Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 66 (1927). Praha: Právnická jednota v Praze, 740 s.
Authors:

Mluví-li dva totéž — není to totéž!


Položme si otázku poněkud jinak, než odpovídá nám nadepsané přísloví. Jest to totéž, jestliže jedna a táž osoba mluví o jisté věci po dvakráte a po dvakráte podstatně rozdílně? Jest to jedna či dvojí výpověď? A je-li dvojí — které z ní uvěřiti?
Kterýsi krajský soud v Čechách odsoudil před nedávnem porodní asistentku pro § 144 tr. zák. (vyhnání plodu), jehož podle žaloby a stejně znějícího rozsudku měla se dopustiti tím, že kterési těhotné ženě pomohla k její výslovnému přání od blížících se starostí mateřských. Rozsudek, jakých jest v roce na sta.
Leč okolnosti, jež ho provázely, jsou velmi zajímavé. Bude se jimi v těchto dnech obírat i Nejvyšší soud v Brně.
Obvinění asistentky spočívalo jedině na seznání domněle poškozené paní. Seznání toto učinila paní ta v nemocnici, kam byla v horečce na rychlo dopravena. Tato výpověď byla zaprotokolovaná vyšetřujícím soudcem a tento protokol byl jediným podkladem pro lékaře, kteří jako znalci podávali o věci nález a posudek. Posudek znalců vyzněl pro žalovanou nepříznivě.
Při hlavním přelíčení, k němuž však pro zdánlivou průhlednost případu nebyli povoláni znalci, prohlásila domněle poškozená paní, že její údaje v nemocnici zaprotokolované nejsou správné, že tehdy mluvila v horečce, že vlastně jen přisvědčovala tomu, co jí ve formě otázek bylo kladeno do úst. Věc byla prý vpravdě jiná. Nešlo o nedovolenou pomoc, nýbrž o pouhé vyšetření. Potrat byl zaviněn při zpáteční cestě výlučnou vinou domněle poškozené. Na věci nemá asistentka pražádné viny, ježto toliko vyšetřila stav a konstatovala asi 3 měsíční těhotenství.
Krajský soud z těchto dvou různých, ba kontrérních výpovědí vybral si onu první a odsoudil obžalovanou asistentku ku trestu čtyřměsíčního a bezpodmínečného žaláře.
Postižená vyhledala si nového obhájce v osobě známého odborníka JUDra Jaroslava Mellana, advokáta na Vyšehradě, a zmateční stížností domáhá se zrušení rozsudku, poněvadž základna, na níž znalci vypracovali svůj obžalované nepříznivý rozsudek, se druhou výpovědí shroutila a jest nutno dotázati se znalců, zda nemají, co by změnili na svém posudku za existence nové a kontrérní výpovědi jediné svědkyně.
Případem bude se obírati Nejvyšší soud v Brně v nejbližších dnech a samozřejmě že o tomto právně velmi zajímavém případu neopomeneme svému čtenářstvu podati zprávu.
Citace:
Mluví-li dva totéž - není to totéž!. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 4, s. 47-47.