Čís. 7132.


Vyrovnací řád.
Pod ustanovení § 12 (1) vyr. řádu nespadá případ, bylo-li exekučního zástavního práva nabyto v šedesáti dnech před zahájeními vyrovnacího řízení na věcech, na nichž bylo již dříve zřízeno pro vymáhajícího věřitele smluvní zástavní právo podle notářského spisu, na základě něhož byla pak povolena exekuce. Lhostejno, že v příčině těchže předmětů byla svého času právoplatně odložena exekuce podle § 11 vyr. řádu.
(Rozh. ze dne 9. června 1927, R I 127/27.)
Návrhu dlužníka, by byla zrušena exekuce na movitosti vzhledem ku zahájení vyrovnacího řízení, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Práva zástavního k předmětům sepsaným pod čís. pol. 1—10 zájemníbo protokolu ze dne 29. ledna 1926 nabyla vymáhající strana již podle notářského spisu ze dne 14. května 1925, a exekuce podle tohoto notářského spisu na tyto předměty vedená měla pouze za účel, toto smluvní právo zástavní zpeněžili. Pro počítání 60denní lhůty podle § 12 (1) vyr. ř. před zahájením vyrovnávacího řízení, k němuž došlo dne 24. února 1926, je tedy rozhodne pouze datum notářského spisu, které spadá daleko zpět před počátek oné lhůty, takže nemohlo zavedením vyrovnávacího řízení smluvní právo zástavní zaniknouti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. — Čís. 7133 —
1001
Důvody:
Předpisem § 12 (1) vyrovn. ř. stanovena je pouze výjimka ze všeobecného pravidla § 11 vyrovn. ř., podle něhož práva na oddělené uspokojení jakož i práva na vyloučení věcí dlužníku nepatřících nejsou dotčena zahájením vyrovnacího řízení, a to výjimka toho způsobu, že oddělná práva, kterých bylo nově nabyto v posledních šedesáti dnech před zahájením vyrovnávacího řízení uhražovací nebo zajišťovací exekucí (kromě oddělných práv nabytých pro veřejné dávky) zanikají zahájením řízení. To se tedy týká pouze nově nabytých práv oddělných. O takových nelze mluviti v tomto případě, v němž exekučního práva zástavního bylo nabyto na věcech, na kterých již dříve bylo zřízeno pro vymáhající věřitelku smluvní právo zástavní podle notářského spisu, podle něhož jako exekučního titulu byla povolena exekuce, o kterou jde. Tvrdí-li stěžovatelka v rozporu s doslovem notářského spisu, že vymáhající věřitelka na zabavených předmětech nenabyla smluvního práva zástavního, poněvadž jí předměty ty nebyly odevzdány, nelze toho dbáti, neboť jde o novoty, k nimž dovolací soud nemůže přihlížeti. Na tomto stavu nic nemění okolnost, že v příčině těchto předmětů byla exekuce podle § 11 vyrovn. ř. svého času pravoplatně odložena, poněvadž odložením exekuce nepozbyla vymáhající věřitelka svých nabytých práv.
Citace:
Čís. 7132. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1026-1027.