NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4243.

Pozemková reforma: I. Právně samostatným objektem podle § 3 lit. a) záb. zák. není ani na Slovensku nemovitost, která je se zabraným majetkem zapsána v téže vložce knihovní, třeba s ostatním zabraným majetkem místně nesouvisí. — II. O t. zv. osobitých statcích na Slovensku.
(Nález ze dne 17. prosince 1924 č. 22428.)
Prejudikatura: Boh. 931 adm. a jiné.
Věc: Ondřej hrabě H., a Dr. Ondřej hr. H. (adv. Dr. Vil. Mayerstein z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze o vyloučení objektů ze záboru.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem z 31. ledna 1924 zamítl stpú žádost o vyloučení řady nemovitostí v pozemnoknižní vložce č. 1 obce P. svěřenství H. patřících, ze záboru dle § 3/a zák. z 16. dubna 1919 č. 215 Sb. proto, že objekty ty, zapsány jsouce při ostatním majetku velkostatku v P., státem zabraném, nejsou právně samostatny, a nedostává se jim tudíž jedné z náležitostí § 3 a) záb. zák., jež všechny musejí býti společně splněny, aby vyloučení mohlo býti s úspěchem požadováno.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Nss vyslovil již v četných nálezech (srv. nál. Boh. 931) názor, že právní samostatností nutno rozuměti právní schopnost objektu býti sám o sobě předmětem samostatných práv i závazků právních ve všech relacích právních, tedy i co do hypotek, a že tedy nelze pokládati za objekty právně samostatné ony, které jsouce s jiným majetkem státem zabraným v jedné a téže vložce knihovní zapsány, tvoří s těmito nemovitostmi jediné těleso knihovní.
Názor ten přichází k platnosti v stejné míře i u nemovitostí slovenských, neboť i zákonodárství na Slovensku platné (§§ 55 a 57 knih. řádu z 15. prosince 1855 č. 222 ř. z. a § 2 zák. čl. XVI z r. 1891) také zavazení knihovního tělesa jen jako celku, a nikoliv jednotlivých parcel jeho připouští.
Názor st-lův, že nemovitosti, o jichž vyloučení bylo žádáno, místně spolu nesouvisejí a jsou proto dle zákonů na Slovensku platných právně samostatné, nemá opory v zákoně, ježto shora uvedené zákony nekladou váhu na souvislost či nesouvislost parcel v jedné vložce, nýbrž na vlastnost »osobitých statků«, jež však dle § 2 zák. čl. XVI z r. 1891 musejí býti způsobem tam uvedeným v knihách pozemkových označeny. Že by nemovitosti ty byly takovými osobitými statky, stížnost netvrdí a hledíc k předloženému knihovnímu výtahu ani tvrditi nemůže. Zamítl-li žal. úřad vyloučiti nemovitosti ze záboru dle § 3 a) záb. zák. proto, že nemovitosti ty zapsány jsouce s ostatními nemovitostmi zabranými v jedné knihovní vložce, nemají samostatnosti právní, a nevyšetřoval okolnosti, jež pro posouzení samostatnosti právní jsou bez právního významu, pak podle toho, co shora uvedeno, nelze rozhodnutí jeho vytýkati nezákonnost ani řízení vadnost.

Citace:

č. 4243. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 1047-1048.