NPD documents search: Váž. civ., 1 (1919)

Č. 12007.

Zaměstnanci veřejní. — Zemědělství: Úprava služebního postavení úředníků zemědělské rady pro Slovensko.
(Nález ze dne 4. září 1935 č. 18652/33.)
Věc: Pavel H. v B. proti výboru zemědělské rady pro Slovensko o zbavení funkce generálního tajemníka zemědělské rady.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výbor zemědělské rady pro Slov. jmenoval usnesením ze 14. června 1925 se schválením min. zeměd. st-le definitivně vedoucím tajemníkem zemědělské rady pro Slov. v VI. hodn. tř. státních úředníků v systemisovaném stavu úředníků z. r. p. S. O tom byl st-li vydán dekret z 21. července 1925. Výnosem min. zeměd. z 19. prosince 1928 byly podle § 13 vl. nař. č. 305/1920 Sb. od 1. ledna 1928 zřízeny pro obstarávání služebních výkonů zeměd. rady kategorie úřednické a provedena systemisace míst s tím, že služební třídy a platové stupnice odpovídají služebním třídám a platovým stupnicím podle plat. zák. č. 103/1926 Sb.
Dekretem předsedy z. r. p. S. z 27. července 1929 bylo st-li sděleno, že výbor z. r. p. S. na základě schválení min. zeměd. udělil st-li ve smyslu § 5 jedn. řádu usnesením z 2. července 1929 služební místo 3. platové stupnice v systemisovaném osobním stavu zaměstnanců z. r. p. S. kategorie úředníků zemědělsko-technické služby pro odbornou službu zemědělskou, a to se služebním přidělením v presidiu z. r. p. S. s tím, že jeho úřední titul bude upraven dodatečně a že st-lovo postavení jako vedoucího úředníka zeměd. rady se tím nezmění. Dále bylo st-li sděleno, že se na st-lův služební poměr vztahují, pokud jde o služební práva, požitky a úřední povinnosti, až na další předpisy vydané zeměd. radou, dále analogické předpisy platné pro státní zaměstnance. Konečně bylo podotčeno, že min. zeměd. může kdykolivěk služební poměr zaměstnanců z. r. p. S. upraviti zvláštními předpisy, a to v míře odpovídající úpravě služebních poměrů definitivních státních zaměstnanců pragmatikálních. Dekretem předsedy z. r. p. S. z 20. října 1932 bylo st-li sděleno, že ve smyslu § 40 instrukce pro kancelář z. r. p. S., schválené výnosem min. zeměd. z 9. září 1932 a výborem z. r. p. S. v zasedání z 11. října 1932, přísluší st-li titul »vrchní zemědělský rada«.
Výnosem min. zeměd. z 23. března 1933 bylo zeměd. radě pro Slov. sděleno, že v zájmu povznesení slovenského zemědělství je třeba, aby činnost z. r. p. S. byla stupňována a s jednotného cílevědomého stanoviska usměrňována, a že min. proto pokládá za nutné, aby v čelo kanceláře byl postaven zkušený národohospodářský odborník, a že do té doby, než bude moci býti tento požadavek splněn, pověřuje min. zeměd. na základě § 13 vl. nař .č. 305/1920 Sb. funkcí generálního tajemníka Dra Štefana Č. a žádá, aby st-li, dosavadnímu gen. tajemníku, kterého zároveň min. zeměd. této funkce zprošťuje, byl za vykonanou práci vysloven dík. Opis tohoto výnosu byl podle usnesení předsednictva z. r. p. S. z 29. března 1933 dán výměrem předsedy z. r. p. S. z 30. března 1933 st-li na vědomí.
Dalším výnosem min. zeměd. z 1. dubna 1933 bylo zeměd. radě pro Slov. sděleno, že min. toto pokládá za potřebné, aby vybudování a usměrnění činnosti odborových organisací zemědělských na Slov. byla věnována zvláštní pozornost, a žádá proto, aby agenda tato byla osamostatněna a podřízena přímo předsednictvu. Dodatkem k výnosu z 23. března 1933 a s odvoláním se na § 13 vl. nař. č. 305/1920 Sb. zřizuje proto min. zeměd. presidiální oddělení a ustanovuje jeho přednostou st-le, ve kteréžto funkci podléhá st-l přímo předsedovi, resp. předsednictvu, spisy jím vyřízené nepotřebují spolupodpisu generálního tajemníka, kterému však musí býti dány před odesláním na vědomí, a přednosta presidia má býti přibrán do schůzí výboru vedle generálního tajemníka. Tím změnila se ustanovení §§ 54—56 instrukce pro kancelář z. r. p. S. I tento výnos byl výměrem předsedy z. r. p. S. z 8. dubna 1933 dán st-li na vědomí.
Proti oběma těmto opatřením podal st-l dne 10. dubna 1933 rozklad, namítaje, že opatření ta neodpovídají danému právnímu stavu, ježto postavení gen. tajemníka jakožto vedoucího úředníka kanceláře z. r. p. S. bylo st-li zaručeno dekrety zeměd. rady p. S. z 23. prosince 1922, z 11. prosince 1924, z 21. července 1925, z 27. července 1929 a z 20. října 1932, kteréžto zajištění se stalo výborem z. r. p. S. jakožto orgánem k tomu podle § 5 lit. b) a § 21 jedn. řádu z. r. p. S. kompetentním. Min. zeměd. nemůže tedy ve služebním poměru st-le jakožto gen. tajemníka z. r. p. S. činiti žádné změny. Ustanovení § 13 vl. nař. č. 305/1920 Sb. nelze na st-le použíti, ježto § 13 obsahuje zmocnění provésti organisaci kanceláře z. r. p. S., což se stalo vydáním instrukce pro kancelář z. r. p. S. a vydáním systemisace míst kanceláře .... postupem, jak stanoví §§ 21 a 22 jedn. řádu. Opatření obsažená v uvededených výnosech předsednictva z. r. p. S. znamenají pro st-le nezasloužený trest. Národohospodářských zkušeností má st-l dostatek. St-l žádal, aby věc tato byla předložena výboru z. r. p. S. ke kompetentnímu řešení.
Nař. usnesením usnesl se výbor z. r. p. S. na návrh komise pro správní záležitosti z. r. p. S. z 2. května 1933 ve svém zasedání ze 3. května 1933 schváliti učiněné opatření předsednictva z. r. p. S. v důsledku výnosů min. zeměd. č. ... a zprostiti st-le funkce gen. tajemníka, ustanoviti st-le přednostou samostatného presidiálního oddělení z. r. a vysloviti mu za všechnu dosavadní činnost poděkování.
Maje rozhodovati o stížnosti, musil si nss v prvé řadě ujasniti povahu a obsah právního poměru st-le jakožto úředníka zeměd. rady pro Slov. V § 13 vl. nař. z 26 dubna 1920 č. 305 Sb. se stanoví jen tolik, že zeměd. rada pro Slov. má svoji kancelář, která je podřízena předsedovi, a že organisaci její provede min. zeměd. Ustanovení toto je v souvislosti s předpisem § 17 cit. nař., podle něhož náklad spojený s činností zeměd. rady pro Slov. uhradí se z prostředků státních, za kterýmžto účelem nutno preliminář potřeb subvenčních a režijních každoročně předkládati min. zeměd. ke schválení.
Bylo-li provedení organisace kanceláře zemědělské rady svěřeno min. zeměd., bylo mu tím dáno právo, aby stanovilo, nejen jakou agendu má kancelář zeměd. rady obstarávati, nýbrž i jaká místa úřednická se k obstarávání prací kanceláře zeměd. rady zřizují, jaké funkce jednotlivým úředníkům připadají a jaký je vzájemný poměr úřednictva toho nejen mezi sebou, nýbrž i k zákonným representantům zeměd. rady. Za tím účelem byly výnosem min. zeměd. v dohodě s min. fin. z 19. prosince 1928 podle § 13 vl. nař. č. 305/1920 Sb. s ohledem na ustanovení § 212 zák. č. 103/1926 Sb. zřízeny jednotlivé kategorie úřednické a zřízenecké v jednotlivých služebních třídách, výnosem min. zeměd. ze 7. března 1929 pak bylo sděleno, na jakém rozvrhu organisace (oddělení, exponovaní hospodářští inspektoři, účtárna, úřednictvo kancelářské) systemisace ta spočívá, a konečně výnosem min. zeměd. ze 3. října 1929 byla zmíněná systemisace v určitých směrech změněna. V žádném z těchto organisačních aktů není místo »gen. tajemníka« zeměd. rady pro Slov. zřízeno jako zvláštní samostatné místo systemisované v některé služební třídě a v určité plat. stupnici.
Podle § 5 posl. odst. vl. nař. č. 305/1920 Sb. podpisuje předseda za spolupodpisu jednoho z vedoucích úředníků kanceláře. Předpokládá tedy předpis tento, že vedoucích úředníků kanceláře může býti více. Ani jednací řád z. r. p. S. schválený výnosem min. zeměd. z 29. srpna 1922, nezná postavení některého z vedoucích úředníků kanceláře jakožto gen. tajemníka, nýbrž stanoví v § 21 jen tolik, že úřednictvo kanceláře zeměd. rady jmenuje výbor zeměd. rady po slyšení 1. komise podle § 5 b) jedn. řádu (t. j. po schválení min. zeměd.), že kancelář zeměd. rady je podřízena přímo předsednictvu a že systemisace míst úřednických v kanceláři z. r. přísluší výboru po schválení min. zeměd. Teprve v instrukci vydané na základě § 22 jedn. řádu a schválené rovněž min. zeměd. (výnos z 9. září 1932) se v § 52 stanoví, že kancelář zeměd. rady, úředníci a služební personál je podřízen gen. tajemníku, který je vedoucím úředníkem z. r., a že všichni zaměstnanci zeměd. rady mají býti jeho služebních příkazů a opatření poslušní. V dalších §§ této instrukce pak se stanoví služební povinnosti gen. tajemníka (§§ 53 a 54) a jeho postavení oproti personálu kancelářskému (§ 55).
Z této celé úpravy organisace kanceláře zeměd. rady je viděti, že postavení gen. tajemníka zeměd. rady pro Slov. není zajištěno zřízením (systemisací) určitého služebního místa jakožto takového, nýbrž že postavení jeho má toliko povahu funkční, a ježto z úpravy té nelze dovoditi, že by některému úředníku na výkon funkce té byl zabezpečen právní a před nss-em stihatelný nárok, nutno dospěti k závěru, že pověření funkcí gen. tajemníka je pouhým aktem interním. Posuzuje-li se daný případ s těchto hledisek, dospívá nss k těmto závěrům:
Jak je patrno z děje, bylo st-li podle dekretu z 27. července 1929 uděleno služební místo 3. platové stupnice v systemisovaném stavu zaměstnanců z. r. p. S., kategorie úředníků zemědělské technické služby se služebním přidělením v presidiu z. r. p. S. s tím, že úřední titul bude upraven dodatečně, a že st-lovo postavení jako vedoucího úředníka z. r. se tím nezmění. Úřední titul »vrchního zemědělského rady« určen byl st-li dekretem z 20. října 1932. I z dekretu z 27. července 1929 je patrno, že st-li nebylo zabezpečeno postavení »gen. tajemníka« jakožto právo, charakterisující jeho služební místo ve 3. platové stupnici, jemu právě propůjčované, nýbrž že mu bylo sděleno jen tolik, že st-lovo postavení jakožto vedoucího úředníka se tím nezmění a že tedy dekretem tím byla st-li nadále ponechána jen služební jeho funkce.
Jestliže tedy výbor z. r. p. S. opíraje se o výnosy min. zeměd. č. ...... nař. usnesením vyslovil, že zprošťuje st-le funkce gen. tajemníka a ustanovuje ho současně přednostou samostatného presidiálního oddělení, neprovedl ani nezměnil tím žádné jmenování st-lovo, nezměnil také nic na právech, která pro st-le s propůjčeným systemisovaným služebním místem 3. plat. stupnice jsou spojena, nýbrž zbavil ho pouze úřední funkce, na jejíž výkon st-l nemá subj. práva. Tvrdí-li tedy stížnost, že výbor zeměd. rady nemohl »jmenování« st-le provésti sám o sobě a že st-lovo služební postavení změnil in peius, nelze jí přiznati důvodnosti, ježto nějakého subj. práva st-lova se výbor z. r. nedotkl. Ke změně úřední funkce st-lovy pak byl výbor ve smyslu § 9 vl. nař. č. 305/1920 Sb. a § 22 jedn. ř. oprávněn.
Nss nemohl tedy shledati, že nař. rozhodnutím bylo zasaženo do subj. práv st-lových, která nss jedině je povolán chrániti, a musil proto stížnost pro její bezdůvodnost zamítnouti.

Citace:

Č. 12007. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 153-156.