č. 8017.

Zaměstnanci veřejní. — Řízení správní: 1 Jak jest stanoviti základní služné soudce při převodu do platů podle zák. č. 103/26 — 2 Zaměstnanec může v odvolání podle § 151, odst. 2 plat. zák. uplatňovati také nové stižné body, které nebyly uvedeny v námitkách podaných podle odst. 1. téhož §.
(Nález ze dne 10. června 1929 č. 17.334/27.)
Prejudikatura: Boh. A. 7534/28.
Věc: Dr. Blažej O. v M. proti ministru spravedlnosti o úpravu základního služného soudcovského.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím odmítnuto bylo odvolání st-lovo jako nepřípustné, zrušuje se pro nezákonnost; jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dekretem presidia soudní tabule v Bratislavě z 30. července 1926 byl st-1 převeden do nových platů zák. č. 103/26 tím způsobem, že mu byly poukázány od 1. ledna 1926 tyto platy: základní služné 6. stupně ročních 26100 Kč, funkční přídavek podle stupně a), 7 stupnice funkčního služného ročních 2400 Kč, činžovně ročních 3576 Kč a vyrovnávací přídavek ročních 2532 Kč s tím, že se zvýší jeho základní služné dnem 1. ledna 1928.
Do tohoto dekretu podané námitky byly zamítnuty výměrem presidia z 7. října 1926. Odvolání z tohoto výměru vznesené bylo žal. úřadem rozhodnutím nař. z části zamítnuto jako bezdůvodné, z části odmítnuto jako nepřípustné. Nss uvážil o stížnosti toto:
1 St-1 domáhá se, aby mu podle 1. a 2. odst. § 173, §§ 197, 168, 170, 207 zák. č. 103/26, § 4 zák. č. 222/20 a § 1 odst. 2 a § 12 odst. 2 vl. nař. č. 666/20 byla započtena do doby rozhodné pro převod do nových platů též doba čtyř vál. roků, započtených mu podle cís. nař. č. 361/1915 a min. nař. č. 362/1915 ř. z. K tomu třeba uvésti:
V sedmé části plat. zákona jsou obsažena v odd. 1 ustanovení o převodu stát. zamestn. do nových; platů tohoto zák. a sice v §§ 166 až 172 pro převod stát. úředníků, v §§ 173 až 178 pro převod soudců a konceptních pragmatikálních úředníků státních zastupitelstev atd., v §§ 179 až 191 pro převod zaměstnanců jiných kategorií. Z té okolnosti, že zákon normuje pro každou jednotlivou kategorii státních zaměstnanců specielní předpisy pro převod, je zřejmo, že předpisy dané pro převod zaměstnauců jedné kategorie nelze aplikovati na převod zaměstnanců patřících do kategorie jiné, vyjímajíc ovšem případy, kde zákon to nařizuje. Ustanovení o převodu soudců neobsahují však nikde poukazu na to, že by bylo pro převod soudců použiti také ustanovení §§ 168" a 170 plat. zák., platných pro převod státních úředníků. Ježto pak předpisy o převodu soudců stran otázky na sporu jsoucí jsou vyčerpávající, nelze předpisů o převodu státních úředníků pro soudce použiti ani analogicky. Ale pak dovolává se stížnost ustanovení §§ 168 a 170 plat. zák. mylně.
Převod st-le do základního platu soudcovského provedl žal. úřad podle ustanovení odst. 2. § 173 plat. zák. V tomto směru judikoval žal. úřad také v nař. rozhodnutí meritorně. Pokud stížnost napadá rozhodnutí s hlediska tohoto zákonného předpisu, nutno uvésti:
Podle odst. 2. § 173 plat. zák. jest pro stanovení výše základního služného soudců rozhodnou dobou (§ 197) započítatelná (započtená) služ. doba od výkonu soudcovské zkoušky, nejméně však započítatelná (započtená) služ. doba zkrácená o tři roky. Zák. připíná tudíž stanovení výše základ, služného podle odst. 2 cit. paragr. na služ. dobu a to jednak započítatelnou jednak započtenou. Co rozuměti jest pod dobou započítatelnou a započtenou, stanoví pak § 197 plat. zák., na který se ustanovení odst. 2. § 173 plat. zák. výslovně odvolává. Dle tohoto předpisu sluší pod dobou započítatelnou rozuměti služ. dobu ve služ. poměru, ve kterém se zaměstnanec převádí, skutečně ztrávenou a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto poměru započítatelnou. Dobou započtenou se rozumí pak jiná období pro postup v tomto služ. poměru započtená.
V daném případě jde pouze o otázku, zda při stanovení výše základního služného podle odst. 2. § 173 plat. zák. měl žal. úřad přihlédnouti též ke čtyřem rokům vál. služby vojenské.
St-1 činí nárok na zápočet doby 4 roků z titulu služby voj. za doby války, za trvání služ. poměru konané, neuplatňuje tudíž dobu započítatelnou podle platných předpisů ve služ. poměru soudcovském, ve kterém se st-l převádí, nýbrž uplatňuje zřejmě období jiná mimo soudní službu ve smyslu poslední věty § 197 odst. 1. Podle tohoto předpisu lze však na období tato vžiti zřetel jen, byla-li započtena pro postup v tom služ. poměru, ve kterém se zaměstnanec převádí, v daném případě tedy, byla-li pro postup ve služ. poměru soudcovském započtena. Započtení takové vyžaduje určitého adm. aktu příslušného úřadu správního a musí bytí provedeno s účinností přede dnem 1. ledna 1926 aneb aspoň ke dni 1. ledna 1926, má-li akt tento míti vliv na převod soudcův ke dni 1. ledna 1926.
A tu podává se ze spisů správních, že období čtyř vál. roků pro postup do vyšších služ. požitků činných st-li vůbec až posud započtena nebyla, což patrno zvláště i z okolnosti, že st-1 podáním z 19. února 1927, vzneseném tedy teprve po doručení nyní nař. rozhodnutí, domáhal se započtení období čtyř vál. roků též pro postup do vyšších požitků a to na základě § 4 zák. č. 222/20 a 2. odst. § 1 a 2. bodu § 12 vl. nař. č. 666/20. Žádosti této však nebylo vyhověno rozhodnutím žal. úřadu z 10. srpna 1927, kteréž nebylo vzato v odpor před nss-em a zůstalo proto v moci práva. Tím však byla rozřešena spolu pravoplatně a nezměnitelně otázka započtení žádaných 4 roků vál. pro postup do vyšších platů ve smyslu § 207 plat. zák., jehož se stížnost dovolává.
Ale pak jest stížnost, pokud řízena jest proti zamítavé části nař. rozhodnutí, bezdůvodná.
2 Jak zřejmo z nař. rozhodnutí uplatňoval st-1 v námitkách stanovení základního služného 7. stupně na podkladě odst. 2. § 173 plat. zák. V odvolání opakoval tento nárok, opřel jej však též o ustanovení odst. 4. § 173 plat. zák. Žal. úřad rozhodl meritorně o odvolání jen s hlediska odst. 2. § 173, odmítl však odvolání, pokud se opírá o důvod odst. 4. § 173 plat. zák. v námitkách neuplatněný, jako nepřípustné z důvodu, že nárok ten nebyl v námitkách již uplatňován. Názoru tomuto nemohl nss dáti za pravdu.
Nss vyslovil totiž již v nál. Boh. A. 7534/28 právní názor, že zaměstnanec může v odvolání podle § 151 odst. 2 plat. zák. č. 103/26 uplatňovati také nové stížné doby, jichž v námitkách podaných podle odst. 1. cit. paragrafu neuvedl. Aplikuje-li se tento právní názor na dnešní případ, patrno, že žal. úřad nebyl oprávněn rozhodnutí o stížním bodu, uplatňovaném třebas teprve až v odvolání, dle odst. 2. § 151 plat. zák. jako nepřípustné odmítnouti.

Citace:

č. 8017. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 890-892.