Čís. 14390.
Proti zápůrčí žalobě knihovního vlastníka stavby na vyklizení téže může se žalovaný brániti námitkou, že nabyl naturálního vlastnictví stavby. Nezáleží na tom, že námitka byla opřena o předpis § 418 obč. zák., jestliže ve skutkovém přednesu žalovaného jsou obsaženy zákonné předpoklady nabytí naturálního vlastnictví podle § 372 obč. zák.
(Rozh. ze dne 22. května 1935, Rv I 853/35.)
Žalobce domáhal se na žalovaném vyklizení truhlářské dílny, ježto prý žalovaný užívá dotčené dílny bez právního důvodu. Proti tomu bránil se žalovaný námitkou, že se stal vlastníkem truhlářské dílny, že ji postavil s vědomím a za souhlasu žalobcova vlastním materiálem a nákladem, a to z části na pozemku žalobcově a z části na pozemku, který sám koupil od souseda a jen formálně dal připsali do vlastnictví žalobcova; že žalobce sám při stavbě dílny mu pomáhal, a že později dokonce slíbil, že mu v příčině pozemku, na němž stojí dílna, podepíše listinu, schopnou knihovního vkladu práva vlastnického.
Prvý soud uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalobce domáhal se na žalovaném kromě vyklizení strojovny, umístěné v domě, o čemž již bylo právoplatně rozhodnuto, též vyklizení truhlářské dílny s půdou, která jest ve zvláštní budově vystavěné u tohoto domu, ježto prý žalovaný užívá dotčené dílny bez právního důvodu. Proti tomu bránil se žalovaný námitkou, že se stal vlastníkem truhlářské dílny, že ji postavil s vědomím a za souhlasu žalobcova vlastním materiálem a nákladem, a to z části na pozemku žalobcově a z části na pozemku, který sám koupil od souseda a jen formálně dal připsati do vlastnictví žalobcova; že žalobce sám při stavbě dílny mu pomáhal, a že později dokonce slíbil, že mu v příčině pozemku, na němž stojí dílna, podepíše listinu, schopnou knihovního vkladu práva vlastnického.
Nezáleží na tom, že žalovaný ve svém přednesu uvedl, že se stal podle § 418 obč. zák. vlastníkem vystavěné budovy i s pozemkem, neboť na procesní straně jest jen, aby přednesla skutkový podklad nároku neb obrany, kdežto podřaditi skutkový přednes příslušnému předpisu, není úkolem strany, nýbrž úkolem soudu (srv. na př. rozh. č. 10565 sb. n. s.). Po právní stránce je v přednesu žalovaného obsažena námitka, že nabyl ke stavbě naturálního vlastnictví, o němž pojednávají §§ 372—374 obč. zák., a k jehož nabytí stačí platný titul a držba k vydržení způsobilá, t. j. pořádná, pravá a bezelstná (srv. rozh. č. 13091 sb. n. s.). O tom svědčí tvrzení žalovaného, že dílny používal vždy výhradně sám, že si žalobce v příčině dílny nikdy nějaké ingerence neosoboval, a že naopak mu slíbil podpis na listinu pro knihovní vklad práva vlastnického. Při právním posouzení věci jest vycházeti ze skutkových zjištění, že truhlářská dílna byla vystavěna na pozemku žalobci do knihovního vlastnictví připsaném, že stavbu dílny prováděl žalovaný za vědomí a souhlasu žalobcova jako stavebník, že obě sporné strany přispěly ke stavbě vlastní prací a daly pro ni stavební hmoty, a to žalobce cihly, že díl stavebního pozemku koupil žalovaný od sousedů P-ch, že jej se souhlasem žalobcovým dal tomuto do knihovního vlastnictví připsati, že žalobce sám stavební pozemek vyměřoval a když žalovaný žalobci prohlásil, že by se chtěl státi knihovním vlastníkem dílny, byl s tím žalobce srozuměn, a že tuto přípověď ještě jednou později učinil. Z těchto zjištěných skutečností dospěly nižší soudy, posuzujíce případ jen s hlediska § 418 obč. zák. k různému právnímu závěru. Kdežto prvý soud usoudil, že šlo o stavbu společnou, a že tu nejsou předpoklady nabytí vlastnictví podle § 418 posl. věta obč. zák., dospěl odvolací soud k opačnému názoru a vyslovil, že žalovaný se stal podle § 418 obč. zák. vlastníkem budovy, a že žalobce může na žalovaném požadovati jen obecnou hodnotu za půdu, na níž byla postavena. V příčině výkladu ustanovení § 418 posl. věta obč. zák. nelze schváliti názor odvolacího soudu, neboť ustanovení to předpokládá, že se nestala předběžná smlouva o stavbě na pozemku, a neplatí pro případy, kde stavba se děje podle úmluvy s vlastníkem půdy, jak tomu právě bylo v souzeném případě (srv. rozh. č. 8034 sb. n. s.). Přes to však nelze vyhověti dovolání, neboť rozsudkový výrok odvolacího soudu jest správný. Běží tu o žalobu zápůrčí podle § 523 obč. zák., kterouž hájí žalobce svobodu svého vlastnictví proti bezprávnému prý zásahu se strany žalovaného. Při žalobě té stačí, dokáže-li žalobce jednak své vlastnictví, jehož neohmezenost pojmově a podle zákona se sama rozumi (§§ 354 a 366 obč. zák.), a jednak čin ručební (srv. rozh. č. 10653 sb. n. s.). Pozemek, na němž dílna stojí, je v knihovním vlastnictví žalobcově, a žalovaný dílny již od mnoha let k provozování své živnosti truhlářské užíval. Bylo. tedy na žalovaném, aby prokázal právo obmezující vlastnictví žalobcovo, čili aby prokázal, že užívá dílny na základě právního důvodu. V příčině té uplatnil žalovaný podle skutkového svého přednesu obranu domnělého vlastnictví podle § 372 obč. zák., a bylo již také svrchu vyloženo, že je nerozhodné, že žalovaný namítal, že nabyl vlastnictví ke sporné dílně podle § 418 posl. věta obč. zák., a že také nižší soudy jen touto spornou otázkou se obíraly. Že proti žalobě zápůrčí jest možno brániti se námitkou držby pořádné, pravé a bezelstné, čili námitkou naturálního vlastnictví, dovodil nejvyšší soud zevrubně v rozhodnutí č. 8520 sb. n. s. Žalovaný postavil si na pozemku žalobcově s vůlí a za vědomí žalobce jako knihovního' vlastníka pozemku truhlářskou dílnu, a dílny té až do po'dání žaloby za souhlasu žalobcova k výkonu svého řemesla užíval. Tím jsou po právní stránce splněny veškeré předpoklady domnělého vlastnictví podle § 372 obč. zák., t. j. jak platný titul, tak i bezelstnost a pravost držby. Podle § 372 obč. zák. jest pokládati takového držitele za pravého vlastníka proti každému držiteli, který nemůže udati buď žádného titulu, nebo jen důvod slabší. Běží tedy v souzeném případě jen o to, kdo má silnější důvod, zda žalobce jako knihovní vlastník, či žalovaný jako vlastník naturální. Ježto jen tento může vykonávati obsah práva vlastnického, jak je vymezen v §§ 354 a 362 obč. zák. (srov. také Randa-Kasanda »Právo vlastnické, str. 295 a pozn. 13), nutno přiznati silnější důvod držby žalovanému, čímž je prokázán i tento právní předpoklad naturálního vlastnictví podle § 372 obč. zák.