— 380 —

Přehled rozhodnutí c. k. nejvýš, soudu v jiných časopisech uveřejněných:

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Juristiche Blátter = J. B. — Gerichtshalle = G. H. — Notariatszeitung = N. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Österreichisches Zentralblatt fur die juristische Praxis = Z. B1 — Připojená čísla znamenají ročník a stránku přísl časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí.

I. Ve věcech civilních.

A. Z práva občanského.

255. §§ 46., 1323. obč. zák. Snoubenka, jež vzhledem k vytčené době sňatku vzdá se určitého povolání (vychovatelství u dítek), trpí následkem nevykonávání tohoto povolání skutečnou škodu a neuchází jí tím snad pouze příští zisk; snoubenec bezdůvodně od zasnoubení ustoupivší jest proto povinen hraditi jí nejen odměnu v penězích za povolání to, nýbrž i za zaopatření, jež s ním bylo spojeno (? J. Bl. 1909: 513.).
256. § 109. Tělesnou vadou jest těž nemoc, s nebezpečím nákazy spojená. Nebezpečí nákazy musí tu však již býti a nestačí, že by nebezpečí to budoucně vzejiti mohlo (31. břez. 1909, Rv I. 60/9; G. H. 1908/9: 629.).
257. § 114. Stejně jako shora Ač. 185 (28. září 1909, Rv I. 638/9; G. H. 1909/10: 102.).
258. § 158. Popírati svůj manželský původ jest oprávněno též děcko samo. Žalobu jest v tomto případě podati na kurátora, zřízeného ku obhájení manželského zrození (9. září 1909, Rv III. 200/9; G. H. 1909/10: 54.) Viz též shora A č. 89. Stejně (15. čna. 1909, Rv VI. 23/9; Z. Bl. 1909 : 842.).
259. § 296. Příslušenstvím věci hlavní stávají se věci určením majitelovým a proto také jeho určením této své vlastnosti mohou zase pozbýti (2. břez. 1909, R II. 154/9; P. 1909: 794.).
260. §§ 312., 313. K tomu, aby právo cesty vydrženo bylo se strany obecenstva, nestačí skutečné přecházení po dobu vydržení, nýbrž jest třeba projevu držitclské vůle se strany obce, kterýž projev může se státi i dodatečně (29. října 1908, Rv II. 662/8; P. 1909: 767.).
261. § 369. § 37. ex. ř. V žalobě vylučovací, o vlastnické právo se opírající, třeba vylučované předměty náležitě popsati dle § 369. násl. obč. zák.; nestačí odvolati se na popis v.zájemném protokolu. — 381 -
V žalobě vlastnické musí býti převod výslovně tvrzen (23. pros. 1908, Rv II. 937/8; G. H. 1908/9: 516. P. 1909 : 764.).
262. § 427. Ke skutečnému odevzdání pojistky a plynoucího z ní nároku stačí, odevzdá-li se zástavní list, na zastavenou pojistku vydaný (28. čce. 1909, Rv II. 553/9; P. 1909: 716.).
428. Viz čl. 347. obch. zák. B č. 72.
263. § 449. Titulem práva zástavního dle tohoto § jest soudní povolení exekuce (2. břez. 1909, R II. 155/9; P. 1909: 798.).
264. §§ 461., 466. § 37. ex. ř. Na základě exekučního titulu proti osobnímu dlužníku jest přípustná exekuce na ruční zástavu třetího zástavce; vylučovací žaloba tohoto jest nepřípustná (23. čna. 1909, Rv I. 488/9; G. Z. 1909: 343.).
265. §§ 479., 1090., 1122. Mezi dědičným podílem jakožto dědičným přenecháním práva požívání za roční plat, určený v poměru k výnosu v penězích, plodech anebo i poměrných službách (§ 1122.) a dočasným pachtem, t. j. přenecháním užívání na určitou dobu a za určitý plat (§§ 1091., 1092.) leží další oblast trvalých práv k cizí nemovité věci, jež sice obyčejně mívají obsah popsaný ve hlavě o služebnostech. Avšak § 479. uznává i trvalá práva k cizím pozemkům, jichž obsah liší se od obyčejných forem právních (na př. právo trvalého hospodaření a užívání) (27. dub. 1909, R II. 395/9; P. 1909: 750.).
266. §§ 519., 442. Pachtovní smlouva, uzavřená mezi poživatelem nemovitosti a osobou třetí, zaniká smrtí onoho; od tohoto okamžiku nemá pachtýř nároku na plody na stojatě, nýbrž jen nárok na náhradu nákladů, k docílení jich vynaložených (27. květ. 1908, Rv V. 926/8; off. 1195.).
267. § 525., 1311., 1477., dv. d. z 18./7. 1828 č. 2354. ob. z. s. § 290. ex. ř. Držitel práva služebnosti skládati ve stodole obilí není oprávněn, žádati po vlastníku jejím náhradu škody za nemožnost dalšího vykonávání práva toho, požárem stodoly té povstalou (9. října 1909, Rv II. 519/9; P. 1909: 748.).
268. §§ 850., 851. Řízení ve smyslu ustanovení §§ 850., 851. a násl. není vhodným prostředkem k uvedení vlastníka do držby pozemků, jejichž vlastnictví mu dle práva platně bylo přisouzeno. Řízení dle § 850. předpokládá hranice dosud znatelné a souhlas stran k obnovení hranic, dle § 851. hranice neznatelné neb sporné a hlavně však, by navrhovatel (vlastník) byl ve skutečné držbě pozemků, k ohraničení určených (16. ún. 1909, R II. 114/9; P. 1909 : 767.).
269. § 871. O falešných údajích nelze mluviti, jestliže prodatel fotografické živnosti v cizím domě bona fide ujistí kupitele, že dům prodán nebude, ač se tak později stane (28. září 1909, Rv I. 627/9; G. H. 1909/10 : 96.).
270. §§ 878., 1090. Pronajmutí domu za nevěstinec nemůže býti předmětem platné smlouvy (1. dub. 1908, Rv III. 27/8; G. Z. 1909: 351.). — 382
271. § 883. § 1. zák. z 25./7. 1871 č. 76. ř. z. Slib matky dceři při svatbě učiněný, že dostane od matčina syna určitý peněžitý obnos, až mu bude odevzdán matčin pozemek, jest darováním bez skutečného odevzdání a tudíž neplatným, nebyl-li o něm zřízen notářský akt (6. čce. 1909, Rv III. 246/9; J. Bl.: 537.).
272. § 1019; § 226. konk. ř. Zástupce kridatářův, jenž v soudně uzavřeném nuceném narovnání jen jako plátce kvót věřitelům byl poznačen, ručí přes to osobně věřitelům za zaplacení kvót, bylo-Ii mu k účeli jich výpiaty úpadkové jmění odevzdáno. Nemůže se odvolávati na domluvu s úpadcem, dle níž se jednotlivým věřitelům kvóta vypláceti nemá (4. února 1909, Rv I. 980/8; J. Bl. 1909: 538.).
§ 1090. Viz shora § 878. obč. z. A č. 270.
273. § 1151. §§ 80. c, g, 85. živ. ř. Při předčasném vystoupení dělníkově jest zaměstnavatel oprávněn zadržeti pracovní knížku až do uplynutí smluvní neb zákonné lhůty výpovědní. Po uplynutí teto lhůty musí zaměstnavatel knížku vydati a nesmí ji již odevzdati živ. úřadu za účelem zakročení dle § 85. živ. ř. Učinil-li tak přec, musí nahraditi dělníku ušlý výdělek za všední dni od konce výpovědní lhůty až do vydání knížky. Dělník není povinen dokázati příčinnou souvislost mezi zadržením knížky a ušlým výdělkem (6. čce. 1909, Rv III. 121/9; G. H. 1908/9: 636; J. Bl. 1909: 551.).
274. §§ 1178., 1235. Při budoucím společenství majetku jest předpisu § 1178. vyhověno, ndá-li se náležitě jmění, jež ze společenství má býti vyloučeno (10. února 1909, Rv III. 353/8; J. Bl. 1909: 561.).
'§ 1234. Viz níže § 9. nesp. říz. D č. 47.
§ 1260. obč. zák. Viz § 16. úvoz. zák. k obch. zák. B. č. 68.
275. § 1267. Koupě lomu jest smlouvou odvážnou i tehdy, když kupitel před smlouvou lom zkoušel, ale o jakosti kamene přesvědčiti se nemohl (12. květ. 1909, Rv VI. 188/9; G. H. 1909/10: 9.).
276. § 1288. Je-li pojišťovna dle smlouvy povinna hraditi pojištěnci soudem přiznanou škodu do určité výše, nesmí si do tohoto nejvyššího obnosu započítati útraty svého právního zástupce (9. čna. 1909, Rv I. 412/9; J. Bl. 1909: 501.).
277. § 1323. Ideální škoda může býti předmětem náhrady, náhrada však pozůstává dle § 1323. jedině v navrácení v předešlý stav; není-li to možno, nenastupme náhrada peněžitá, poněvadž ideální škoda je necenit,elna. Přes tuto překážku nepomůže ustanovení § 273. c. s. ř. (8. čna. 1909, Rv I. 394/9; P. 1909: 787.).1)

B. Z práva směnečního, obchodního a společenstevního.

67. § 7. uv. zák. k obch. zák. Pro povinnost a právo, dáti se zapsati do obchodního rejstříku, není rozhodna výše daně výměřené, —
nýbrž ke skutečnému placení předepsané (7. září 1909, R VIII. 135/9j J. Bl. 1909: 525.).
68. § 16. Pohledávku z věna manželky společníka, jejichž svatební smlouvy byly zapsány do obchodního rejstříku, nelze přihlásiti ke konkursu veřejné společnosti, nýbrž k soukromému konkursu společníkové a v tomto jest ji likvidovati (27. květ. 1908, Rv I. 342/8; off. 1194.).
69. Čl. 16. obch. zák. Každý dodatek k firmě jest přípustný, pokud nevzbuzuje klam o pravém stavu věci a práva. Netřeba, aby bližší označení obchodu bylo vzato z předmětu obchodování (28. září 1909, R II. 854/9; N. Z. 1909: 372.).
Čl. 22., 24. obch. zák. Viz Zák. o společnostech s om. ruč. B. č. 74.
70. Čl. 284. Cukrovar není oprávněn domáhati se na bývalém vlastníku pozemků, který mu smluvené množství cukrovky sám nedodal, splnění smlouvy a najmě zaplacení konvenční pokuty, jestliže nástupce vlastníkův cukrovku na oněch pozemcích vypěstovanou cukrovaru v ujednaném množství, byť i bez poukazu dřívějšího majitele, odvedl. Vymáhání konvenční pokuty, ač nebyla-li pro všechny případy nesplnění smlouvy a bez výjimky vyhražena, je i při obchodech vyloučeno, když nesplněním smlouvy žalobci žádná škoda vůbec nevzešla (20. května 1908, Rv II. 390/8; P. 1909 : 785.).
71. Čl. 338. Smlouva o postupné dodávání literárního díla dosud neukončeného a vycházejícího postupně po svazcích jest smlouvou dodávací a nikoliv obchodem splátkovým, byť i cena zapravovala se ve stejnoměrných splátkách, neodpovídajících přesně ceně právě dodaných svazků. Výhrada vlastnictví svazků, jež takto dosud skutečně zaplaceny nebyly, je přípustná (29. září 1908, Rv II. 718/8; P. 1909: 718.).
72. Čl. 347. Povinnost, jež jest stanovena pro kupitele při zaslání zboží z jiného místa, má též zmocněnec kupitelův, apretér (6. čce. 1909, Rv II. 525/9; G. H. 1908/9: 617.).
73. — Tradicí prohlášením § 428. obč. zák. není prodatelem přijaté prohlášení kupitele, že dává zboží k disposici (čl. 347. obch. zák.) (23. června 1908, Rv VI. 239/8; off. 1197.).
74. Zák. o společnostech s om. ruč. Ku převodu firmy společnosti s omezeným ručením na přejímatele obchodu není zapotřebí souhlasu vystoupivšího společníka, jehož jméno jest ve firmě (5. květ. 1908. R I. 231/8; off. 1191; N. Z. 1909: 373.).
75. § 90. želez. dopr. řádu. Přijme-li destinatar bez námitek zásilku, zaviněním dráhy zaměněnou, neztrácí nárok no náhradu škody dle I. odst. § 90. želez. dopr. ř. (20. květ. 1908, Rv V. 928/8; off. 1193.).
§ 6. zák. o obch. splát. Viz § 89. j. n. č. 239. —

C. Z řízení sporného a exekučního.

237. § 51. j. n. Společníka protokolované veřejné společnosti obchodní žalovati jest u soudu kausálního i z obchodu, který uzavřel vlastním jménem (12. květ. 1908, R II. 392/8; P. 1909: 796.).
238. § 55. Pohledávky za jednotlivé dodávky na základě téže smlouvy trhové jsou jen částmi celkové pohledávky za souhrn dodávek z téže smlouvy. Ciní-li takto přes 1000 K, nelze oněch jednotlivých pohledávek zažalovati před soudem okresním (17. srpna 1909, ?; G. H. 1909/10 : 25.).
239. '§ 89. Pohledávky směneční mohou býti zažalovány u soudu platiště i tehdy, byl-li směnce podkladem obchod splátkový. § 6. zák. o obch. splát, tu nemá místa (19. května 1908, R I. 292/8; off. 1190.).
§ 93. Viz níže § 11. c. s. ř. C č. 242.
240. Čl. V. úvoz. zák. k c. s. ř. Zažalování advokátních útrat musí předcházeti jich likvidace soudcem, před nímž dotyčné jednání se konalo. Jest přípustno uplatňovati jen část celkového honoráře. Dobrozdání advokátní komory o přiměřenosti honoráře oné likvidace nemůže-nahraditi a jest bezvýznamno, bylo-li podáno bez slyšení odpůrce a neobsahuje-li též nálezu (15. září 1909, Rv I. 762/9; G. H. 1909/10: 84.).
241. — Advokát není povinen předložití podrobný účet; jest přípustno přiznati advokátu odměnu úhrnkovou (14. září 1909, R I. 575/9; G. H. 1909/10: 16.).
242. §§ 11., 14. c. s. ř., § 93. j. n. Továrnu, jež nedodržela kupní smlouvu o dodání stroje a agenta, kup zprostředkovavšího, nelze žalovati jako společníky v rozepři, jestliže sliby agentovy nejsou v kupu obsaženy (15. čna 1909, R II. 572/9; J. Bl. 1909: 526.).
243. §§ 41., 31. Advokát není povinen při přelíčení v jiném místě, kde jest jen advokát, zastupující odpůrce, a notář, dáti se tímto substituovati. Náklady jeho dostavení se k přelíčení jsou proto nutné (30. květ. 1909, R VI. 91/9; G. H. 1909/10: 84.).
244. § 43. Veškeré útraty možno přisouditi dle II. odst. tohoto § i tehdy, když z pohledávky, sporné v příčině důvodu, přisouzena dle § 273. c. s. ř. jen polovice její výše (26. led. 1909, R II. 995/8; P. 1909 : 792.).
245. § 178. Žalobce jest povinen nejpozději při prvním líčení rozepře všechny potřebné údaje učiniti. Nemůže-li tak učiniti ihned pro nedostatečnou informaci a navrhuje-li odročeni k doplnění děje, jest soud oprávněn odročení nepřipustiti a žalobní žádost ihned meritorně zamítnouti (23. pros. 1908, Rv II. 937/8; G. H. 1908/9 : 516.).
246. § 182. Je-li žalobce zastoupen právním přítelem, není soud povinen starati se o doplnění žalobního děje a jest oprávněn žalobní žádost meritorně zamítnouti, má-li za to, že skutkové údaje žalobní jsou neúplný (23. pros. 1908, Rv II. 938/8; G. H. 1908/9: 516.). — 385
247. §§ 227., 228. Zjišťovací žaloba jest přípustná i ohledně budoucích dodávek postoupných; sloučení dotyčné žádosti žalobní se žádostí o zaplacení splatné ceny tržní za dodávku již učiněnou není kumulací ve srn. § 227. c. s. ř. (18. květ. 1909, Rv I. 175/9; J. Bl. 1909 : 502.).
248. §§ 235., 453., 448. Bylo-li o žalobě zavedeno řádné řízení před okr. soudem, zůstává toto směrodatným též pro řízení opravné (přípustnost odvolání), byť i žádost žalobní byla na 100 K neb pod ně omezena (27. dub. 1909, Rv I. 346/9; J. Bl. 1909: 551.).
249. § 236. 1. V zavedeném o žalobě řízení bagatelním dopuštěn jest mezitimní návrh na zjištění i tenkráte, oceňuje-li se předmět sporu, t. j. zájem na zjištění na více než 100 K. 2. Žalobcem učiněný mezitimní návrh na zjištění nelze, pokud jde o použití § 453. c. s. ř., na roven stavětí změně (rozšíření) žaloby. 3. Zamítnutí takového návrhu (odst. 2.) lze bráti dle § 514. odst. 1. c. s. ř. v odpor, převyšuje-li hodnota zájmu na zjištění obnos 100 K (1. čce. 1909, č. 369 ex 1908 praes.; kn. jud. č. 190. P. 1909 : 710; J. Bl. 1909: 549; off. 1189; G. H. 1909/10 : 72.).
250. §§ 243., 261., 524. Příkaz, udělený žalovanému k podání odpovědi, pozbývá účinku, jestliže procesní soud dal v odloučeném projednání místa námitce, žalovaným vznesené a projednání bránící a žalobu zamítl. Bylo-li toto rozhodnutí po uplynutí lhůty k podání odpovědi pořadem instančním změněno a námitka projednání bránící zamítnuta, ustanoviti jest žalovanému novou lhůtu k podání odpovědi (10. čna 1908, R I. 311/8; off. 1196.).
§ 273. Viz § 1323. obč. zák. A č. 277.

D. Z řízení nesporného, knihovního a konkursního.

45. § 1. nesp. říz. Manifestační přísaha v nesporném řízení jest nepřípustná (2. srp. 1909, R I. 368/9; J. Bl. 1909 : 539.; N. Z. 1909: 365.).
46. § 5. Intervence advokátů v řízení nesporném, jmenovitě též při jednáních o uvalení kurately (výslech svědků dožádaným soudcem) jest přípustná (31. srp. 1909, R II. 790/9; G. H. 1909/10 : 32.; P. R. 1908/9 : 317.).
47. § 9.; § 1234. obč. zák. Proti rozhodnutí opatrovnického soudu o schválení majetkové dílčí smlouvy mezi opatrovancem a jeho manželkou jest tato oprávněna si stěžovati, má-li následkem společenství majetku a společné držby zájem na udržení, zajištění a správě majetku (23. čna. 1909, R V. 172/9; N. Z. 1909 : 335.).
48. § 29., 112. Notář není oprávněn odporovati rekursem příkazu, aby specifikoval své poplatky (7. září 1909, R VIII. 117/9; N. Z. 1909 : 365.). — 386 —
49. §§ 161., 162. Odkazovník může ještě před odevzdáním žádati za zákonné zajištění i takových odkazů, jež nepozůstávají v opětujících se dávkách peněžních (19. led. 1909, R VI. 12/9; N. Z. 1909: 342.).
50. § 141. not. řád. Proti rozhodnutí vrchního zemského soudu, jímž bylo rozhodnuto o stížnosti proti opatření notářské komory, nemá tato dalšího práva stížnosti (7. září 1909, R VI. 261/9; N. Z. 1909: 373.).
51. § 20. kn. zák. Knihovní poznámka smluveného závazku, nemovitost ani nezciziti, ani nezadlužiti, jest přípustná (5. února 1909. Rv II. 934/8; P. 1909 : 766.).
52. §§ 20., lit. b, 81. Knihovní poznámka žaloby na dodržení směnné smlouvy jest nepřípustná (20. čce. 1909, R II. 672/9; P. R. 1908/9: 318.).
§ 50. konk. ř. Viz § 16, úvoz. zák. k obch. zák. B č. 68.
§ 226. konk. ř. Viz § 1019. obč. zák. A č. 272.

II. Ve věcech trestních.

E. Z trestního práva hmotného.

193. § 2. g tr. z. O nouzi lze mluviti jen tam, kde poměrně menší zlo spáchání trestního činu jedině poskytuje možnost odvrátiti náhle se dostavivší vážné nebezpečí (26. dub. 1909, Kr I. 368/8; off. 3583.).
194. § 68. Manželka železničního dozorce, jen dočasně svého muže z příkazu správy dráhy ve službě zastupující, požívá u výkonu této služby ochrany § 68. tr. z. (7. květ. 1909, Kr V. 759/8; off. 3588.).
195. § 85. lit. b). K úmyslu dle tohoto předpisu jest třeba vědomí pachatele, že z úmyslného poškození věci může pojiti některé z nebezpečí, zde uvedených; při pouhé nedbalosti ohledně tohoto ohrožení nelze předpisu tohoto použiti, byť i čin jinak byl úmyslný. (27. dub. 1909, Kr I. 175/9; off. 3585.).
196. § 89. Telegrafické (telefonní) vedení, zřízené během manévrů pouze k účelům vojenským, jest státním telegrafem (telefonem) (20. čce. 1909, Kr VI. 133/9; G. H. 1909/10: 10.).
197. § 197. Lstivě uvedení v omyl může také bez výslovného překrucování pravdy projeviti se konkludentními činy pachatelovými (3. dub. 1909, Kr V. 631/8; off. 3580.).
198. §§ 197., 201. d. Podvod hospodský projevuje se návštěvou hostince, objednáním jídel, pokrmův a noclehu bez prostředkův aneb vůle účet vyrovnati; není k tomu zapotřebí zvláštních lstivých předstírání aneb imponujícího vystupování (26. dub. 1909, Kr I. 368/8; off. 3583.).
199. § 199. a). Pod toto ustanovení spadá též přísaha, stranami dle § 205. c. s. ř. smluvená, byla-li křivá (26. dub. 1909, Kr III. 14/9; off. 3584.).
200. § 283. Ochrany tohoto § používá též výkonný úředník, vyslaný k provedení exekuce, snaží-li se odpor shluknutých lidí proti — 387 —
projevil vůli, použiti opravného prostředku odvolání (6. dub. 1909, Kr IV. 97/9; off. 3581.; G. H. 1909/10: 56.; P. R. 1909/10: 7.). výkonu exekuce odstraniti vyzváním jich, aby se rozešli (1. květ. 1909, Kr V. 552/8; off. 3590.).
201. § 320. e. Stejně jako č. 151. (6. čce. 1909, Kr II. 245/9; G. H. 1908/9: 594.).
202. '§ 335. Příčinným jest opomenutí již tehdy, i když jest v něm dána jen jedna z podmínek trestného výsledku. Primérní nedbalost obviněného nelze omluviti tím, že s ní konkuruje vlastní nedbalost poškozeného (10. srpna 1909, Kr II. 297/9; G. H. 1909/10: 26.).
203. §§ 335., 431. Vlastník domu, jenž k posypávání chodníku v době náledí a čistění chodníku ustanovil domovníka, jest trestně zodpovědným za tělesné úrazy, následkem nečištění (neposypávání) chodníku nastalé jen potud, pokud má culpam in inspiciendo (29. září 1909, Kr V. 644/9; G. H. 1909/10 : 91.).

F. Z trestního řízení.

29. § 57. tr. ř. Vznese-li žalobce na základě přípravného řízení proti obviněnému pro více různých činů trestních provedeného obžalobu jen ohledně jednoho činu trestného a ohledně ostatních se neprohlásí, nezaniká tím beze všeho jeho stíhací právo ohledně deliktův ostatních; obviněnému vzchází tím pouze právo, žádati po žalobci prohlášení dle § 57. odst. 3. tr. ř. Stihání pro zločin dle §§ 197., 199. lit. f) tr. z. zahrnuje v sobě stihání pro přečin dle § 486. tr. z. Žaluje-li tedy státní zástupce pro podvodnou krivdu, netřeba se mu prohlásiti o přečinu zaviněného úpadku (3. květ. 1909, Kr I. 374/8; off. 3592.).
§ 86. Viz výše § 487. tr. z. E č. 207.
30. § 263. Funkcionář stát. zástupce není povolán, aby vyhradil si stíhání činu, během hlavního přelíčení před okr. soudem se objevivšího, zločin neb přečin tvořícího. Stíhání činu toho přes opomenutou výhradu není vyloučeno ani tehdy, bude-li v něm na konec shledán jen přestupek (l. květ. 1909, Kr II. 349/8; off. 3587.).
31. — Svědek, jenž při hlavním přelíčení byl přítomen a stíhání urážky na cti, obžalovaným na něm spáchané, si nevyhradil, pozbývá žalobní právo (20. čce. 1909, Kr IV. 197/9; G. H. 1908/9: 641.).
32. § 319. Klásti otázky dodatečné o okolnosti trestnost vylučující není oprávněn sborový soud porotní tehdy, jestliže tvrzené neb z okolností se podávající skutečnosti přičítání činu dle zákona by nevylučovaly (§ 2. tr. z.), byť i pravdivý byly (10. květ. 1909, Kr I. 1/9; off. 3586.).
33. § 466. Netřeba, aby ohlášení odvolání použilo slov »ohlašovati« aneb »ohlášení«, stačí, jestliže stěžovatel ve třídenní lhůtě jasné

Příspěvek na str. 364 byl redakci tohoto časopisu zaslán a vysázen ještě před uveřejněním v „Právníku".*

Citace:

Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněných. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 8, s. 406-413.