na plnění pojišťovací smlouvy nastává teprv dostavením se pojistné příhody.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalobců; k dovolání žalovaného změnil napadený rozsudek v ten rozum, že obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Dovolání žalobců směřuje proti té části rozsudku odvolacího soudu, jíž byla částečně zamítnuta jejich žaloba, totiž na uznání, že exekuce vedená žalovaným na pojistku tam blíže naznačenou je nepřípustna, a uplatňuje jako důvody rozpor se spisy a nesprávné právní posouzení věci (čís. 3 a 4 § 503 c. ř. s.). Poněvadž i v této části byla žaloba zamítnuta již rozsudkem prvého soudu, měl výrok napadeného rozsudku zníti správně tak, že se potud nevyhovuje odvolání žalobců. Dovolání žalovaného, uplatňující tytéž dva dovolací důvody, napadá rozsudek odvolacího soudu v odst. 1., jímž byl částečně změněn rozsudek prvého soudu a bylo uznáno, že pojistka patří žalobcům. Dovolání žalovaného, jež důvod rozporu se spisy vůbec neprovádí, jest opodstatněno, pokud vytýká, že spor nebyl správně rozhodnut po právní stránce. Bylo zjištěno, že se pojišťovna zavázala při úmrtí Amalie M-ové vyplatiti pojištěný kapitál majiteli pojistky, jež byla opatřena doložkou ve prospěch dětí Amalie M-ové. Podle § 132 poj. řádu nabývá třetí osoba, v jejíž prospěch bylo pojištění uzavřeno (obmyšlený), práva na plnění pojistitelovo teprve nastoupením pojistného případu. To platí pro každý způsob životního pojištění, neboť je v záměru pojistníkově, by především sobě samému získal majetkový předmět. Obmyšlený je pouze v postavení čekatele a nabývá práv z pojišťovací smlouvy teprv, až nastala pojistná příhoda, leda že, jak praví zákon, smlouva stanoví něco jiného, na příklad, že třetí osoba byla přibrána jako spolusmluvník neb že pojistník se vzdal práva odvolati doložku v její prospěch znějící, že nárok z pojistky jí postoupil neb pojistku jí odevzdal ve vlastnictví. Při pojištění kapitálovém pak zejména se předpokládá, že pojistníkovi je vyhraženo právo, až do nastoupení pojistné příhody bez souhlasu pojistitelova nakládati s nárokem z pojišťovací smlouvy mezi živými i na případ smrti, tudíž i na místě obmyšleného ustanoviti jiného nebo doložku vůbec odvolati, třebaže smlouva již původně byla uzavřena na prospěch určité třetí osoby, a podle § 147 poj. řádu jsou to věřitelé pojistníkovi, kteří vedou exekuci na jeho majetkoprávní nároky z pojišťovací smlouvy, pokud může takto s nimi nakládati. Odvolací soud zjistil dále, že žalobci nebyli přibráni k pojišťovací smlouvě jako smluvní strana a že Amalie M-ová se nevzdala práva odvolati doložku v jejich prospěch znějící. Potud tedy správně uvádí rozsudek odvolacího soudu, — Čís. 7325 —
že žalobci měli až do doby, než nastala pojistná příhoda, toliko naději na právo z pojišťovací smlouvy a že Amalie M-ová mohla též pojistku dáti do zástavy, neboť, jak plyne z dalšího zjištění, nebyla ani pojistka žalobcům do vlastnictví odevzdána. Ovšem žalobci, v jejichž prospěch zní doložka na pojišťovací smlouvě, dočkali se pojistné příhody a nabyli tedy veškerých práv z pojišťovací smlouvy. Ale byla-li pojistka, jak nesporno, dána ještě Amalii M-ovou do zástavy žalovanému za jeho pohledávku proti ní, což se mohlo, jak i odvolací soud připouští, státi právně účinným způsobem, a nabyl-li žalovaný ještě před dostavením se pojistné příhody věcného práva zástavního, nemohlo již toto právo nastoupením pojistné příhody býti ani zrušeno ani změněno a žalobci nabyli majetkových práv z pojistky jen se zachováním tohoto práva, jež pak žalovaný uplatnil ve smyslu § 461 obč. zák. Odvolací soud, dospěv k názoru, že žalobci dostavením se pojistné příhody nabyli práva na plnění ze smlouvy, nemohl z toho vyvoditi, že pojistka v době, kdy ji Amalie M-ová dala žalovanému do zástavy, patřila a dosud patří do vlastnictví žalobců, neboť toto zjištění mělo jim býti jen prostředkem pro ostatní část žaloby, podle níž má býti vyslovena nepřípustnost vedení exekuce na pojistku. Nabytí práv obmyšleného z pojišťovací smlouvy na plnění pojistitelovo z důvodu, že se obmyšlený dočkal pojistné příhody, není totožné s právem pojistníkovým na pojistku do doby, dokud pojistná příhoda se nedostavila. Správně proto rozhodl soud prvé stolice, zamítnuv i tu i onu část žaloby, neboť zamítnutí části druhé plyne nutně ze zamítnutí části prvé a je úplně zbytečné zabývati se přezkoumáváním, zda jest správným názor odvolacího soudu, že exekuce na pojistku nemůže z toho důvodu býti uznána nepřípustnou, poněvadž exekuce, jak ji vedl žalovaný, nemohla se svými účinky ani dotknouti práv žalobců. Nejsou tu tedy předpoklady pro žalobu ve smyslu § 37 ex. ř. Bylo proto oprávněnému dovolání žalovaného vyhověno, neodůvodněné dovolání žalobců však zamítnuto.

Citace:

č. 7324. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 104-107.