Č. 2536.

Státní občanství: Dvorský dekret z 12. dubna 1833 č. 2597 nedává nároku na udělení státního občanství.
(Nález ze dne 23. června 1923 č. 6877).
Věc: Šalomoun Š. v O. proti ministerstvu vnitra stran státního občanství.

Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Zsp v Opavě rozhodnutím z 28. června 1920 nevyhověla žádosti st-lově o udělení státního občanství čsl. Odvolání st-lovo ministerstvo vnitra rozhodnutím ze 4. prosince 1922 zamítlo.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podaná uznává sice, že o udělení státního občanství rozhodují úřady podle volného uvážení, má však za to, že zásadně jest přiznán nárok na udělení státního občanství a že volná úvaha úřadů vztahuje se jen na posouzení důvodů, které snad mluví proti udělení. Jest prý proto nař. rozhodnutí nejen nezákonné, poněvadž není při st-li důvodu, který by mluvil proti udělení, nýbrž také vadné, poněvadž neobsahuje žádného odůvodnění.
Stížnost jest na omylu.
Dvorní dekret z 12. dubna 1833 č. 2597 sb., jenž byl §em 3 úst. zákona z 9. dubna 1920 č. 236 Sb. ponechán v platnosti, pokud zákon ústavní neustanovuje nic jiného a o jehož ustanovení tu jedině může jíti, když st-l ani v řízení správním netvrdil, ani ve stížnosti netvrdí, že by se k němu vztahovalo ustanovení §u 9 uved. úst. zák., nestanoví, že by cizozemec vyhovující podmínkám v něm uvedeným do státního svazku přijat býti musil a nepřiznává tedy vůbec nároku na udělení státního občanství.
Nebylo tedy zamítnutím žádosti st-lovy zasaženo do jeho subjektivních práv a není pak ani vadou řízení, jestliže žal. úřad stěžovateli nesdělil, kterými úvahami dal se při svém rozhodnutí vésti.

Citace:

č. 2535. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 352-352.