NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 1

Č. 4626.

Školství. — Administrativní řízení: Předseda městského školního výboru v Brně jest po rozumu § 28 zák. z 12. ledna 1870 č. 3 z. z. pro Moravu oprávněn podati opravný prostředek jménem sboru toho bez předchozího usnesení jeho o něm, a není třeba, aby schválení tohoto procesního úkonu se stalo měst. škol. výborem ještě průběhem zákonné lhůty odvolací.
(Nález ze dne 21. dubna 1925 č. 10689/24.)
Věc: Městský školní výbor zemského hlavního města Brna proti ministerstvu školství a národní osvěty o presentaci na uprázdněné místo řiditele chlapecké školy občanské v J.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Vynesením z 29. října 1923 nepotvrdila zšr v Brně vzhledem k ustanovení čl. IV. zák. z 9. dubna 1920 č. 306 Sb. presentaci Arnošta F., zat. řiditele chlap. měšť. školy v Ř. za řiditele chlap. měsť. školy v J., ježto při presentaci pominut byl žadatel služebně starší. Odvolání, jež z tohoto výroku podal měst. škol. výbor v Brně svým předsedou Dr. B. M., zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím pro nedostatek legitimace, jelikož předseda zmíněného výboru škol. nebyl oprávněn stěžovati si o vlastní újmě do výnosu vzatého v odpor. Na věci ničeho nemění okolnost, že se měst. výbor škol. usnesl dodatečně projeviti souhlas s odvoláním svého předsedy a to z toho důvodu, že se tak stalo teprve dne 19. prosince 1923 a tudíž po předepsané 14 denní lhůtě odvolací a nelze tedy k usnesení tomu bráti zřetele zvláště, že bylo dosti času ke svolání schůze měst. výboru škol. a podání oprav, prostředku během zmíněné lhůty odvolací na základě jeho předchozího usnesení.
O stížnosti, vytýkající nesprávné právní posouzení uvažoval nss takto:
Obě sporné strany vycházejí shodně z názoru, že formálně právním základem pravoplatnosti opravného prostředku měst. škol. výboru může býti toliko usnesení tohoto kolegiálního dozorce nad školstvím národním a že bez takového volního projevu uvedeného sboru není tu jeho opravného prostředku. Rozcházejí se však v názoru o tom, jaké postaveni zaujímá v řízení opravném předseda měst. škol. výb. a kdy musí býti učiněn projev vůle sboru o uchopení se opravného prostředku. Žal. úřad soudí, že opravný prostředek vyžaduje ke své řádnosti předchozího usnesení sboru učiněného v předepsané lhůtě odvolací a odmítá odvolací spis podaný předsedou měst. škol. výboru jménem jeho, nevykazuje-li předeslaných náležitostí, pro nedostatek legitimace. Stížnost naproti tomu hájí názor, že podání odvolacího spisu sluší považovati za případ pilný po rozumu § 28 zák. z 12. ledna 1870 č. 3 z. z. mor. a že tudíž nelze odpírati předsedovi měst. škol. výboru v Brně právo, aby opravný prostředek jménem sboru podal a tím opravné řízení zahájil a to tím spíše ne, byl-li dotyčný procesní zákrok schválen v nejbližším sezení sboru.
Nss musil dáti za pravdu právnímu pojetí stížnosti. Zákon z 12. ledna 1870 č. 3 z. z. mor. ustanovuje v 28, zachovaném v platnosti pro mést. škol. výbory §§ 16, 11 a 12 nař. ze 6. listopadu 1920 č. 608 Sb., že v případech pilných může předseda ošr-y i v příčině těch záležitostí; které se vyjednávají sborně, bezprostředně zaříditi to, čeho potřebí, že však jest povinen bez ohledu (se. odkladu) a nejpozději v nejbližším sezení žádati schválení rady školní. Tím zmocněn byl předseda měst. škol. výboru na Moravě jako zástupci orgán sboru toho, aby zařídil bezprostředně a tedy sám o své újmě ve všech případech, jež pro svou nutnost nesnesou odkladu a jež by bez zákroku jeho přivoditi mohly právní újmu pro zmíněný sbor, vše, čeho třeba, aby případná právní škoda byla od sboru toho odvrácena a dotčená záležitost vyřízena. Sluší proto pozírati na veškeré procesní zákroky předsedy měst. škol. výboru na Moravě, pokud je lze podle povahy věci zahrnouti pod pojem »pilného případu« iako na procesní úkony sboru samého a musí proto úřady správní nakládati s nimi jako s řádnými procesními disposicemi měst. škol. výboru, ovšem za předpokladu, že dojdou disposice ty schválení v nejbližším sezení sboru. Při tom vyplývá z právní povahy a účelu zákonného zmocnění předsedova, jakož i ze znění cit. ustanovení zákona, že sluší považovati procesní úkon předsedův za včas sborem učiněný, byl-li jen předsedou v předepsané lhůtě a v řádné formě u příslušného úřadu uplatněn, a že jest pro posouzení včasnosti úkonu takového bez právního významu, došlo-li ke schválení jeho sborem teprve v nejbližší schůzi konané po projití lhůty odvolací.
Podle toho, co právě pověděno, běží nyní toliko o to, lze-li vznesení opravného prostředku podřaditi pod pojem, »pilného případu. Opravný prostředek jako právní pomůcka, kterou se domáhá strana u vyšší stolice správní odpomoci proti aktu stolice nižší, může podle platného právního řádu jeviti své právní účinky jen tehdy, byl-li podán ve lhůtě zákonem předepsané a na příslušném, zákonnou normou vyznačeném místě. Jen za těchto předpokladů ukládá platný právní řád úřadu stranou dovolanému za povinnost, aby o opravném prostředku jednal a věcí meritorně se zabýval. Není-li náležitostem těm vyhověno, pak nemá strana více stíhatelného nároku vůči úřadu správnímu na to, aby odvolání její respektoval a jím se věcně obíral a musí sama nésti právní škodu, která jí vzešla z nedodržení předepsané lhůty opravné. Jsou-li však s opožděným podáním opravného prostředku spojeny právní důsledky právě vylíčené, pak nelze důvodně tvrditi, že by uchopeni se opravného prostředku nespadalo mezi »případy pilné« a nevyžadovalo okamžitého zákroku strany. A uváží-li se konečně dále, že § 26 cit. zák. ukládá předsedovi ošr-y (nyní ošv-u) za povinnost, aby svolal řádnou schůzi sboru nejméně jednou za měsíc, svolání pak mimořádného sezení ponechává jednak návrhu členstva, jednak úvaze předsedově, pak je na snadě právní závěr, že chtěl zákonodárce předpisem § 28 dříve vzpomenutého zákona vybaviti předsedu sboru oprávněním toho obsahu, aby svým jednáním nahrazoval vůli sboru všude tam, kde naléhavost věci nutí k okamžitému zákroku a nelze sečkati až do opatření si kolegialního projevu vůle sboru celého.
Ze všeho toho, co předesláno, plyne, že jest po rozumu § 28 zák. z 12. ledna 1870 č. 3 z. z. předseda měst. škol. výboru v Brně oprávněn podati opravný prostředek jménem sboru toho bez předchozího usnesení jeho o něm a že není třeba, aby schválení tohoto procesního úkonu se stalo měst. škol. výborem ještě průběhem zákonné lhůty odvolací.

Citace:

č. 4626. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 809-811.