Č. 4194.
Známky: I. Osoby třetí nemohou se domáhati výmazu známky jediné z toho důvodu,že majitel podniku není dosud oprávněn k používání firmy, pod níž do známkového rejstříku byl zapsán .— II. Podobnost známky podle § 3 známk. novely není dána tím, že zapsaná známka je vyobrazením předmětu, jehož jméno tvoří známku druhou. — III. Známka »Hostýn«?
(Nález ze dne 4. prosince 1924 č. 21.387.)
Prejudikatura: Boh. 2940 adm.
Věc: Firma V. Z. a syn, (avd. Dr. Kar. Růžička z Prahy) proti ministerstvu obchodu (odb. rada Kar. Weber, za zúč. firmu Hostýn v B. adv. Dr. Art. Lasch z Prahy) o výmaz známky.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody:
O stížnosti nss uvážil takto:
St-lka domáhala se výmazu známky zúčastněné strany především z toho důvodu, že známka ona byla neprávem přepsána s neexistující již firmy Ř. a K. na neexistující dosud firmu »Hostýn«, továrna na svíce a voskové zboží Ř. a spol. v B.
Žal. úřad odepřel vyhověti tomuto návrhu, ježto podnik, pro který známka byla zapsána, nezanikl, nýbrž dosud existuje, a následkem toho trvá i známkové právo s ním spojené.
Soud neshledal, že by tento výrok úřadu byl v odporu se zákonem. Dle § 9 známk. zák. lpí známka na podniku, přecházejíc v případě změny v jeho držbě s držitele dřívějšího na držitele nového. Známka, o kterou jde, zapsána byla pro továrnu na svíce a voskové zboží v B. Stížnost netvrdí, že by tato továrna byla zanikla, ale domáhá se výmazu známky proto, že firma, pod níž nová nabyvatelka závodu do známkového rejstříku byla zapsána, právně dosud neexistuje, ježto není ještě zapsána v rejstříku obchodním. Domnívá se tudíž st-lka, že může žádati za výmaz známky, jestliže chranitel její dal se zapsati do známk. rejstříku pod firmou, na jejíž užívání nenabyl dosud nároku zápisem do obchodního rejstříku.
Názor tento je však mylný, neboť známkové právo neposkytuje osobám třetím žádného oprávnění, aby z tohoto důvodu domáhaly se výmazu známky, a netřeba proto v tomto sporu zkoumati, zda chranitelka známky byla oprávněna užívati obchodního označení, pod nímž se dala ve známkovém rejstříku zapsati, či nikoliv.
V dalším zakládá stížnost svoje námitky na ustanovení § 4 známk. novely z roku 1895, jež dává nárok na výmaz známky také tomu, kdo prokáže, že pro stejný druh zboží užívá stejné neb aspoň k záměně podobné značky nezapsané, jež v zúčastněných kruzích obchodních byla již v době zápisu dotčené známky odpůrcovy považována za značku zboží z jeho podniku.
St-lka tvrdí, že již dávno před registrací známky strany zúčastněné používala všeobecně k označování svých výrobků nejen slovní značky »Hostýn«, ale i značky obrazové a žádá, aby známka strany zúčastněné, která obsahuje nejen vyobrazení hory Hostýn, ale i slovo »Hostýn«, byla z rejstříku vymazána.
Žal. úřad odepřel vyhověti návrhu st-lky, ježto, ani v příčině její slovní značky »Hostýn« ani v příčině vyobrazení hory Hostýn, jehož st-lka používá, nejsou splněny podmínky § 4 známk. novely z r. 1895, aby mohla žádati za výmaz známky strany zúčastněné.
Pokud se týče slovní značky »Hostýn« nejsou dle názoru úřadu podmínky ty splněny proto, poněvadž značka ona není ani totožná ani k záměně podobná známce strany zúčastněné, ježto značka st-lčina je značkou slovní, kdežto známka strany zúčastěné je známkou obrazovou ovládanou ve svém celkovém znakovém dojmu obrazem »Merkura« držícího hořící svíci opřenou o zeměkouli, v jejíž záři znázorněné radiálním šrafováním zaniká úplně slovo »Hostýn«, jež je provedeno tenkým a nenápadným písmem.
Nss nemohl shledati tento výrok správným:
Předpis § 4 známk. novely z r. 1895 předpokládá, že známka, o jejíž výmaz jde, jest buď stejná nebo aspoň k záměně podobná se značkou nezapsanou, jíž toto ustanovení ochranu poskytuje.
Z § 3 cit. novely nutno souditi, že tato podobnost tehdy je dána, když dotčená známka je tak podobná značce nezapsané, že rozdíly od obyčejného kupce zboží mohou býti zpozorovány toliko s vynaložením zvláštní pozornosti.
Samotná okolnost, že zapsaná známka je vyobrazením předmětu, jehož jméno tvoří značku nezapsanou, ovšem tuto podobnost ještě nezakládá (srov. nál. Boh. 2940 adm.) může ji však způsobiti tehdy, když slovo tvořící značku nezapsanou stane se zároveň význačnou součástí obrazové známky zapsané. V takovém případě vyvolá totiž ono slovo, třeba spojeno bylo s vyobrazením předmětu, jejž vyznačuje, v obyčejném kupci představu závodu, jenž slova onoho užívá jako čisté slovní značky pro své zboží, a může vzbuditi v něm omyl, že se jedná právě o zboží z tohoto závodu. Možnost omylu takového není vyloučena ani tehdy, když slovo, o něž jde, ve známce nějak zvlášť svou velikostí nevyniká, neboť i při tom pravidelně neujde obyčejné pozornosti kupce. V daném případě lze tím méně tak předpokládati, ježto slovo »Hostýn« umístěno jest nahoře ve středu obrázku, tvoří jaksi nadpis pro vyobrazení hory pod ním se nacházející a jak ze známky samotné patrno, je ve známce zcela dobře znatelné přes to, že nachází se v čárkování značícím paprsky vycházející od plamene svíčky.
Ze všeho toho patrno, že není logicky správným zjištění úřadu, že slovo »Hostýn« se ve vyobrazení známky úplně ztrácí, a pozornosti obyčejného kupce uniká, a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti v tomto bodě pro vadné řízení.
Pokud se týče používání vyobrazení hory »Hostýnu« st-lkou, neshledal úřad, že by toto mohlo zakládati nějaký nárok její na výmaz známky strany zúčastněné, ježto st-lka prý neuváděla, že by vyobrazení toho byla používala k označování svého zboží, nýbrž tvrdila pouze, že ho používá ve svých obchodních dopisech, takže již dle vlastního jejího tvrzení nejedná se o nějakou značku používanou k označování zboží, jež by mohla dle § 4 známk. novely z r. 1895 založiti nárok na výmaz známky jí podobné.
Stížnost proti tomu namítá, že jak v žalobě, tak v přípravném spise st-lka tvrdila, že řečeného vyobrazení používá a používala i k označování zboží a že opačné zjištění úřadu je v odporu se spisy.
Soud shledal námitku tuto důvodnou. V žalobě rvé uváděla sice st-lka, že používá vyobrazení hory »Hostýn« dávno před registraci známky strany zúčastněné, aniž výslovně uvedla, že používá vyobrazení toho jako značky na zboží samém nebo obsahu jeho a podotkla jen, že známka zúčastněné strany není ničím jiným než kopií vyobrazení z obchodních dopisů st-lky. Ve svém pozdějším vyjádření uvedla však st-lka výslovně, že užívala obou značek slovní i obrazové pro voskové zboží, svíce a pernikářské výrobky a nabízela o tom důkaz svědky i obchodními dopisy. Netvrdila tedy st-lka, že užívala obrazové značky jen na svých obchodních dopisech a nikoliv na zboží samém, a nelze tudíž pokládati za to, že již dle tvrzení strany samé nejedná se o značku zboží dle § 4 cit. novely.
Poněvadž okolnost, na které úřad založil zamítnutí žádosti st-lky v tomto bodě odporuje spisům, bylo nař. rozhodnutí i v této jeho části zrušiti pro vadné řízení.