NPD documents search: Váž. civ., 3 (1921)

Č. 5215.

Licence divadelní: I. Má společenstvo podle zákona z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. právní způsobilost k tomu, aby provozovalo kabaretní a varietní představení?
Administrativní řízení: II. Rekursní stolice jest oprávněna zabývati se »věcí« rekursem na ni vznesenou, nikoliv jen rozhodovacími důvody stolice nižší.
(Nález ze dne 16. prosince 1925 č. 20423/24). Věc: Stavební, nákupní a výrobní družstvo čsl. strany národně socialistické v P., zaps. spol. s ruč. obrn. proti ministerstvu vnitra o licenci kabaretní a varietní.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Zsp v Praze zamítla rozhodnutím z 3. září 1923 žádost stěžujícího si družstva za povolení k provozování kabaretních a varietních představení v P. Na odůvodnění tohoto svého rozhodnutí uvedla zsp., že »povolení takováto nutno omezovati«. Z tohoto rozhodnutí odvolalo se jmenované společenstvo k min. vnitra a namítalo, že zsp nevyšetřila ani konkrétní poměry místní, které dle vylíčení společenstvem podaného obmezování licencí nijak neodůvodňují, ani poměry společenstva samého, které jsou dostatečným důvodem, aby licence byla udělena. Žal. min. nař. rozhodnutí odvolání nevyhovělo, poněvadž společenstvo »nemá právní způsobilosti k rozvíjení takovéto činnosti.«
Stížnost k tomuto soudu podaná béře toto rozhodnutí v odpor pro vadnost řízení a nezákonnost. Z námitek ve stížnosti formulovaných na prvé místo náleží ona, kterou se vytýká zmatečnost a protizákonnost nař. rozhodnutí, protože žal. úřad nepustiv se vůbec do zkoumání námitek v instanční stížnosti vznesených odepřel žádanou licenci z důvodu zcela jiného, t. j. pro nedostatek právní způsobilosti společenstva k provozování podniku kabaretního a varietního. S námitkou touto souvisí jednak námitka procesního rázu, že žal. úřad, odepřev licenci pro nedostatek právní způsobilosti společenstva, nezjistil dříve, zdali společenstvo není dle svých stanov oprávněno provozovati řečený podnik, jednak námitka meritorní, v níž se uplatňuje, že dle stanov společenstva, které si žal. min. dalo předložiti, jest společenstvo oprávněno kabaretní a varietní představení provozovati. V ostatních námitkách vytýká stížnost jako vadu řízení, že nebyly vyšetřeny poměry místní, zejména místní potřeba, ani poměry družstva, jež pro posouzení žádosti jsou významné, a vidí nesprávné »právní« posouzení v tom, že žal. min. neuznalo způsobilost vedoucí osoby zamýšleného podniku.
Nss uvažoval o stížnosti takto:
Žal. úřad odepřel stěžujícímu si společenstvu uděliti žádanou licenci z jediného důvodu, že společenstvo nemá právní způsobilosti k provozování zamýšleného podniku. Výrok tento podléhá přezkoumání tohoto soudu, třeba že snad volné uvážení úřadu, který rozhoduje o udílení licencí tohoto druhu, jest tak široké, že vylučuje jakýkoliv právní nárok žadatele na udělení licence, neboť v nař. rozhodnutí nepoužil žal. úřad volného uvážení jemu příslušejícího, nýbrž odepřel vůbec žádostí věcně se zabývati; výrok jeho jest tedy způsobilý, aby se dotknul práva stěžujícího si společenstva na věcné vyřízení jeho žádosti, ježto žal. úřad popřel jeho právní způsobilost, na jejíž ochranu může se společenstvo jurisdikce tohoto soudu dovolávati.
Nss musil se zabývati především námitkou svrchu na prvé místo položenou, neboť, kdyby žal. úřad, rozhoduje o stížnosti instanční, byl vskutku omezen, jak stížnost se domnívá, na přezkoumání důvodů nižší stolicí uvedených, byl by překročil hranice své instanční příslušnosti, když rozhodnutí své založil na odůvodnění zcela jiném, což musilo by vésti ke zrušení nař. rozhodnutí již z této příčiny. Představa stěžujícího si společenstva o mezích instanční příslušnosti vyšší stolice správní jest ovšem mylná. Vyšší úřad, jednaje o opravném prostředku, není obmezen na přezkoumání správnosti důvodů úřadu nižšího, nýbrž opravný prostředek správní má tak řečený účinek devoluční, t. j. věc přenáší se jím ve svém celku před úřad vyšší, který vstupuje na místo rozhodovací stolice nižší, a jest tedy zásadně oprávněn zabývati se věcí před něj vznesenou a nikoliv jen důvody k rozhodnutí úřadu nižšího připojenými. Žal. úřad byl tedy povolán zkoumati samostatně žádost společenstva zsp-ou zamítnutou a nedopustil se nezákonnosti, když zkoumal právní způsobilost společenstva k provozování podniku jím zamýšleného.
Stížnost ovšem vytýká, že žal. úřad popřel právní způsobilost stěžujícího si družstva, aniž si zjednal pro tento výrok náležitý podklad. Leč námitku tuto vyvrací stížnost sama, přiznávajíc, že žal. úřad vyžádal si společenskou smlouvu, která mu také byla společenstvem předložena. Stěžující si společenstvo jest dle této smlouvy společenstvem podle zák. z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z. Dle ustanovení § 5 tohoto zákona musí předmět podniku společenského býti určen společenskou smlouvou a dle § 3 téhož zákona jest vznik společenstva podmíněn zápisem této smlouvy do společenského rejstříku. Rovněž změna společenské smlouvy a tedy i změna předmětu podniku společenského musí dle § 9 cit. zákona býti do společenského rejstříku zapsána, aby nabyla právního účinku. Z ustanovení těchto jest patrno, že rozsah právní způsobilosti jest určen společ. smlouvou do společ. rejstříku zapsanou, a měl tedy žal. úřad, maje před sebou společ. stanovy společenstvem samým předložené, dostatečný podklad pro posouzení právní způsobilosti společenstva.
Jest tedy svrchu uvedená procesní námitka stížnosti bezdůvodná, a jde již jen o to, zdali žal. úřad právem popřel právní způsobilost stěžujícího si společenstva provozovati kabaretní a varietní představení.
Bylo již svrchu řečeno, že právní způsobilost společenstva s r. o. vymezena jest obsahem smlouvy společenské do společ. rejstříku zapsané (srovnej ustanovení § 3 odst. 2 živn. řádu). Dle § 1 společ. smlouvy stěžujícího si družstva jest účelem jeho podporovati hospodářství členů a povznášeti je hmotně i kulturně. Prostředky, jimiž společenstvo účelu tohoto hodlá dosáhnouti, vymezeny jsou v § 1 odst. 2 společ. smlouvy. Jest to získávání vhodných místností, postavení neb zakoupení lidových domů v P. a okolí, provozování obchodů, zejména prodej levných pokrmů a nápojů, jako piva, vína atd., nakupování, zpracování a prodej zboží, provozování hostinství a stravovatelství, pronajímání místností pro různé podniky lidové, organisace dělnické, jakož i podporování spořivosti členů přijímáním a zúrokováním úspor. Jenom tyto činnosti tvoří předmět podniku společenstva smlouvou společenskou zcela ve shodě s §em 5 č. 2 svrchu cit. zákona vymezený. Provozování varietních a kabaretních představení není v tomto výpočtu ani výslovně uvedeno, ani se nedá pod žádný z vypočítaných způsobů podnikání zařaditi, což ostatně stěžující si společenstvo samo uznalo, usnesši se 27. června 1924 na doplnění § 1 č. 2 společ. smlouvy výslovným uvedením podnikání kabaretních a varietních představení.
Žal. úřad popřev právní způsobilost stěžujícího si společenstva k podnikání právě jmenovanému, řídil se tedy přesně předpisy zákonnými a ustanoveními společ. smlouvy do rejstříku společ. zapsané, a bylo tedy uznati za bezdůvodnou i námitku, kterou stížnost v tomto směru nezákonnost nař. rozhodnutí vytýká. — — —
Ostatní námitky stížnosti, které se zabývají otázkou, zdali odepření žádané licence bylo věcně odůvodněno, jsou bezpředmětny, ježto žal. úřad otázkou touto se vůbec nezabýval, omeziv se prostě na otázku právní způsobilosti stěžujícího si společenstva. Záporné rozřešení této otázky bylo však dle hořejších vývodů uznati za srovnalé se zákonem. Bylo proto stížnost zamítnouti.

Citace:

Č. 5215. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 692-695.