NPD documents search: Boh. adm., 13 (1931), sv. 1

Č. 9033.

Školství: Může úřad, když zjišťuje národnost dítěte s hlediska předpisu § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. mor. z r. 1906, ponechati nepovšimnuty skutkové okolnosti, které byly zjištěny v reklamačním řízení, konaném v témže období stran jiných dětí téže rodiny?
(Nález ze dne 4. února 1931 č. 19227/30).
Věc: Místní školní rada ve F. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o vyloučení dítěte z německé školy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Místní školní výbor ve F. reklamoval žádostí z 30. prosince 1926 na základě zákona z 27. listopadu 1905 z. z. mor. č. 4 z roku 1906 Leopoldu Sch., narozenou 22. března 1918, z německé smíšené školy ve F. pro českou státní školu obecnou tamže.
O žádosti bylo zavedeno řízení, ve kterém otec dítěte Leopold Sch. dne 27. ledna 1927 prohlásil, že pochází z J., že jeho otec byl Němec a matka pocházela z K. a byla rodem Němka. Leopold Sch. chodil do německé obecné školy v D., na které bylo vyučováno též jazyku českému. V rodinném styku používalo se v rodině pouze německého jazyka a byl Leopold Sch. též v tomto jazyku vychováván; vypomáhal 3 léta při obdělávání polností u svého otce, později pracoval jako čeledín u německého rolníka, v roce 1909 se oženil ve F. a pojal za manželku Albínu H., která jest po otci Němkou. V rodinném styku mluví a vychovávají své čtyři děti jedině v německém jazyku; děti neovládají následkem toho řádně český jazyk; je pravda, že se v roce 1923 přihlásil za člena odboru Národní jednoty ve F. a že při obecních volbách v roce 1923 podepsal jako Čech českou kandidátku. Přiznává, že sympatisuje s Čechy a je národnosti české; měl v úmyslu dáti zapsati dítě do české školy, musil však k vůli zachování domácího míru povoliti své manželce, která dítě o své újmě dala zapsati do německé školy. Nenamítal by nic proti tomu, aby dítě bylo z moci úřední přikázáno návštěvou do české školy.
K vyzvání osp-é uvedla mšr ve F. ve vyjádření z 12. února 1927, že z prohlášení otce dítěte, které připojila, jest zjevno, že rodiče dítěte bezesporně jsou německého původu, také nyní se hlásí za Němce, náleží k německým spolkům a děti jsou doma vychovávány německy. Rodiče dětí čtou jen německé časopisy přesto, že Leopold Sch. úplně ovládá český jazyk. Matka dítěte zná jen několik málo českých slov. Ze zjištění těchto okolností zdá se býti objektivně prokázáno, že se jedná o dítě německé národnosti, které dle platných zákonů má navštěvovati německou školu. Na věci té nic nemění, že dva bratři dítěte proti jasnému znění zákonného ustanovení a právnímu názoru vyslovenému ve shora cit. nálezu navštěvují školu českou.
Stěžující si mšr reklamovala pak dne 6. dubna 1927 sama Helmuta Sch., narozeného dne 2. dubna 1919, a Emila Sch., narozeného dne 28. července 1914, děti téhož Leopolda Sch., z české školy obecné resp. občanské ve F. Při výslechu o této reklamaci prohlásil otec dětí Leopold Sch. dne 23. června 1927, že pochází z německých rodičů, navštěvoval smíšenou obecnou školu v D., a ovládá tudíž oba jazyky; vzhledem k svému původu a k vychování v rodině přiznává se k národnosti německé; též jeho manželka je Němkou a v rodinném styku používají pouze němčiny, poněvadž manželka českého jazyka neovládá. Mimo rodinný život stýká se s příslušníky obou národností; časopisů nečte a není členem žádné politické organisace. Děti Helmuta a Emila dal dobrovolně do české školy proto, aby se naučily též českému jazyku. Dle poslední školní zprávy byl prospěch jeho dětí na české škole špatný a zaviněn hlavně neovládáním vyučovacího jazyka.
Nař. rozhodnutím bylo po té vysloveno, že provedeným šetřením a výslechem odpovědných zástupců bylo zjištěno, že Leopolda Sch. jest čsl. národnosti. K úsudku tomuto dospělo min. škol. touto úvahou: Otec jmenovaného dítka, podle něhož řídí se i národnost dítěte, přiznal ve své výpovědi z 27. ledna 1927, že se hlásí k české národnosti. Poněvadž však i další okolnosti jím uvedené, jako členství v českém spolku, podpis kandidátní listiny při obecních volbách v roce 1923 za českou stranu jeho shora uvedené údaje potvrzují, bylo pokládati tvrzení jeho za odůvodněná a správná. V důsledku toho a na základě § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. ex 1906 vyloučilo min. jmenované dítko (Leopoldu Soh.) z návštěvy veř. obecné školy s něm. jazykem vyučovacím ve F., ježto jest národnosti čsl. a tedy povinno docházeti do veř. obecné školy s českým jazykem vyučovacím ve F., která jest podle § 2 zák. č. 292/20 ve správě min. škol. Z týchž důvodů pak zamítlo jmenované min. cit. výnosem žádost mšr-y tamže za vyloučení Helmuta a Emila Sch. ze školy s čsl. jazykem vyučovacím ve F.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss takto:
Stížnost týká se toliko vyloučení Leopoldy Sch. ze školy německé, nikoliv též zamítavého vyřízení návrhu st-lky na vyloučení Helmuta a Emila Sch. ze škol českých.
Podle ustálené judikatury nss-u (viz nál. Boh. A 3060/24, 2668/23, 1821/23 atd.) řídí se národnost dítěte s hlediska § 20 shora cit. zák. v prvé řadě podle národnosti manželského otce, pokud zvláštní okolnosti, jako na příklad zbaveni moci otcovské, opuštění rodiny a pod. neodůvodňují opak. Zodpovědění otázky, jaké národnosti jest otec dítěte, jest součástí skutkové podstaty, na kterou jest nss podle § 6 odst. 1 zák. oss vázán, ovšem jen potud, pokud skutkové zjištění úřadu spočívá na bezvadném řízení a neodporuje spisům a zásadám logického myšlení.
V daném případě byl otec dítěte vyslechnut dvakrát, a to po prvé u příležitosti reklamace Leopoldy Sch. dne 27. ledna 1927, po druhé u příležitosti reklamace Helmuta a Emila Sch. dne 23. června 1927; oba výslechy staly se tedy v době poměrně krátké. Obsah výpovědí Sch-ových je podán shora a je zřejmo, že obě jeho výpovědi se právě v zásadních věcech podstatně různí. Je ovšem pravda, že — jak již bylo uvedeno — stížnost se týká jen Leopoldy Sch., nikoliv též obou bratrů jejích. Avšak žal. úřad rozhodl o obou reklamacích — jak Leopoldy tak Helmuta a Emila Sch. — současně jedním výrokem, pro který v obou směrech byla rozhodnuta národnost otce dětí. Třebas národnost může postupem času býti změněna, nemůže se tak přec státi v době krátké a bez zvláštních vlivů a okolností a zejména nemůže národnost otce několika dětí v témže čase býti různá v poměru k tomu nebo onomu z jeho dětí. Proto byl také žal. úřad v daném případě povinen hodnotiti národnost Leopolda Sch. i v příčině národnosti jeho dcery Leopoldy na základě všech znaků zjištěných v obou řízeních reklamačních, zejména při obou výsleších jeho.
Avšak podle znění nař. rozhodnutí založil žalovaný úřad svůj úsudek o národnosti Leopolda Sch. toliko na okolnostech, vyplývajících z jeho výpovědi ze dne 27. ledna 1927, aniž přihlédl k jeho výpovědi ze dne 23. června 1927 a aniž vyslovil a odůvodnil, proč přikládá víru výpovědi prvé a nikoliv druhé, resp. aniž rozpory mezi oběma výpověďmi vhodným způsobem odstranil nebo vysvětlil, jak by bylo vzhleďem k zásadě oficiosity správní řízení ovládající bývalo jeho povinností. Závěr úřadu o české národnosti Leopolda Sch. spočívá proto na řízení vadném a nemá tudíž ani výrok žal. úřadu o české národnosti Leopoldy Sch., řádné opory ve výsledcích řízení. Poněvadž jde o věc směrodatnou pro otázku zákonitosti nař. rozhodnutí, nutno vytknuté nedostatky kvalifikovati jako vady podstatné a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 9033. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 341-344.