NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 2

Č. 2977.

Pensijní pojištění: I. Pojem »práce převážně duševní« nelze podle zák. č. 89/1920 vykládati jinak než jak se vykládal za platnosti dřívějších zákonů o pens. pojištění. — II. Okolnost, že určitá práce vyžaduje neustálé a bedlivé pozornosti, nekvalifikuje práci tu za všech okolností za práci převážně duševní. — III. Podléhá strojní tiskař v textilním závodě pojistné povinnosti pensijní?
(Nález ze dne 12. prosince 1923 č. 21 205.)
Věc: Firma »Union«, akciová společnost pro průmysl textilní a tiskárny látek ve Dvoře Králové n. Labem (adv. Dr. Frant. Pařez z Dvora Král. n./L.) proti ministerstvu sociální péče (za zúčastněný Všeobecný pensijní ústav — vicesekretář Dr. Frant Klučina) o pensijní pojištění.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: ———
Žal. úřad prohlásiv Jaroslava P. za povinna pensijním pojištěním neuvedl výslovně, o který předpis zákonný svůj výrok opřel. Avšak ježto ze zjištěné skutkové podstaty dospěl k závěru, že Jaroslav P. jest při svém zaměstnání převážně duševně činným, jest z toho patrno, že zjištěnou skutkovou podstatu subsumoval pod ustanovení § 1, odst. 2 lit a) zák. z 5. února 1920 č. 89 Sb., podle něhož zejména jsou pojištěním povinni zaměstnanci, kteří vykonávají převážně duševní práce. Mohl tudíž nss nař. rozhodnutí podrobiti svému přezkoumání toliko v rámci tohoto jeho obsahu.
Podstata práce vykonávané Jaroslavem P. byla vylíčena jednak jím samým při výslechu z 26. června 1921, jednak vyslechnutými svědky, mimo to měl žal. úřad po ruce dobrozdání spolku strojmistrů a zřízenců průmyslu textilního v Náchodě ze 14. října 1921, v němž způsob práce tiskařů všeobecně byl karakterisován. Veškeré tyto údaje shodně uvádějí, že práce, o niž jde, záleží v podstatě v tom, že tiskař obsluhuje tiskací stroj, t. j. že za pomocí dělníků jemu vypomáhajících zasazuje do něho válce, při čemž mu náleží především úkol dbáti toho, aby válce byly utažením šroubů náležitě upevněny, tak aby součásti vzorku, který má býti vytištěn, sebe náležitě doplňovaly, na stroji samém broušením upravuje náležitě nože, určuje, jak má býti připravena barva co do její hustoty, uvádí stroj v pohyb a sleduje jeho výkon, při čemž mu náleží, aby vyskytující se závady napravil.
Na podkladě takto zjištěné skutkové podstaty dospěl žal. úřad ke kvalifikaci pracovní činnosti P. jako převážně duševní proto, že tato činnost vyžaduje neustálé a bedlivé pozornosti. Pro tento předpoklad, jehož správnost stížnost nepopírá, měl úřad zajisté v uvedených zjištěních dostatečný podklad. Již se zřetelem k tomu nemohl nss pokládati za podstatné námitky vytýkající vady provedenému řízení.
Avšak nss nemohl dáti žal. úřadu za pravdu, jestliže z momentu neustálé a bedlivé pozornosti vyvodil důsledek, že činnost Jaroslava P. jest převážně duševní po rozumu § 1, odst. 1 lit. a) zák. z 5. února 1920 č. 89 Sb. Neboť i dělník konající práci povahy naprosto fysické (hodinářský pomocník, spravující hodinky, dělník zaměstnaný v dílně na jemnou mechaniku) neobejde se — má-li práci konati správně — bez pozornosti, jejíž míra jest podmíněna povahou výrobního procesu. Ani potřebná míra zkušenosti, na kterou rozhodnutí výslovně nepoukazuje, ještě nedodává sama o sobě činnosti ráz práce převážně duševní, neboť tyto momenty — pozornost a po případě větší obratnost a zkušenost — mohou býti jen podkladem pro roztřídění pracujících co do stupně kvalifikace, avšak nikoliv podkladem pro rozlišení práce v podstatě převážně manuelní od práce převážně duševní.
Aplikace pozornosti a zkušenosti nabyté dlouhou praxí jest arciť duševním procesem a tudíž v jistém smyslu činností duševní, avšak tato stránka práce P. jest právě jen pomůckou a předpokladem k obsluhování stroje, tedy práce manuelní, která jest vlastní podstatou jeho zaměstnání. Duševní stránka práce P-ovy, ani co do kvantity, ani co do kvality, není takového rázu, aby jeho práce mohla býti uznána za práci převážně duševní ve smyslu zák., k čemuž jest podotknouti, že pojem práce převážně duševní ve smyslu zák. z 5. února 1920 č. 89 Sb. nelze — právě se zřetelem k tomu, že tento zákon užívá stejného výrazu jako zákonodárství předešlé, — vykládati jinak, nežli jak byl vykládán za platnosti předpisů starších.
Vzhledem k těmto úvahám není subsumpce shora uvedené skutkové podstaty týkající se činnosti Jaroslava P. pod ustanovení cit. § 1, odst. 2 lit. a) ve shodě se zákonem.
Že snad skupina osob, k níž patří Jaroslav P., za jiných okolností se zařazuje za jistými účely do kategorie mistrů, — čehož se dovolával Jaroslav P. při ústním veřejném líčení — nemůže míti dle názoru soudu pro posouzení otázky pojistné povinnosti Jaroslava P. po rozumu cit. zák. právního významu, neboť pojem mistra ve smyslu cit. § 1, odst. 2 lit. a) jest určen zákonem samým a nemůže proto nějakou dohodou stran jinak býti stanoven.
Vzhledem k tomu bylo nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 2977. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1181-1183.