Rada zemědělská

jest zemský ústav zřízený za tím účelem, aby sledoval, podporoval a zastupoval zájmy zemědělské a hospodářské. Pro jednotlivé země zřízeny jsou zemědělské rady, kterým přikázán jest určitý, zákonem vyměřený obor působnosti a to dílem jakožto orgánům výkonným, dílem jakožto společnostem odborným pro podávání dobrozdání.
I. Zemědělská rada království českého. Zemědělská rada zřízena byla v Čechách se sídlem v Praze jakožto odborný orgán ku zvelebení zájmů zemědělských na základě nejv. rozh. ze dne 27. března 1873 následkem výn. c. k. min. orby ze dne 30. března 1873 č. 271 min. věst. (míst. věstník pro Čechy ze dne 2. dubna 1873 č. 2191 č. 25 z. z.), znovu upravena byla pak na základě zák. ze dne 20. března 1891 č. 20 z. z. a sestává ze 3 odborů, českého, německého a z ústředního sboru pro společné záležitosti.
1. Organisace:
a) Jednotlivé odbory: Každý odbor koná úkony své samostatně a odděleně od ostatních a to: ve shromáždění delegátů do tohoto odboru vyslaných; v tomto shromáždění mají také svůj hlas vždy 3 členové výboru toho kterého odboru. Tyto odbory, jichž základem jest jednací řád a cit. zemský zákon, tvoří se tím způsobem, že všechny k volbě oprávněné spolky každého obecního okresu společnou volbou vyšlou jednoho delegáta, a to do toho odboru, který odpovídá národnosti okresu. K volbě oprávněny jsou ony spolky, které zřízeny jsou na základě stanov k účelu zvelebení zemědělství neb některého odvětví jeho aneb hospodářství polního, ač-li v době voleb již po celý rok trvají a nejméně 30 členů čítají. Volba tato upravena jest zvláštním volebním řádem. Volitelným jest každý mužský svéprávný člen spolku k volbě oprávněného.
b) Výbor odboru: Každý z obou odborů (německý i český) volí sobě výbor; tento sestává z předsedy rady zemědělské, z vládního zástupce, z přísedícího zemského výboru a z odborníků po dvou povolaných od ministra orby a od zemského výboru; konečně z 23 členů volených od delegátů dotyčného odboru, jakož po případě i ze zástupců vyslaných od jednotlivých spolků. Členové výboru po případě též zástupcové spolků volí ze svého středu předsedu odboru a jeho náměstka. Předseda tento musí býti císařem potvrzen.
c) Ústřední sbor sestává: z předsedy a místopředsedy rady zemědělské (oba tito funkcionáři jmenováni jsou císařem), z předsedů obou odborů a jich zástupců, dále ze zástupce vlády místodržitelem ustanoveného, z přísedícího zemského výboru tímto jmenovaného a ze šesti členů, z nichž vždy tři voleni jsou od výborů obou odborů.
2. Obor působnosti: Zemědělské radě přísluší zvláště:
a) udíleti dobré zdání, jakož i podávati návrhy vládě a zemskému zastupitelstvu ohledně polního hospodářství a polního průmyslu;
b) podporovati vládu a zemské zastupitelstvo při všech opatřeních ku prospěchu polního hospodářství v království Českém;
c) podporovati spolky, které podle stanov mají za úkol pěstovati a zvelebovati polní hospodářství vůbec, jakož i jednotlivé jeho obory aneb polní industrii;
d) opatřovati záležitosti hospodářských učilišť, pokud tyto spadají k její příslušnosti;
e) říditi, po případě spravovati ty ústavy, které jí jsou přikázány.
Ústřední sbor opatřuje společné záležitosti a to dle jednacího řádu bud’ ve společné poradě a sezení, aneb prostřednictvím předsednictva. Každý odbor opatřuje samostatně a odděleně úkoly radě zemědělské přikázané, pokud tyto nenáleží jakožto záležitosti společné ústřednímu sboru. Následkem toho podávají se též dobrá zdání požadovaná od celé rady zemědělské aneb od výboru obou odborů, od každého odboru po případě jich výborů zvláště a to k předsednictvu rady zemědělské, jíž přenecháno jest předložiti je ústřednímu sboru. II. Zemědělská rada markrabství moravského.
Na Moravě zřízena byla zemědělská rada teprve r. 1898. Obvod působnosti a agenda jest stejná jako v Čechách.
III. Rady zemědělské jsou dále ještě v Tyrolích, pak v Istrii se sídlem v Parenzu, v Horních Rakousích se sídlem v Linci, a v Dalmacii se sídlem v Zadru. Tyto rady kromě tyrolské nejsou však rozděleny v odbory, ale mají jinak týž úkol jako zmíněné rady zemědělské v Čechách a na Moravě.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Rada zemědělská. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 56-58.