Bílý lev, československý řád a československá medaile Bílého lva.


Zákonem ze dne 10. IV. 1920, č. 243 Sb., kterým se měnil zákon o zrušení šlechtictví, řádův a titulů, byla zmocněna vláda republiky československé, aby v souhlase s presidentem republiky zřídila vyznamenání pro příslušníky státu cizích za zásluhy, které získali o stát Československý. Propůjčovati vyznamenání náleží pak presidentovi republiky, nebo také ministrovi nebo veliteli vojska, které president k tomu zmocní. Přípravnými pracemi k opatření řádových odznaků byla pověřena dílem ministerstva zahraničních věcí a školství a národní osvěty, dílem kancelář presidenta republiky. S počátku ujala se prací těch obě jmenovaná ministerstva a od listopadu 1920 konáno několik pořad, v nichž (3. XII. 1920) stanoveno, že bude zřízen „řád Československého lvaˮ, kterýž název změněn později (není přesně známo kdy a kde) na jméno „řád Bílého lvaˮ, jak vyskytuje se v rozepsání veřejné soutěže ministerstva školství a národní osvěty 22. IV. 1921, když před tím omezená soutěž žáků Uměleckoprůmyslové školy nepřinesla žádoucího výsledku. V konkursu ministerstva školství a národní osvěty bylo již stanoveno pět tříd řádových a způsob dekorace řádové jakož i motiv řádového odznaku. Když soutěž ministerstva školství a národní osvěty nesetkala se s úspěchem aniž pokusy opatřiti příslušný odznak cestou soukromou, uspořádána soutěž užší, ve které přijat na schůzi umělecké poroty 12. IX. 1922 za základ odznaku řádového návrh rytce Rudolfa Karneta v Praze-Žižkově, který pak jej upravil podle pokynů umělecké poroty, zejména jejího předsedy prof. Vojtěcha Hynaise. V březnu 1922 zřízen v kanceláři presidenta republiky zvláštní referát, který navrhl 14. IX. 1922, aby ku pěti třídám řádovým byla přičleněna ještě medaile B-ého lva o dvou stupních a vypracoval pak řádové stanovy, jež byvše aprobovány ministerstvem zahraničí a presidiem ministerské rady byly schváleny ministerskou radou a příslušné nařízení vlády vydáno 7. XII. 1922, č. 362 Sb., čímž řád byl ustaven. Provedení medaile bylo svěřeno panu R. Karnetovi. Když se později (na podzim r. 1923) ukázala potřeba rozšířiti dekoraci řádovou, bylo vydáno 13. XI. 1924, č. 261 Sb. vládní nařízení o řádovém řetězu, který může býti udělen současně s ostatními znaky I. třídy (nebo později zvláště), a to především hlavám cizích států a v případech mimořádně pozoruhodných i jiným příslušníkům cizích států. Zhotovením řetězu pověřen uměleckou porotou řádovou opět p, R. Karnet.
Znaky pěti tříd řádových (nejvyšší I., nejnižší V.) jsou: u třídy I. (velkokřížníků) stuha (kordon) šarlatově červená s bílými pruhy na okrajích, od pravého ramene přes prsa, s řádovým odznakem na uzlu ve tvaru kokardy na levém boku, pak hvězda řádová na levé straně prsou; u třídy II. (velkodůstojníků) řádový odznak poněkud menších rozměrů na stuze kolem krku a na pravé straně prsou hvězda; u třídy III. (komandérů) tytéž znaky jako u třídy II., avšak bez hvězdy; u třídy IV. (důstojníků) řádový odznak jako u třídy III., avšak o čtvrtinu menší, na levé straně prsou na stuze se ztuženou kokardou červenobílou; u třídy V. (rytířů) řádový odznak jako u třídy IV., avšak místo částí zlatých stříbrné a stuha bez kokardy. — Řádových vyznamenání jest úhrnem ve třídě I. 150, II. 300, III. 750, IV. 2000, V. 5000. Presidentu republiky činí návrhy na propůjčení řádu i na udělení medaile vláda republiky. Řád po smrti vyznamenaného se vrací, medaile nikoli.
Řádovým odznakem jest pětidílná hvězdice s paprsky rozeklanými ve tři hroty, spojenými lipovými lístky a smaltovanými granátově, se zlatými okraji. Na středu hvězdice je připevněn stříbrný lev malého státního znaku, kdežto na zadní straně je střední kruh s monogramem ČSR a nápisem „Pravda vítězí”. Paprsky této strany rovněž granátově smaltované nesou štíty se znaky českým, moravským, slezským, slovenským a podkarpatsko-ruským. Hvězdice visí na lipové větvici, přes jejíž střed jsou zkříženy u řádu za zásluhy vojenské dva meče, u řádu za zásluhy občanské dvě palmy. Stříbrná osmihranná hvězda lehce fasetovaná nese kruh granátově smaltovaný se stříbrným lvem a s nápisem „Pravda vítězí”. Medaile mají na přední straně lva z malého státního znaku a řádové heslo. „Pravda vítězí”, na straně zadní monogram ČSR a na obrubě nápis „Uděleno v uznání zásluh”. Posléze řetěz skládá se ze 20 článků spojovaných dvěma řetízky. Ve středu je článek závěsný s monogramem ČSR a po obou jeho stranách střídají se články, tvořící malý státní znak s články z iniciálek ČSR. Kancelář presidenta republiky vydala r. 1925 bohatě vypravenou česko-francouzskou brožuru „Československý řád B-ého lva a Československá medaile B-ého lva”, v níž uvedena jsou všechna vládní nařízení řádu se týkající jakož i stanovy řádové s četnými obrazy, i barevnými, řádových odznaků.
Literatura.
E. Sobota: „Šlechtictví, řády a titulyˮ v Zahraniční politice 1926.
Jiří St. Guth-Jarkovský.
Citace:
Bílý lev, československý řád a československá medaile Bílého lva. Slovník veřejného práva Československého, svazek I. A až Ch. Brno: Nakladatelství Polygrafia – Rudolf M. Rohrer, 1929, s. 124-125.