Authors:
= Váž. civ., 9 (1927), sv. 2
PDF
— Čís. 7470 —

Čís. 7470.


Zkouška krve může býti způsobilým prostředkem, by se jím provedl protidůkaz proti zákonné domněnce § 163 obč. zák.
(Rozh. ze dne 3. listopadu 1927, Rv II 303/27.)
Žalobě o uznání otcovství a o zaplacení výživného procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc odvolacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Nesprávným jest právní názor odvolacího soudu, že právní domněnku § 163 obč. zák. o nemanželském otcovství toho, kdo souložil s matkou žalujícího dítěte v rozhodné době, nelze vyvrátiti negativním důkazem ani tehdy, zaručuje-li tento důkaz jistotu, že žalovaný nemůže býti otcem žalujícího dítěte (§ 503 čís. 4 c. ř. s.). Vždyť § 163 obč. zák. stanoví pouze právní domněnku, která jest vyvratitelná důkazem, že dítě nemohlo býti zplozeno žalovaným. Jest však otázkou, zda zkouška krve súčastněných osob poskytuje žádoucí jistotu, zda lze na jejím základě s úplnou bezpečností vyloučiti otcovství žalovaného. V té příčině prohlásili — Čís. 7471 —
znalci lékaři, že lze na základě vyšetření krve dítěte, matky dítěte a žalovaného v určitých případech s jistotou vyloučiti otcovství žalovaného, že však nemohou tvrditi, že vyšetření krve (i v tomto případě) jest neklamným důkazem, že žalovaný zcela určitě otcem není. Tím není řečeno, jak odvolací soud za to má, že krevní zkouška není důkazem neklamným a spolehlivým, nýbrž, že krevní zkouška nevede vždy k žádoucímu zjištění, že však za určitých předpokladů lze jí podle nejnovější vědy lékařské podle složení krve žalovaného, krve matčiny a krve dítěte zjistiti, že žalovaný otcem žalujícího dítěte býti nemůže. Zda tu bude tento předpoklad i v souzeném případě, nelze předem říci, to ukáží teprve výsledky zkoušky. Byť i zkouškou tou nebylo lze zjistiti, kdo otcem dítěte jest, lze jí po případě aspoň tolik dokázati, a to i v tomto případě stačilo, že žalovaný otcem dítěte není. Může tudíž zkouška krve býti způsobilým prostředkem, aby se jí provedl protidůkaz proti zákonné domněnce § 163 obč. zák. Bylo proto povinností nižších soudů, by připustily tento důkaz, a právem proto dovolatel vytýká soudu odvolacímu, že řízení v tomto směru nedoplnil. Dovolací důvod podle § 503 čís. 2 c. ř. s. jest tudíž opodstatněn a bylo proto podle § 510 c. ř. s. zrušiti dosavadní řízení pro kusost a neúplnost a odkázati věc odvolacímu soudu, by řízení doplnil a znovu o odvolání rozhodl. Ovšem bude mu předem zjistiti, zda osoby súčastněné, zejména matka dítěte a poručník dítěte dají souhlas, by jim potřebné množství krve za účelem provedení zkoušky bylo odebráno, neboť bez tohoto souhlasu nelze zkoušku tu provésti, poněvadž není zákona, jenž by povinnost tu, dáti si odebrati k vůli důkazu krev, straně nebo svědku ukládal. Kdyby snad byl odepřen souhlas, bude volně uvážiti podle § 272 c. ř. s. význam tohoto odepření.
Citace:
č. 7470. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 422-423.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).