NPD documents search: Všehrd, 14 (1933)

Když žalovaná manželka přijme za spolužalovaného manžela žalobu a tím způsobí zmatečnost řízení dle § 477. odst. 4. c. ř. s., nelze jí uložiti náhradu útrat zrušeného řízení.

Rozsudkem pro zmeškání byli odsouzeni žalovaní manželé F. a F. Š. k plnění výměny. Žalovaní se odvolali uplatňujíce, že žalovaný F. Š. obdržel žalobu až po provedeném líčení, jelikož žaloba pro něho určená byla listonošem doručena spolužalované manželce, která přijala obě žaloby. II. stolice odvolání vyhověla, rozsudek I. stolice a předcházející řízení zrušila a uložila žalované F. Š. náhradu útrat zrušeného řízení s odůvodněním:
Žalovaný uplatňuje ve svém odvolání proti kontumačnímu rozsudku zmateční důvod § 477. odst. 4. c. ř. s., tvrdě, že
6* žaloba sice druhé žalované, ne však prvnímu žalovanému k vlastním rukám doručena byla a že druhá žalovaná za tohoto lístek zpáteční sama podepsala. Výslechem listonoše F. L. jest toto tvrzení skutečně prokázáno. Doručení žaloby prvnímu žalovanému nelze tedy vzhledem ku přesnému znění § 106. c. ř. s. za řádné doručení žaloby považovati. Tato vada opodstatňuje vždy sama o sobě zmateční důvod § 477. odst. 4. c. ř. s., arciť pokud prokázáno není, že přes opomenutí doručení žalovaný možnost měl před soudem jednati, což však v tomto případě na jevo nevyšlo, neboť druhá žalovaná doznala, že ona žalobu pro manžela určenou sama převzala a zpáteční lístek sama podepsala a teprve po stání žalobu manželovi, který tenkráte nemocen byl, odevzdala. Vůči prvnímu žalovanému jeví se tedy stání ze dne 21. března 1910, jakož i rozsudek zmatečný, a protože tu jde o jednotné společenství v rozepři, sluší rozsudek i předcházející řízení dle § 402. c. ř. s. předposl. odst. také vůči druhé žalované za zmatečný považovati a bylo proto odvolání vyhověno.
Vzhledem k tomu však, že druhá instance za to má, že druhá žalovaná tím jest vinna, že zmatečné řízení bylo provedeno, byla ona dle § 51. odst. 1. c. ř. s. k náhradě útrat zrušeného a odvolacího řízení odsouzena.
C. k. nejv. soud stížnost žalobců, kteří odporovali zrušení řízení, zamítl, proti tomu však vyhověl stížnosti spolužalované F. Š. co se týká výroku o náhradě útrat zrušeného řízení.
Důvody:
Naříkané usnesení soudu odvolacího je ve věci samé, pokud jde o rozhodnutí soudu odvolacího, ve smyslu § 519. odst. 2. a 3. c. ř. s. úplně ospravedlněno svým odůvodněním i nelze tedy přiznati oprávněnosti dovolací stížnosti žalujících do tohoto rozhodnutí. Tolik je jisto, že prvnímu ze žalovaných žaloba řádně doručena nebyla a již okolnost tato stačí, aby se vyslovilo, že rozsudek a řízení mu předcházející jsou zmatečný, to tím spíše, any nevyšly na jevo okolnosti, které by mohly vésti k oprávněnému a bezpečnému závěru, že první ze žalovaných převzal žalobu ještě dříve, než se konal rok ze dne 21. března 1910, pokud se týče, že se dříve již o nařízeném roku dověděl, takže by mu byla poskytnuta možnost bud k roku se dostaviti neb své zastoupení při něm opatřiti. — Naproti tomu není oprávněno rozhodnutí o útratách, obsažené v naříkaném usnesení soudu odvolacího a opřené o předpis § 51. odst. 1. c. ř. s. Neboť nedá se, jak soud odvolací mylně předpokládal, klásti spolužalované za vinu, že v případě přítomném provedeno bylo zmatečné řízení. Dle § 87. c. ř. s. provádějí se doručování z povinnosti úřední a dle § 106. c. ř. s. dlužno žaloby doručovati do vlastních rukou žalovaných. Vzhledem k tomuto zákonnému ustanovení nelze předpokládati, že spolužalovaná, která za nemoci spolužalovaného svého manžela přijala v dobré víře následkem nesprávného postupu listonoše jakožto orgánu doručovacího žalobu pro jejího manžela určenou — převzala tím též péči o náležité doručení žaloby a včasné a náležité doručení žaloby a včasné vyrozumění spolužalovaného o nařízeném roku ku projednání sporu i je nesprávno odvozovati z těchto opomenutí spolužalované vzniklých snad z neznalosti následků zavinění její po stránce nesprávného doručení žaloby a tím nastalé zmatečnosti dalšího řízení processního; dlužno naopak shledati v nemístném doručení žaloby pro spolužalovaného určené do rukou osoby jiné výhradně zavinění orgánu doručovacího, od něhož možno očekávati znalost předpisů zákonných, a na nějž náleží povinnost pečovati o náležité doručování žalob. Toto zavinění listonoše jakožto doručovacího orgánu, sluší v případě přítomném pokládati za událost, kterou nelze odvozovati ani ze zavinění strany ani ze zavinění soudu, pročež též bylo dovolací stížnosti spolužalované vyhověti a náklady na zrušené řízení stolice prvé a na řízení opravné dle posledního odstavce § 51. c. ř. s. navzájem zrušiti.
(Rozh. c. k. nejv. soud. dvoru ze dne 5. července 1910: č. j. R III. 221/10.) Dr. L. Kubala.

Citace:

Když žalovaná manželka přijme za spolužalovaného manžela. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1911, svazek/ročník 20, číslo/sešit 2, s. 113-115.