NPD documents search: Váž. civ., 5 (1923)

Čís. 2322
.
Kdo povinen je dodati věc určitého druhu, oceněnou určitým penízem, jest, poklesla-li mezi tím cena věci ujednaného druhu, povinen dodati věc takové jakosti, jakou v době plnění lze obdržeti za peníz, na který bylo plnění v čase smlouvy oceněno.
(Rozh. ze dne 27. února 1923, Rv I 940/22.) Kupuje v květnu 1919 od žalobců vilu zavázal se žalovaný, že dodá jim briliantový prsten s briliantem ve váze 1 karatu a v ceně 3 000 Kč. Ježto žalovaný závazku tomu nedostál, domáhali se žalobci v roce 1922 dodání prstenu žalobou, již procesní soud prvé stolice zamítl, vzav za prokázáno, že prsten nebyl částí kupní ceny, nýbrž že šlo o slib darovací, při čemž nebylo dbáno formy notářského spisu. Odvolací soud žalobě vyhověl, zjistiv, že prsten byl součástí kupní ceny a vyvodiv povinnost žalovaného z předpisu §u 1062 obč. zák.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalovaný byl uznán povinným, aby žalobcům dodal prsten s briliantem ve váze 1 karatu v ceně 3 000 Kč. Poklesla-li cena briliantu od r. 1919, dodá žalovaný nicméně prsten s briliantem 1 karat vážícím, ale, má-li míti cenu 3 000 Kč, bude jeho starostí, aby měl takovou kvalitu a čistotu, by cena jeho nicméně se rovnala 3 000 Kč. Tím nebude žalovaný nikterak zkrácen, ani žalobci nebudou obohaceni, neboť dodá předmět téže ceny, jaká byla ujednána. O nějakém víceplnění nelze mluviti, tím méně pak o nějakém rozporu se spisy, neboť žalovaný odsouzen k plnění, o jaké žalováno, s vyloučením vlastností, které nebyly prokázány.

Citace:

Rozhodnutí č. 2322. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 342-343.