Glosy a aktuality.

Jaroslav Kallab šedesátníkem.

Jméno JUDr. Jaroslava Kallaba, řádného profesora trestního práva i řádu a dějin právní filosofie na právnické fakultě Masarykovy university v Brně, je do té míry známo mezi našimi právníky, že není třeba vypisovati u příležitosti jeho šedesátin (24. VI. 1939) jeho životopisná data. Nevím však, zda čeští právníci z řad praktiků neznají více Kallaba kriminalistu než Kallaba filosofa. A právě na jeho filosofický význam pro naší právní vědu bych proto chtěl alespoň zběžně upozorniti.
Jeho stěžejním právně-filosofickým dílem jest »Úvod ve studium metod právnických«. První kniha pod názvem »Základní pojmy« vyšla v roce 1920, druhá kniha »Hlavní Směry« v roce 1921. Jak název sám naznačuje, zabývá se tu autor základními pojmovými předpoklady práva a právní vědy a snaží se o správné zařazení právní vědy do soustavy věd. Při tomto úkolu naráží na četné překážky, vyplývající z mnohoznačnosti pojmu práva a právní vědy, jež mu umožnil objeviti a kriticky zhodnotiti jeho duch, dospívající v některých úvahách hloubek dosažitelných jen jednotlivcům filosofické erudice Kallabovy. Proto není každému snadno sledovati Kallaba v jeho myšlenkách. Kallab, dospěv posléze k příslušnému rozčlenění věd právních (ve vědy teoretické, totiž historii a sociologii, ve vědy exaktní, totiž přirozenoprávní a dogmatickou, ve vědy praktické, t. j. jurisprudenci s politikou a právní vědu v užším smyslu a v metodologii právní, jednak pragmatickou, jednak kritickou) v druhém díle knihy kriticky rozebírá metodologii jednotlivých těchto kategorií právních věd.
Je patrno, že filosof takového formátu nemohl zůstati netečným k učení jiného filosofa téže fakulty, k filosofii Weyrově. Kallab — jehož bohatě rozvitému intelektu a citovému základu jeho osobnosti vadila snad matematická strohost a příliš konstruktivní formálnost Weyrovy normativní teorie právní — třeba sám akceptoval za základní prvek práva normu (to co má býti), přece se jinak nesmířil bez výhrady s ryze konstruktivním pojetím Weyrovým a hledá ještě jeho obsahovou náplň, jíž je mu princip spravedlnosti. Weyrova normativní škola dává pak Kallabovi podnět k četným kritickým úvahám, publikovaným zejména v Časopise pro právní a státní vědu a v jednotlivých ročnících Vědecké ročenky právnické fakulty Masarykovy university.
Význam Kallaba kriminalisty není potřeba zdůrazňovati. Jeho jasné a přehledné učebnice trestního práva hmotného i procesního patří k nejlepším právnickým učebním pomůckám, stejně tak i jeho komentářová díla každému dobře známá. Rovněž jsou známy našim praktikům i jeho úvahy o konkrétních otázkách z oboru trestního práva i řízení.
Dalším vědecký oborem Kallabovým je právo mezinárodní. Za jeho redakce v prvních letech naší samostatnosti vyšel český překlad Oppenheimovy soustavy Mezinárodního práva, jenž se stal neoceniteínou. pomůckou našich zastupitelských úřadů. Z mezinárodního práva publikoval rovněž řadu úvah i samostatných prací. Svých znalostí z tohoto oboru použil i prakticky jako zástupce státu v různých mezinárodních komisích.
Bylo by pak nevděčností nevzpomenouti Kallaba jako učitele. Jeho posluchači vzpomínají na jedinečný sloh jeho přednášek, ostrý vtip, někdy s nádechem téměř nepoznatelné ironie, a přísnou spravedlivost jako examinátora. Nám pak, kteří jsme se před 20 lety setkali na nově založené právnické fakultě se čtyřicátníkem Kallabem v plnosti jeho mužného věku, nechce se ani uvěřiti, že vstoupil již na hranici, která bývá označována za počátek stáří. Věříme, že náš milý profesor, třeba život již napsal šest křížků na jeho list, bude se ještě dlouho těšiti pevnému zdraví a neztenčené bystrosti ducha jako dosud.
Jaroslav Pošvář.

Citace:

JOSEK, X. Sociální dění a jeho zákonnost. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1904, svazek/ročník 4, s. 114-118.