NPD documents search: Právní prakse, 4 (1939-40)

Glosy a aktuality.

O cenových přestupcích II.

Vládním nařízením z 8. května 1940 č. 189 Sb. byly provedeny některé změny nařízení z 10. května 1939 č. 121 Sb. o zřízení nejvyššího úřadu cenového. Velká část těchto změn týká se oblasti přestupkové a správního trestního řízení. Poněvadž jsme v tomto časopise referovali o původních trestních předpisech (viz můj článek »O cenových přestupcích«. Právní prakse, r. III/ 1939, č. 7-8, str. 203 a n.), uvedeme jaké změny přineslo nařízení č. 189/ 40 Sb. Změna nastala především v trestní sankci, ježto peněžitá pokuta zvyšuje se nyní z původního 1 milionu K na 3 000 000 K; vězení jednoho roku jako maximální výměra trestu na svobodě se však nemění.
Novinkou je dále zavedení blokového trestního řízení, které je upraveno nově vsunutým § 12a. Nejvyšší úřad cenový je tudíž oprávněn uložiti politickým úřadům, aby v mezích své trestní pravomoci ve věcech cenových zmocnily orgány veřejné moci k ukládání veřejných pokut na místě činu podle § 19 vl. nař. ze dne 6. března 1936 č. 51 Sb. V tomto blokovém řízení mohou však býti ukládány peněžité pokuty jen do výše 500 K. Bližší směrnice jest oprávněn vydati nejvyšší úřad cenový v dohodě s ministerstvem vnitra, zejména pokud jde o okruh osob, jež mají k tomuto řízení býti zmocněny, dále pokud jde o jejich postup a trestní sazby. Výrok o trestu, který podle § 13, odst. 1 cit. nař. má býti uveřejněn v jednom nebo více denních listech určených v trestním nálezu, může podle nové úpravy býti otištěn též v listech odborných.
Nově bylo ustanoveno (§ 12, odst. 2), že proti výroku, jímž se při vydání trestního nálezu vyslovuje, že případné odvolání nemá odkladného účinku, je jakékoliv odvolání vyloučeno.
Nový předpis § 19 cit. nař. dotýká se kompetence nejvyššího správního soudu. Veškeré stížnosti proti rozhodnutím, opatřením a nálezům nejvyššího úřadu cenového a úřadů politických v rámci tohoto nařízení, anebo norem, podle něho vydaných jsou vyňaty s účinností od 1. ledna 1940 na dobu mimořádných poměrů způsobených válkou z kompetence nejvyššího správního soudu. Toto ustanovení týká se i trestních věcí.
Pojmu cenových přestupků dotýká se nové nařízení jen nepatrně. V § 9, odst. 1 stanoví se nově trestnost na neuposlechnutí též předpisu (nejen tedy příkazu nebo zákazu) vydaného podle cit. nařízení, nebo podle nařízení na jeho podkladě vydaných. Menší úpravy doznala skutková podstata přestupku uvedeného v § 9, odst. 2 č. 3, podle níž je nyní trestným, kdo při nákupu zboží přeplácí cenu prodavačem požadovanou.1
V § 11, odst. 1 je nyní výslovně uvedeno, že tresty pro cenové přestupky mohou býti ukládány — s výjimkou trestů na svobodě — také právnickým osobám nebo jiným sdružením osob, pokud orgán takové asociace se dopustil přestupku v rámci své působnosti.
Pošvář.

Toto ustanovení dosud znělo: »Kdo při nákupu zboží, jež hodlá zciziti, přeplácí cenu prodavačem požadovanou, anebo není-li určitá cena požadována, cenu úředně stanovenou, nebo připuštěnou.«)

Citace:

O cennových přestupcích II.. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1939-40, svazek/ročník 4, s. 284-285.