NPD documents search: Váž. tr., 15 (1933)

Čís. 4615.

Výkřiky: »Vy psi, vy české svině...«, směřující proti úředním orgánům, zakročujícím proti pachateli, jenž se na nich dopustil zároveň násilí a nebezpečně jim vyhrožoval, jsou jen urážkou oněch úředních osob, tvořící v souvislosti s útokem jednotnou činnost; nelze je posuzovati samostatně jako popuzování k zášti proti skupině obyvatelů podle § 14 čís. 3 zák. čís. 50/23 Sb. z. a n..
(Rozh. ze dne 2. února 1933, Zm IV 586/32.)
Nejvyšší soud v trestní věcí proti M. P., obžalované ze zločinu násilí proti orgánům vrchnosti podle §§ 4 odst. II., 6 odst. II. zák. čl. XL:1914 a z přečinu rušení obecného míru podle § 14 č. 3 zák. na ochr. rep., na základě veřejného líčení o zmateční stížnosti obžalované vynesl rozsudek, jímž z úřední povinnosti z důvodu zmatečnosti podle § 385 č. 1 b) tr. ř. zrušil rozsudky soudů nižších stolic ve výroku, jímž byla obžalovaná uznána vinou též přečinem podle § 14 č. 3. zák. na ochr. rep., a odsuzující výrok pro výkřiky obžalované »Vy psi, vy české svině, vy byste všechny chudé lidi sežrali« se zřetelem k ustanovení § 95 tr. zák. pominul. Důsledkem toho zrušil rozsudky nižších soudů též ve výroku o trestu a obžalované vyměřil trest znovu.
Z důvodů:
Obžalovaná si stěžuje do výroku o nepovolení podmíněného odkladu výkonu trestu (§ 385 č. 2 tr. ř.). Nejvyšší soud, přezkoumávaje rozsudky soudů nižších stolic, shledal, že trpí v neprospěch obžalované zmatkem podle § 385 č. 1 b) tr. ř. ve výroku, jímž byla obžalovaná uznána vinnou pro výkřiky: »Vy psi, vy české svině, vy byste všechny chudé lidi sežrali« přečinem rušení obecného míru podle § 14 č. 3 zák. na ochr. rep. Toto ustanovení chrání jednotlivé skupiny obyvatelstva před popuzováním k zášti pro jejich národnost a t. d., v souzeném případě však výkřiky obžalované, jak se z celého průběhu události i z výroků samých podává, směřovaly jen proti zakročujícím orgánům vrchnosti, bernímu exekutorovi J. K. a četnickému strážmistrovi J. K. pro výkon jejich povolání, pro který je obžalovaná napadla též způsobem násilným a nebezpečným vyhrožováním. Jednání toto bylo tudíž vedeno jednotným cílem jen proti jmenovaným dvěma úředním osobám; není tu tedy popuzování k zášti proti skupině obyvatelstva, ale jen urážka úředních osob, která v souvislosti s útokem proti nim provedeným má býti posuzována jako jednotná činnost, kterou bylo porušeno více předpisů trestního zákona. Proto tu má býti užito jen předpisu §§ 4-II., 6-II. zák. čl. XL:1914, kterýž poslední vyslovuje nejtěžší trest (§ 95 tr. zák.). Nižší soudy, posoudivše proti tomuto předpisu nadávky obžalované samostatně, zavinily v neprospěch obžalované zmatek podle § 385 č. 1 b) tr. ř., pro který byly rozsudky ve vadné části podle § 385 posl. odst. tr. ř. a § 33-I. odst. nov. k tr. ř. zrušeny a kvalifikace tato byla pominuta.

Citace:

č. 4615. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1934, svazek/ročník 15, s. 86-87.