Authors:
= Váž. civ., 14 (1932), sv. 1
PDF

Čís. 11464.
Ve věci, v níž byl poručenci ustanoven kolisní opatrovník, není poručník oprávněn k rekursu jménem poručence.
Poručník jako poručencův věřitel není vlastním jménem oprávněn k rekursu do usnesení, jímž byl zamítnut poručníkův návrh, by mu byl k úhradě jeho pohledávky proti poručenci vydán poručencův vklad u sirotčí pokladny.
(Rozh. ze dne 8. března 1932, R I 4/32.)
Poručník navrhl na soudě, by mu byly vydány peníze z poručencova vkladu u sirotčí pokladny na úhradu jeho (poručníkovy) pohledávky za výživu poručence. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs poručníkův.
Důvody:
František R. podává dovolací rekurs jako poručník nezl. Bruno R-a. K tomu není oprávněn, poněvadž v této věci byla pro nezletilce podle § 271 obč. zák. ustanovena jako kolisní opatrovnice jeho matka Emilie R-ová. Avšak ani vlastním jménem jako věřitel nezl. Bruno R-a není František R. k dovolacímu rekursu oprávněn. O tom, zda má pohledávka poručencova věřitele v nesporném řízení býti uznána a z poručencova jmění zaplacena, rozhoduje poručenský soud jen s hlediska zájmů poručence (§ 233 obč. zák.); věřitel nemá právo na to, by se tak stalo. Účastníkem tohoto řízení jest jen poručenec, pokud se týče jeho zákonný zástupce, neboť jen on může rozhodnutím přímo ve svých právech býti dotčen (§ 6 zák. o nesp. říz.), nikoli však věřitel, který na rozhodnutí mu příznivém má jen zájem hospodářský. Bylo tudíž dovolací rekurs pro nedostatek podmínek § 37 zák. o nesp. říz. odmítnouti.
Citace:
č. 11464. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 275-275.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).