Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichts-zeitung = G. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Juristische Blätter = J. B. — Österr. Richterzeitung = R. Z., příl. A.-H., Notariatszeitung: N. Z. — Gerichtshalle = G. H. (Připojená čísla znamenají stránky dot. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí.) A. Z práva občanského. 27. § 33.—37. obč. z. Překážka manželství z různého náboženství neplatí vůči cizozemcům v Rakousku bydlícím: manželství jejich v cizině uzavřené jest platné, i když se tam odebrali za účelem uzavření sňatku (z 19. listopadu 1907, č. 13857, Z. B. 294 z r. 1908). 28. § 63. Katolické řády nejsou povinny živiti vyloučené členy řádu, složivší slavné sliby (z 17. března 1908, č. Rv VI. 55—8 J. Bl. 177). 29. § 109. Zdráhá-li se žena, od muže fakticky rozloučená, jemu děti vydati, není to důvodem rozvodu (z 11. února 1908, č. Rv I., 99/8 Z. B. 310). 30. § 115. Manželství dle starokatolického ritu uzavřená, mohou býti rozloučena z některého důvodu § 115. obč. z. (plen. rozh. z 18. března 1908, Rv I. 120—8; repert. nál. č. 202, J. B. 225, P. 329). 31. § 139., 141., 143. Rodiče syna k výdělku způsobilého, jenž beze jmění zemřel, mohou býti přidrženi k zaplacení nákladů lékařské pomoci synovi poskytnuté (z 21. ledna 1908, č. R II. 57—8, P. 216). 32. § 163. Proti domněnce dle § 163. je přípustný protidůkaz o nemožnosti zplození ze zralosti dítěte (z 10. prosince 1907, č. 14007, P. 183 z r. 1908).33. § 343. Soused na sousedu nemůže se u soudu domáhati »žalobou na ochranu vlastnictví« opravení sousedovy stavby, jež hrozí sesutím ( ze 17. září 1907, č. 12170, P. 187). 34. § 586. Ústní poslední pořízení, na jehož obsah jeden ze tří svědků se více nepamatuje, jest neplatné (z 19. prosince 1906, č. 17432, off. 1048). 35. § 865. Poručnické schválení smíru alimentačního dlužno vztahovati na dobu uzavření smíru a platí, i když stalo se po smrti nezletilce (z 15. října 1907, č. 13198, J. B. 238 z r. 1908). 36. § 878. Otázka, pokud zneužití kartelu pojišťovacích společností v neprospěch pojištěnců zavazuje k náhradě škody (z 9. října 1906, č. 9872, Z. B. 328 z r. 1908). 37. § 1120. Odevzdána ve smyslu tohoto § jest věc nemovitá v knihách zapsaná teprve vtělením práva vlastnického pro nabyvatele (§ 431. obč. z.); nový držitel ve smyslu tohoto § jest jen ten, kdo dle §§ 321., 322. druhá věta a 441. obč. z. nabyl řádné držby najmuté věci (z 31. prosince 1907, č. 15925, sb. nál. 199, off. 1060, Z. B. 300, P. 180). 38. § 1152. Kdo dal věc k opravě, může vydání její jen žádati, zaplatí-li smluvenou neb přiměřenou mzdu aneb jestliže se k tomu aspoň nabídne (z 8. ledna 1907, č. 20450, off. 1065). 39. § 1160. Živnostenský pomocník, byv předčasně bez důvodu propuštěn, nemůže žalovati na dodržení smlouvy služební, nýbrž může činiti pouze nároky v § 84. živn. ř. uvedené (§ 919. obč. z. z 13. prosince 1906, č. 19131, off. 1049). 40. § 1294. Tak zv. »černé listiny«, vydané zaměstnavateli nezavazují samy o sobě k náhradě škody (z 21. prosince 1907, č. 14094, J. B. 237 z r. 1908). 41. § 1327. Byla-li manželka při provozování dráhy usmrcena, má manžel nárok na náhradu škody, vzešlé tím, že nedostává se mu přispění jejího v domácnosti, jakož i na náhradu útrat pohřebních (z 28. ledna 1908, č. 15893, Z. B. 307). 42. § 1395. K perfekci cesse není potřebí zpravení dlužníka (debitor cessus); § 367 obč. z. nelze užíti při postupu otevřených pohledávek obchodních (z 5. února 1908, č. 15937/7, J. B. 153). 43. § 1431. Pozdější pachtýř nemovitosti, jemuž od daní odpočítána byla sleva daňová, dřívějšímu pachtýři přiznaná, není povinen slevu tu jemu nahraditi; pojem uznání dluhu a obohacení (poznámky redakce, § 1041. obč. z. z 12. února 1908, č. 14627, Z. B. 304). 44. Ze zákona odpůrčího. Knihovní poznámka odpůrci žaloby předpokládá osvědčení nebezpečí (§ 46. odp. z. a § 389. ex. ř. — z 10. prosince 1907, č. 15318, J. B. 204 z r. 1908). 45. Ručení dráhy. Silniční dráha neručí, když řidič motoru, chtěje se vyhnouti srážce s povozem přes koleje neočekávaně jedoucím, náhle brzdí a následkem toho cestující jest poškozen (ze 27. listopadu 1906, č. 18556, off. 1055). — Železničnímu zřízenci dle čl. I. č. 1 zák. z 20. července 1894, č. 168 ř. z. pojištěnému nepřísluší mimo případy v §§ 46. a 47. zák. z 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. z 1888 uvedené z úrazu v podniku náhradní nárok dle zák. z 5. března 1869, č. 27 ř. z. a sice ani tehdy, nebyl-li nárok na základě úrazového pojištění uplatňován, neb byl-li zamítnut (z 13. prosince 1906, č. 19666, off. 1052). 46. Z práva autorského. Zabavení, jež dle práva autorského stalo se bezelstně, neposkytuje nároku na náhradu škody a to ani tehdy, objeví-li se dodatečně, že zabavení stalo se nesprávně a že odpůrce byl bona fide; žádání náhrady za způsobenou hanu na místě materielní škody jest v řízení odvolacím nedovolenou změnou žaloby (z 26. června 1907, č. 8213, J. B. 201 z r. 1908). B. Z práva směnečního, obchodního, konkursního a společenstevního. 12. Čl. 313. obch. z. Speditér v této své vlastnosti není zmocněn nabývati vlastnictví pro svého mandanta; uchopí-li se tedy speditér držby, nestačí to k nabytí vlastnictví pro mandanta a k založení retenčního práva pro speditéra z pohledávek za jeho mandantem (§ 429. obč. z. z 15. ledna 1908, č. Rv I. 6—8, J. B. 189). 13. Čl. 355. Přípustno není odstoupiti od smlouvy kupní na úvěr uzavřené, doví-li se strana později o nejistotě kupujícího (§ 901., 936. obč. z. z 15. ledna 1908, č. 16811, Z. B. 316). 14. § 50. žel. ř. dopr. Dráha neručí za nedeklarované skvosty, nalézající se v zavazadlech (z 22. ledna 1908, č. 12009, Z. B. 334). — § 61. Promlčecí lhůtě v tomto § stanovené podléhají také náhradní nároky, které povstávají z nesprávného užití dotyčných tarifů neb z početních chyb při poskytování refakcií (z 25. září 1906, č. 11914, off. 1045). 15. § 1. konk. ř. Po uvalení konkursu na jmění prodatele nelze na základě kupní smlouvy před tímto časem uzavřené zažádati o vklad vlastnického práva na věc nemovitou (z 19. února 1907, č. 1993, off. 1064). C. Z řízení sporného a exekučního. 46. § 227. ex. ř. Byla-li hypothekární pohledávce knihovně postoupena přednost před požívacím právem nemovitosti, a není-li tato služebnost z dražebního výtěžku úplně kryta, dlužno ji zrušiti a náhradu za ni určenou onomu hypothekárnímu věřiteli přikázati ku placení v hotovosti (§ 218. ex. ř. z 17. července 1906, č. 11839, off. 1026). 47. § 228. Předpisu o zaznamenaných pohledávkách při rozvrhu nejvyššího podání dlužno šetřiti, i když následující oprávnění proti přihlášené pohledávce zaznamenané odporu nepodali (z 26. července 1906, č. 12371, off. 1028). 48. § 231. I takový věřitel, který se rozvrhového řízení súčastnil, odporu proti přikázání pohledávek předcházejících věřitelů však nevznesl, může ještě před provedením rozvrhového usnesení u soudu exekučního své lepší právo (včetně nároku odpůrčího) žalobou uplatňovati, ba i žalobou změny právoplatného již usnesení rozvrhového bez ohledu na ostatní zástavní věřitele ve svůj prospěch se domáhati; nepodáním odporu uvádí se však v nebezpečí, že bude rozvrhové usnesení bez ohledu na podanou žalobu provedeno, třeba by se tím i výsledek sporu zmařil (z 13. března 1907, č. 1768, P. 610). 49. § 330. Namítka kompensace proti nároku na výměnek není přípustna (z 17. prosince 1907, P. 21 z r. 1908, z 24. května 1907, č. 6128, P. 835). 50. §§ 331. a 341. Zabavenou koncessi ku provozování živnosti hostinské neb výčepnické, neb koncessi tvořící základ zabaveného podniku hostinského nelze dle § 331., odst. 2. ex. ř. subsidiárně (§ 332. ex. ř.) zpeněžiti tím způsobem, že vydražiteli přislíbí se složení koncesse vůči úřadu živnostenskému s podmínkou, že mu bude koncesse ta propůjčena, a že účinek příklepu závislým učiní se na splnění této podmínky plen. rozh. z 30. října 1907, č. 128, praes. č. 181 knih. jud. — off. 1054, J. B. 93, P. 66, Z. B. 257 z roku 1908). Exekuce na živnost provozovanou dlužníkem jako schváleným pachtýřem jest přípustná a zahajuje se zabavením živnosti (§ 331. ex. ř. — z 17. prosince 1907, 16197, P. 68 z r. 1908). — Zabavení koncesse hostinské jest přípustno (z 17. prosince 1907, č. 15786, P. 70 z roku 1908).51. § 352. V řízení o soudní prodej společné nemovitosti za účelem rozdělení jmění nelze užíti § 200., č. 3 ex. ř. (z 24. července 1906, č. 12404, off. 1029). 52. § 370. Zpráva informačního ústavu, obsahující jen povšechné líčení okolností o jmění dlužníkově, není osvědčením nebezpečí (z 9. července 1907, č. 8975, P. 684). 53. § 393. Byl-li odpor proti povolení prozatimného opatření zamítnut, dlužno straně ohrožené proti odpůrci ihned přisouditi náklady s jednáním o odporu spojené a po případě náklady na prostředky opravné (§ 397. a 398. ex. ř. — z 5. února 1907, č. 1352, P. 621). 54. § 397. Proti zájemnému popsání invecta et illata jest odpor dle § 397 přípustným (z 18. prosince 1906, č. 19999, off. 1050). 55. § 49. jur. n. č. 6. Spory o nároky dělníků proti živnostenským podnikatelům, jež postoupeny byly osobě třetí, nepatří před soudy živnostenské, ani ratione causae před soudy okresní; více nároků takových, byť vesměs bagatelních, jichž souhrn přesahuje 1000 K, nelze vůbec spojiti v jedné žalobě u soudu okresního (§ 227. c. ř. s. z 9. července 1907, č. 9280, P. 223 z r. 1908). 56. § 88. Forum contractus zakládá se podpisem objednacího lístku s doložkou »splatné a žalovatelné v X.« (z 17. prosince 1907, č. 15956, Z. B. 340 z r. 1908). — Faktura s první dílčí dodávkou z jednotného obchodu zaslaná odůvodňuje forum pro pohledávky z následujících dodávek (z 12. listopadu 1907, č. 14372, Z. B. 341 z r. 1908). Vrácení faktury s poznámkou, že se zboží pro opoždění nepřijímá, není jednáním, z něhož zřejmo, že se faktura v celém obsahu nepřijímá a nebrání tedy příslušnosti dle § 88. odst. 2. (z 29. října 1907, č. 13694, P. 194). 57. § 96. Soud, u něhož žaloba navzájem právem byla podána, zůstává pro tuto žalobu příslušným, i kdyby první žalobu pro nepříslušnost zamítl (z 29. ledna 1907, č. 1028, off. 1057). 58. § 104. K založení fori prorogationis jest potřebí předložiti výslovného písemného vyjádření obou stran; prohlášení mlčky učiněné nestačí; forum takové jest elektivní, nebyla-li výlučnost jeho výslovně smluvena; při odděleném rozhodnutí o námitce nepříslušnosti dlužno o útratách sporu incidenčního ihned rozhodnouti (z 12. listopadu 1907, č. 14232, J. B. 237 z r. 1908). 59. § 5. zák. o soudech živn. Živnostenský soud jest příslušným pro spory mezi majitelem živnosti výrobní a zřízencem jeho pro podřízené služby kupecké ustanoveným (z 12. února 1908, Rv I. 15—8, Z. B. 339). 60. § 1. c. ř. Kostelní konkurenční komité nejsouc samostatnou osobou právnickou, nemůže ve vlastním jméně ve sporu jako strana vystupovati, ovšem ale přísluší mu jako zákonnému zástupci dotyčné farní obce jus standi in judicio (ze 7. ledna 1908, č. 13000, J. B. 165, Z. B. 249). 61. § 240. Stolice odvolací jest povinna, v každé době z úřední povinnosti přihlížeti ku právní moci rozsouzení sporu (ze 4. února 1908, Rv II. 65—8, rep. nál. 201, J. B. 213, P. 264). 62. § 398. Také ve sporech o rozvedení manželství od stolu a lože připouští se vydání rozsudku pro zmeškání (§ 1. dv. d. z 23. srpna 1819, č. 1595 sb. z. s. a § 1. min. nař. z 9. prosince 1897, č. 283 ř. z. — z 27. listopadu 1906, č. 17887, off. 1047). 63. § 505. Potvrzující rozsudek odvolacího soudu nelze pendente revisione exekvovati co do výroku o útratách řízení odvolacího z 29. ledna 1908, praes. 580/7, knih. jud. 182, off. 1059, P. 179, Z. B. 346). 64. § 528. Rekursní soud není oprávněn, uvaliti pokutu pro svévolné podání rekursu z usnesení první stolice (z 13. února 1907, č. 1748, off. 1067). 65. § 565. Mimosoudní výpověď nepotřebuje obsahovati vyzvání odpůrce, aby buď najatý předmět v určitou dobu pod exekucí vydal neb převzal, aneb proti výpovědi námitky u soudu učinil (§ 562. c. ř. s. — z 20. listopadu 1906, č. 18604, off. 1046). D. Z řízení nesporného a knihovního. 7. § 111. nesp. říz. Útraty oddělení jmění allodního od farního jmění obročního nese nástupce fary (dv. dekr. z 15. března 1835, sb. pol. z. sv. 63. č. 25 — z 18. února 1908, čís. R VII. 18—8, Z. B. 336). 8. § 38. lit. c knih. z. Ustanovení tohoto §. nelze extensivně vykládati, zejména nikoliv na služebnosti (z 18. února 1908, č. 16839/7, J. B. 156). 9. § 9. zák. z 6. února 1869, č. 18 ř. z. Postrádá-li pohledávka hypotekárního věřitele, který podal odpor proti směně hospodářských pozemků, v době směny zákonné jistoty dle § 1374. obč. z., nelze jeho odpor prohlásiti za bezúčinný, ačkoliv byly zaměněny pozemky stejné ceny (z 19. února 1907, č. 1875, off. 1063).