329O příslušnosti k rozhodování o nárocích proti státu jako podnikateli železnic1.U obchodního soudu v Praze byla podána žaloba proti eráru (železniční správě) o zaplacení náhrady škody v obnosu 7519 K za zboží během dopravy vykradené.Finační prokuratura při prvním roku oproti své dosavadní praxi a pod vlivem článku, uveřejněného v hovorně »Právníka«, sešit III. ze dne 15. března 1919, str. 103 a násl. vznesla při prvním roku námitku věcné nepříslušnosti obchodního soudu, odvolávajíc se na ustanovení § 1. zákona z 2. listopadu 1918 čís. 4 sb. zák. a nař.Žalobce na to, nevyčkávaje rozhodnutí obchodního soudu o vznesené námitce věcné nepříslušnosti, podal touž žalobu u zemského soudu v Praze, jež však byla a limine odmítnuta s tímto odůvodněním:Žaloba tato se odmítá podle § 43. j. n. pro věcnou nepříslušnost dovolaného soudu, poněvadž jde o nárok proti eráru, jako podnikateli železnic z obchodu povoznického (č. 1. 272.395 obch. zák.) a rozhodovati o žalobách takových náleží soudu obchodnímu (§ 51. ad 1. j. n. a § 7, 8 uvoz. zák. k obch. zák.).Zakládá-li žalující strana příslušnost zdejšího soudu na zákonu z 2. listopadu 1918 čís. 4 sb. zák. a nař., pak se upozorňuje, 330že zákonem tím nebyly shora uvedené předpisy o soudní příslušnosti změněny ani zrušeny.Usnesení zem. soudu v Praze ze dne 2. dubna 1019 čj. Cg. XVII. 223/19.Dr. K. Raubitschek. Poznámka red. Uveřejňujeme jako nový doklad nejistoty již v životě působí zákon z 2. listopadu 1918 č. 4 sb. z. a nař.