Čís. 14906.

Byla-li slyšena k důkazu strana, jež v době výslechu nedokanala čtrnáctý rok stáří, nejde o zmatečnost, nýbrž o vadu řízení.
Neprovedl-li odvolací soud dodatečně důkazy před soudem prvé stolice marně nabízené, pokládaje věc za dostatečně objasněnou jinými průvodními prostředky, nelze to napadati v dovolacím řízení.
(Rozh. ze dne 30. ledna 1936, Rv I 740/34.)
V dovolání do rozsudku odvolacího soudu uplatňoval žalovaný, že rozsudek je zmatečný, poněvadž k důkazu výslechem strany byl připuštěn žalobce, jenž není ještě stár 14 let, a dále, že řízení je vadné, poněvadž odvolací soud neprovedl důkazy žalovaným před prvým soudem marně nabízené. V otázkách těchto uvedl nejvyšší soud, nevyhověv dovolání, v důvodech:
Tím, že žalobce byl slyšen k důkazu jako strana, ač v čase výslechu nedokonal ještě čtrnáctého roku stáří, byly sice porušeny předpisy §§ 336, prvý odstavec, a § 372 c. ř. s. Toto porušení však nezakládá zmatečnost, nýbrž jen vadu řízení, jež však nebyla v tomto směru v odvolání uplatňována. Dovolatel nemůže doháněti v dovolání, co zmeškal v řízení nižší stolice. Žalobce nabídl sice k žalobě důkaz předvedením honícího psa, nevytýkal však v odvolání kusost řízení v prvé stolici v tom směru, že nebyl řečený důkaz proveden. Odvolací soud jest sice oprávněn, uzná-li toho potřebu, dodatečně provésti důkazy před procesním soudem prvé stolice marně nabízené (srov. čís. Sb. n. s. 6069). Nepoužil-li však odvolací soud tohoto svého oprávnění, pokládaje věc za dostatečně objasněnou jinými průvodními prostředky, nelze tuto jeho volnou úvahu o postačitelnosti provedených důkazů napadati v dovolacím řízení.

Citace:

Č. 14906. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 126-127.