NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8499 —
Č. 8499.

Zaměstnanci veřejní: O titulech soudních úředníků kancelářských podle vl. nař. č. 103/27.
(Nález ze dne 17. března 1930 č. 22836/29.)
Věc: Franišek Č. v M. proti ministerstvu spravedlnosti o stanovení úředního titulu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-1 byl před plat. zákonem soudním úředníkem úřednické skupiny D § 52 služ. pragm. Usnesením vlády z 15. ledna 1921 byl povýšen pro svou osobu do VIII. hodn. třídy a usnesením vlády z 13. května 1921 byl mu udělen titul ředitele kanceláře. Výměrem presidia vrch. zem. soudu v Praze z 19. července 1926 byl převeden do platů III. služební třídy 6. plat. stupnice zák. č. 103/26 od 1. ledna 1926. Podáním z 15. září 1927, došlým úřadu dne 16. září 1927 žádal, aby byl dán na trvalý odpočinek. Dne 6. října 1927 byl mu doručen dekret presidia vrch. zem. soudu z 15. září 1927, jímž mu bylo oznámeno, že mu přísluší podle § 21 zák. č. 103/26 a §§ 6 a 9 vl. nař. č. 103/27 od 7. července 1926 úřední titul: »soudní kancelářský revident«. Výměrem téhož presidia z 19. listopadu 1928 byl st-1 ke své žádosti přeložen dnem 1. prosince 1928 podle § 79 odst. 2. služ. pragm. do trvalé výslužby a sproštěn činné služby koncem listopadu 1928 s tím, že min. sprav. výnosem z 13. listopadu 1928 nevyhovělo žádosti, aby mu při odchodu na odpočinek byl v cestě mimořádné ponechán titul ředitele kanceláří, protože platné předpisy nedávají podklad pro podobné mimořádné opatření. Na to podal st-1 stížnost k min. sprav., v níž žádal, aby dekret presidia vrch. zem. soudu z 15. září 1927 stran úředního titulu byl zrušen a aby bylo vysloveno, že st-li přísluší právně nabytý titul ředitele kanceláří do pense. Stížnost tu zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím.
Stížnost podaná k nss do tohoto rozhodnutí uplatňuje tyto námitky: 1. že v době doručení titulového dekretu presidia vrch. zem. soudu měl st-1 již od 16. září 1927 podanou žádost za přeložení na trvalý odpočinek a že se tudíž nalézal v době doručení titulového dekretu (dne 6. října 1927) již ve stavu pensijním, 2. že titul ředitele kanceláři byl jeho nabytým právem, jehož nelze zrušiti vl. nařízením, 3. že plat. zák. č. 103/26 —Č. 8499 —
nedává vládě svolení k tomu, aby starému úředníku byl odnímán dosavadní titul a že má plat. zákon na mysli v § 21 toliko úředníky budoucí, 4. že ani zákon podle § 5 o. z. o. nepůsobí nazpět.
Žádnou z těchto námitek nemohl nss shledati správnou.
St-1 jako úředník soudní kanceláře býv. skupiny D převedený do nových platů zákona č. 103/26 podléhal a podléhá ustanovením služ. pragmatiky čís. 15/1914 ř. z. a plat. zák. č. 103/26. Ale pak mohl jeho služ. poměr aktivní býti změněn v poměr pensijní jen za podmínek §§ 75 až 82 služ. prag. konstitutivním aktem příslušného úřadu správního (viz nál. Boh. A 1851/23) t. j. podle § 139, odst. 3 plat. zák. doručením dekretu o přeložení na trvalý odpočinek, a sproštěním činné služby.
Z toho však plyne, že byl st-1 úředníkem v činné službě až do dne, kterým byl přeložen do trvalé výslužby a sproštěn činné služby. To stalo se až dnem 1. prosince 1928. Jest proto názor stížnosti, že byl st-1 již po podání žádosti za přeložení na trvalý odpočinek v pensijním stavu, v odporu se zákonnými předpisy. Ostatně je st-1 na omylu, má-li za to, že pro spornou dnes otázku padá na váhu okolnost, byl-li v činné službě ještě v den, kdy mu byl doručen dekret o změně titulu. Rozhodným jest jedině, jsou-li tu předpoklady ustanovení § 11 odst. 1. vl. nař. č. 103/27. O tom bude pojednáno níže.
Paragraf 21 plat. zák. stanoví, že vl. nař. určí úřední tituly úředníků státních podle služ. míst se zřetelem na úřednické kategorie a služ. třídy, že tituly tyto nastoupí na místo dosavadních úředních titulů, při čemž dodává, že až do nové úpravy úředních titulů podrží úředník svůj dosavadní úřední titul. Z předpisů těch je patrno, že zákon dává vládě plnou moc, aby úřední tituly úředníků nově stanovila, a to s tím účinkem, že touto novou úpravou, jakmile se stane, zanikají nároky na tituly dosavadní, a že napříště budou úředníkům příslušeti jen ty tituly, které budou oním vl.. nařízením pro ně zavedeny. Bylo tedy odstranění titulů dosavadních — v míře, jak to určí vláda, — vysloveno již samým plat. zákonem v § 21. Že však ve způsobě formelního zákona lze rušiti i práva nabytá, je všeobecně uznáno a nepochybno. Jest tedy námitka, že yl. nařízení nemohlo zrušiti st-lovo právo na dosavadní jeho titul, bezpodstatná.
Že § 21 plat. zák. nemá — jak stížnost míní, na mysli jen úředníky za účinnosti plat. zákona teprve nově ustanovené, nýbrž všechny úředníky v akt. službě stojící, plyne docela nepochybně jak z všeobecného znění § 21, jenž mluví o úřednících vůbec aniž nějak rozeznává, tak zejména i z ustanovení § 21 odst. 3. poslední věty, a z odstavce 4. téhož paragrafu a contrario.
Pokud pak stížnost dovolává se zásady § 5 o. z. o., že zákony nepůsobí zpět, stačí podotknouti, že — i kdyby v daném případě vůbec o zpětné působnosti mohla býti řeč — opačným ustanovením jednotlivého zákona může pro obor tohoto zákona ovšem zásada ona býti derogována.
K provedení předpisu § 21 plat. zák. č. 103/26 vydala vláda nařízení z 15. července 1927 č. 103 o úřednických kategoriích a úředních titulech, jež v § 1 odst. 1. stanoví, že pro obstarávání úřednických — Č. 8500 —
výkonů v jednotlivých oborech státní správy se zřizují úřednické kategorie, které se zařaďují do služ. tříd, jak jest uvedeno v příloze tohoto nařízení na stránkách 843 a 886 sb. z. a nař. z roku 1927.
V resortu min. sprav. byla pak zřízena — jak vidno z přílohy na stránce 859 sb. zák. a nař. z roku 1927 — pro služ. obor soudů ve III. služ. třídě § 4 plat. zák. kategorie úředníků služby soudní kancelářské.
Do této kategorie byli podle § 3 vl. nař. č. 103/27 převedeni úředníci jmenovaní ve stavu kancelářských úředníků soudů, pokud v den vyhlášení vl. nařízení, to jest dne 23. července 1927 byli v činné službě a měli služeb, plat. podle III. služ. třídy. Podle § 6 odst. 2. §§ 8 a 9 cit. vl. nař. přísluší úředníkům podle § 3 tohoto vl. nař. převedeným: »všeobecný úřední titul«, který obsahuje jednak: »titulové jméno«, jednak: »titulový přídomek«. »Titulové jméno« úředníků se stanoví podle služ. tříd a plat. stupnic v § 9 vl. nař., a to ve služ. třídě III. a plat. stupnici 6. názvem: »revident«, a »titulový přídomek« úředníka takového vzhledem k sloupci 6. přílohy tohoto nařízení slovy »soudní kancelářským«.
Vzhledem na imperativní předpis § 3 vl. nař. č. 103/27 byli úředníci sem spadající převedeni do příslušné nové kategorie úřednické dnem 7. července 1926 (§ 14 cit. vl. nař.) ex lege, takže dekrety o úředních titulech, které tomu kterému úředníku příslušejí, jsou zásadně jen povahy deklaratorní. Úřední tituly tímto vl. nař. stanovené nastoupily dle § 11 odst. 1 vl. nař. č. 103/27 u úředníků v činné službě převedených podle § 3 tohoto vl. nař. do nových úřednických kategorií, na místo úředních titulů podle bývalých hodn. tříd.
Není sporno, že byl st-1 před účinností plat. zák. č. 103/26 soudním kancelářským úředníkem skupiny D a že byl při převodu do nových platů cit. zák. převeden ke dni 1. ledna 1926 pravoplatně do platů III. služ. třídy 6. plat. stupnice. Byl také v den vyhlášení vl. nař. č. 103/27, t. j. dne 23. července 1927 zcela nepochybně ještě v činné službě. Pak byl ovšem podle § 3 vl. nař. č. 103/27 převeden do kategorie úředníků soudní služby kancelářské, zřízené podle § 1 tohoto nař. ve služ. třídě III. a podle § 11 odst. 1. cit. nař. nastoupil tedy u něho úřední titul tímto nařízením stanovený na místo dosavadního jeho titulu úředního. Odpovídá tudíž nař. rozhodnutí zákonu.

Citace:

č. 8499. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 531-533.