NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 14 (1905) - Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.

Právník = P. Právnické Rozhledy = P. R. Allg. österr. Gerichtszeitung — G. Z. Příloha k min. věstníku = off. Juristische Blätter = J. Bl. Gerichtshalle = G. H. Österr. Richter-Zeitung = R. Z. Notariatszeitung = N. Z. (Připojená čísla znamenají stránku dot. čas.)

A. Z práva občanského.

1. §§ 45. a 46. obč. z. Utrpí-li nedodržením zasnoubení škodu osoba třetí, může požadovati náhradu škody dle §§ 1295., 1311. a 1324. obč. z. (srov. §§ 936., 869. a 878.; 25. list. 1903, č. 9323., N. Z. 221.).
2. § 63. Přestoupením na jinou víru zanikají jen společenská práva a povinnosti (čl. V. zák. ze dne 25. květ. 1868, č. 49. ř. z.), nikoli však překážka manželství patřící do práva veřejného. (9. srp. 1904, č. 11963, N. Z. 333. — G. H. 52. — P. 847.)
3. § 64. Manželství mezi osobou bez vyznání a osobou katolickou jest neplatné. (24. list. 1903, č. 12391, P. 873.)
4. §§ 74. a 75. Překážku manželství uplatňovati tu může jen manžel nevinný. — § 75. nevyžaduje domicilu ve smyslu soudního řádu. (9. pros. 1903, č. 11484, J. Bl. 359.)
5. § 94. O platnosti manželství rozhodovati lze po smrti jednoho neb obou manželů jenom tenkráte, žádá-li o to správní úřad v zájmu veřejném (dv. dekr. 27. červ. 1837, č. 208. sb. z. s.; 14. červ. 1904, č. 7169., N. Z. 229.).
6. § 111. platí s obmezením na tuzemsko, i když jeden z manželů nabyl cizího státního občanství a jeho manželství cizozemským soudem bylo rozloučeno. (20. říj. 1903, č. 13951, J. Bl. 321. — 1. červce. 1903, č. 4708, N. Z. 308.)
7. §§ 115. a 116. Rozloučení manželství žádati lze i tehda, jestliže po uzavření sňatku druhá strana přestoupila na katolickou víru. (6. červce. 1904, č. 9671, J. Bl. 537. — N. Z. 324.) — Jen nevinný manžel jest k dotýčné žádosti oprávněn. (§ 96.; 12. říj. 1904, č. 13147, N. Z. 366.)
8. §§ 139, 141. a 148. Mnoho-li šatstva syn potřebuje, posuzovati jest jediné dle stavu a majetkových poměrů otcových. (1. červ. 1904, č. 7796, G. Z. 247.)
9. §§ 135. a 163. Dítě narozené z matky, jejíž manželství bylo rozvedeno, nemůže její manžela žalovati na uznání otcovství nemanželského, nýbrž jenom otcovství manželského (u sborového soudu; § 50, č. 1. j. n.; dvor. dekr. 15. červ. 1835, č. 39. sb. z. s.; 17. list. 1904, č. 16672, N. Z. 413.) — Důmněnku §. 163. vyvrátiti lze důkazem znalci. (15. září 1903, č. 10139, J. Bl. 238.)
10. §§ 166. a 167. Omyl poručníkův ohledně majetkových poměrů nemanželského otce činí porovnání neplatným. (2. pros. 1903, č. 16320, J. Bl. 513.)
11. § 305, odst. 2. stanoví dva samostatné případy mimořádné ceny. (29. břez. 1904, č. 4057, N. Z. 293.)
12. § 431. Byl-li jeden z několika pozemků skutečně prodaných a odevzdaných v písemné smlouvě omylem vynechán, nemůže pozdější kupitel ostatních v téže vložce zapsaných pozemků i onen pro sebe požadovati. (21. září 1904, č. 9234, P. 690.)
13. § 547. Před odevzdáním pozůstalosti uplatňovati může dědic smlouvy zůstavitelovy jen jako zástupce pozůstalosti a nikoli vlastním jménem. (§ 811. obč. z.; §§ 128. a 131. nesp. říz.; 27. pros. 1901, č. 16616, N. Z. 325.)
14. § 592. nebyl změněn novel. ze dne 15. list. 1867, č. 131. ř. z. (31. srp. 1904, č. ? J. Bl. 485.)
15. §§ 608., 698., 700. a dvor. dekr. ze dne 23. květ. 1844, č. 807. sb. z. s. O bezdětné vdově jako dědičce srov. rozh. 26. list. 1902, č. 15872 a 20. říj. 1903, č. 6633, J. Bl. 489.)
16. §§ 653. a 655. Ustanovení testamentu, že nájemce pokud bude bydleti v zůstavitelově domě, platiti má jen polovici nájemného, posuzovati jest jako služebnost bytu. (§ 521. obč. z.; 1. srp. 1901, č. 10737, N. Z. 230.)
17. §§ 776. a 779. platí též, jestliže tu není testament, nýbrž jen kodicil. (17. říj. 1899, č. 10250, N. Z. 310.)
18. § 865. Jestliže společník veřejné společnosti v čas svého přístupu byl šíleným, zrušiti jest nejen jeho zápis do obchod. rejstříku, nýbrž i konkurs na jeho jmění uvalený. Prostředkem k tomu jest určovací žaloba opatrovníka na správce konkursní podstaty. (§§ 269. a 273. obč. z.; čl. 25, 46, 110., 129., 135. a 199. obch. z.; §§ 1., 10., 26., 55., 76., 137. a 167. konk. ř.; §§ 228., 236. s. ř.; 10. srp. 1904, č. 10083, J. Bl. 525.)
19. § 878. Smlouva, jíž se jedna strana zavazuje, že se vzdá své licence trafiční, aby ji druhá strana mohla dostati, jest platnou. (21. led. 1904, č. 13262, J. Bl. 189.)
20. § 883. Pojištění věna §. 1. zák. ze dne 25. červce. 1871, č. 76. ř. z. nevyhovujícímu lze již z tohoto důvodu vedle §. 30., č. 2. odp. zák. odporovati. (15. září 1904, č. 11483, N. Z. 326.)
21. §§ 922. a 929. Kdo koupí věc přes to, že prodávající zdráhá se za vady její ručiti nevzdává se tím již nároku ze správy. (30. pros. 1903, č. 14709, P. 686.)
22. § 932. neplatí při obchodním jednání. (28. září 1904, č. 9802., P. 839.)
23. § 1009. předpokládá zřejmé zmocnění, žádá-li se postoupení zisku neb náhrada jeho; pouhé sprostředkování, udělení rady a pod. tu nestačí. (10. pros. 1903, č. 12682, J. Bl. 129.)
24. 1037. a 1042. Nemocenské pokladny nejsou povinny k placení lékaře, jenž nejsa pokladničním lékařem bez jejich vyzvání některému členu lékařské služby konal. (14. říj. 1903, č. 13247, J. Bl. 165)
25. § 1053. Výhrada vlastnictví jest přípustnou; byla-li věc dle splátkového zák. koupená v exekuci proti kupiteli prodána, může prodavatel výtěžek požadovati pro sebe jen za podmínek řeč. §. 2. (11. květ. 1904, č. 6086., N. Z. 301.)

B. Z práva směnečního, obchodního, konkursního a společenstevního.

1. Čl. 1. sm. ř. Passivně nezpůsobilými ku směnkám jsou i v činné službě se nalézající osoby vojenské, které byly přímo do zemské obrany zařaděny. (11. říj. 1904, č. 14937, P. 774.)
2. Čl. 21., č. 3. Kdo se podepíše na přední straně bez všelikého dodatku, jest příjemcem bez ohledu, zdali se podepsal též na rubu. (14. červce. 1904, č. 9831., N. Z. 357.)
3. § 347. obch. z. Bylo-li zboží drahou posláno, může je kupující dáti pro jeho vady platně k disposici ještě po přijetí nákladního listu. V takovém případě uschovává dráha zboží na účet a nebezpečí odesílatele. (§§ 64. a 70. dopr. ř.; 28. září 1904, . č. 9802., P. 839.)
4. § 88. dopr. ř. z r. 1892. Vydá-li dráha věc osobě jiné, nahradiž cenu mimořádnou; má-li pak nárok na vrácení náhrady, může požadovati jen 5% a nikoli 6% (Čl. 277., 287. obch.; §§ 1437. a 330. obč. z.; 29. břez. 1904, č. 4057., N. Z. 293.)
5. §§ 2., 5. a 53. spol. z. Stanovy společenstva nemohou platně ustanoviti, že ztráta vlastním jeho jměním neuhražená rozvrhne se na jednotlivé členy bez konkursu neb bez likvidace. (28. květ. 1904, č. 4822., P. 628.)
6. §§ 3. a 14. Písemným prohlášením jest tu jakýkoli projev vůle, státi se členem, stane-li se ve způsobě písemné. (9. červ. 1904, č. 7748., P. 467.)
7. § 4. Firma: »Druhé« neb »II.« společenstvo atd. jest nepřípustná. (18. říj. 1904, č. 14972, N. Z. 364.)
8. Člen ze společenstva vyloučený nemůže, pokud o jeho odvolání rozhodnuto není, práva členů vykonávati, ani valné hromady se súčastniti, leč by bylo ve stanovách opáčné ustanovení. (5. led. 1904, č. 14558, P. 683.)

C. Z řízení sporného a exekučního.

1. § 23. jur. n. Stížnost do zamítavého rozhodnutí jde na vrchní soud zemský. (11. pros. 1903, č. 17006, P. 445.)
2. § 42. Soudy jsou příslušný pro rozhodování a) sporů vzniklých nedodržením smluv při stavební komisi uzavřených (5. červce. 1904, č. 10436, P. 695.) — b) majetkových sporů mezi spolky a jejich členy. (6. červce. 1904, č. 10134, N. Z. 302.)
3. § 47. Řízení jest administrativního rázu a proto tu neplatí předpisy §§ 40. a násl. s. ř. o náhradě útrat. (3. červ. 1904, č. 7601., J. Bl. 477.)
4. § 68. nevztahuje se na příslušníky uherské zeměbrany (čl. X. uv. z. k j. n.; čl. XXIX. k ex. ř.; 18. ún. 1902, č. 2036., N. Z. 247.). 5. § 83. platí i pro nároky z porušení smluv nájemních neb pachtovních bez ohledu, zdali dotčený poměr ještě trvá čili nic. (§ 1120. obč. z.: 5. červce. 1904, č. 10472, P. 589.)
6. § 87. nevztahuje se na podniky státní, jejichž právnické zastupování přináleží finanční prokuratuře. (19. led. 1904, č. 217., P. 432.)
7. § 88., odst. 2. Jestliže na faktuře udána jsou různá místa platební, jest tato příslušnost vyloučena. (20. dub. 1904, č. 6040., J. Bl. 299.)
8. § 99. neplatí u cizozemských pojišťoven, v tuzemsku připuštěných. (26. dub. 1904, č. 6228., G. H. 453. — J. Bl. 276.)
9. § 101. předpokládá příslušnost cizozemskou (5. říj. 1904, č. 14736, N. Z. 358.). — Na příslušníky německé říše podati lze žaloby o zaplacení tržní ceny u soudu, v jehož obvodě zboží odebráno býti mělo. (§ 29. něm. s. ř.; 22. list. 1904, č. 17021, P. 844.)
10. § 104. Také zmocnění k takové úmluvě prokázáno býti musí listinou již v žalobě. (12. led. 1904, č. 50., P. 849.)
11. Čl. V. s. ř. Útraty stížnosti do ustanovení útrat dle dvor. dekr. ze dne 4. říj. 1833, č. 2633. sb. z. s. nesluší přisouditi, nýbrž jenom též ustanoviti. (15. červ. 1904, č. 9318., G. H. 10.) — Advokát substitut žádati může za upravení svých útrat nejen proti substituentovi, nýbrž zároveň též proti straně samé. (§ 14. adv ř. a § 31. s. ř.; 8. břez. 1904, č. 3698., P. 516).
12. § 29. Dostaví-li se neoprávněný zmocněnec, jest kontumace vyloučena. (19. květ. 1903, č. 17402, G. H. 22.)
13. § 45. platí též při sporech o zrušení spoluvlastnictví. (15. červ. 1904, č. 9203., J. Bl. 539.)
14. Dle §. 64., č. 4. ustanovený zástupce nemůže se vzdáti odvolacího přelíčení. (11. břez. 1903, č. 3476., off. č. 681.)
15. §§ 74.—76. Rozhodným není zevnější označení, nýbrž obsah a účel podání. (10. srp. 1904, č. 12398, G. H. 106.)
16. § 168. Jestliže jedna strana proti úmluvě ku stání se přece dostaví a kontumační rozsudek si vymůže, není proti tomuto žádného právního prostředku. (28. led. 1904, č. 970., J. Bl. 503.)
17. § 177. Zdali hodinu pro stání stanovenou počítati jest dle času astronomického neb středoevropského viz rozh. ze dne 27. září 1904, č. 14381, N. Z. 341.—G. H. 69.
18. § 193., odst. 3. Bez znovuzahájení líčení nelze nové důkazy připustiti, sice jest další řízení zmatečným. (§ 477., č 4. s. ř.; 5. led. 1904, č. 18875, P. 660.)
19. § 224. Též do odepření takového prohlášení není stížnosti. (13. srp. 1904, č. 12352, N. Z. 310. — Proti tomu Petschek N. Z. 329.)
20. § 228. Předmětem žaloby určovací býti může také nárok omezený výminkou neb časem. (26. led. 1904, č. 708, P. 441.) — Vyloučena jest však tato žaloba, a) může-li se podati již žaloba na plnění. (27. pros. 1901, č. 16616, N. Z. 325.) — b) kde jde v podstatě o zajištění důkazů. (28. květ. 1904, č. 7229., G. H. 511.) — Viz č. 33. v příštím čísle.
21. § 237. Žalobce nahraditi musí útraty též interventu žalovaného. (16. břez. 1904, č. 3808., P. 515.)
22. § 239. Při prvním roku neplatí nucené zastupování advokátem (§ 27., č. 2. s. ř.); může proto zastupovati advokáta i kandidát k substituci nezpůsobilý. (17. srp. 1904, č. 12614, G. H. 28.)
23. § 240., odst. 3. s. ř. Proti usnesení soudu odvolacího, jímž rozsudek I. stolice byl zrušen a žaloba byla zamítnuta z té příčiny, že jest v žalobním nároku právoplatně rozhodnuto, jest rekurs dle §§ 477., č. 6. a 519., č. 2. s. ř. přípustným (rep. nál. č. 174. ze dne 26. říj. 1904, č. 347. prs. a 2. list 1904, č. 12214, P. 872. — G. H. 183.).
24. § 388. Útraty intervence při stání nařízeném k provedení opravy písemného znaleckého dobrozdání, jakož i útraty úspěšné stížnosti musí navrhovatel též nahraditi. (30. pros. 1903, č. 18480, P. 625.) — Navrhovatel nahraditi musí útraty též vedlejšímu interventu odpůrcovu. (21. září 1904, č. 14152, G. H. 93.)
25. § 457. O neoprávněném rozšiřování služebnosti rozhodovati lze jen v řádném řízení. (19. dub. 1904, č. 5997, P. 473.)
26. § 461. Kdo vezme odvolání zpět, nemůže žádati náhradu útrat. (16. ún. 1904, č. 1924., P. 663.)
27. § 498. Soud odvolací je v řízení řádném oprávněn zjišťovati okolnosti, prvým soudcem sice vyšetřené, ale dle §. 272. s. ř. nezjištěné, bez opakování důkazů již provedených (4. břez. 1903, č. 17444, P. 800.) — nikoli však v řízení o žalobách z rušené držby. (§§ 526, 496., č. 3. s. ř.; 6. srp. 1903, č. 11459, P. 802)
28. § 519, č. 2. platí jen v případech, když se též žaloba zamítne; ve všech ostatních platí § 519., č. 3. s. ř. (5. led. 1904, č. 18875, P. 660.)
29. § 595., č 5. a 6. s. ř. Nálezu nemocenských pokladen (§ 12. zák. ze dne 16. červce. 1892, č. 202 ř. z.), jímž žalobce byl odsouzen k náhradě útrat, nelze žalobou odporovati. (30. září 1903, č. 10716, J. Bl. 178.) v
30. Čl. IX., č. 8. ex. ř. Pro přípustnost exekuce rozhodnou jest povaha platu v čas jeho splatnosti. (24. ún. 1904, č. 1118., G. Z. 254.)
31. Čl. IX., č. 10 Divadelní kapelník pro celou sesonu, třeba kratší jednoho roku ustanovený, jest ve stálém služebním poměru. (20. led. 1903, č. 735., G. H. 454. — 1. břez. 1904, č. 3027., G. H. 465.)

D. Z řízení nesporného.

1. § 2., č. 7. nesp. říz. pro svou všeobecnou povahu neplatí tam. kde jsou předpisy speciální, ku př. § 179. (15. červce. 1903, č. 10137, N. Z. 141.) — O nároku fin. prokuratury m. noe farního obročí na náhradu stavebních nákladů proti pozůstalosti farářově rozhodovati jest pořadem práva (čl. III. nesp. říz. a dvor. dekr. ze dne 25. dub. 1817, č. 1332, sb. z. s.; N. Z. 374.).
2. § 114. Při místopřísežném udání jmění v řízení pozůstalostním jest nemovitosti odhadnouti pro vyměření poplatku jen dle §. 102., odst. 1 a §. 114., odst. 3.; pokud jde o práva účastníků, může se to státi též dle §. 102., odst. 2. a §. 114. (23. dub. 1903, č. 5686., N. Z. 108.)
3. §§ 122. a 123. Přihlášku k pozůstalosti lze jenom tenkráte k soudu přijati, je-li tu dědičský titul. — O tom, zdali substituce zanikla, rozhodnouti jest pořadem práva. (21. led. 1904, č. 233., N. Z. 382. — P. 520.)
4. §§ 125. a 126. neplatí, je-li tu pouze kodicil zákonnými dědici co do platnosti naříkaný. Zde jest poukázati na pořad práva odkazovníky; pozůstalostní řízení budiž přerušeno (anal. §. 127.) a k podání žaloby přiměřená lhůta ustanovena, již počítati sluší od doručení rozhodnutí poslední stolice. (16. dub. 1903, č. 4948., N. Z. 324.) — Dědice testamentární poukázati jest na pořad práva proti dědicům zákonným pouze tenkráte, nebyl-li testament v patřičné formě zřízen aneb je li jeho pravost popřena. Zdali svědci poslední vůle byli k tomu dožádáni, o tom rozhodovati sluší teprve ve sporu. 10. list. 1903, č. 15526, J. Bl. 105.)
5. § 259. zrušen byl §. 113. j. n. a čl. I. uvoz. z. k j. n. (26. dub. 1904, č. 6129., P. 471.) Dr. Dolenský.

Citace:

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1905, svazek/ročník 14, číslo/sešit 1, s. 55-61.