NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 19 (1910)

České právo
Časopis spolku notářů československých
Řídí Prof. Dr. Em. Svoboda s kruhem redakčním.
Vychází každý měsíc mimo červenec a srpen. — Redakce a administrace v Praze 2, Žitná ul. č. 4b. - předplatné ročně 40 Kč i s poštovní zásilkou. — Jednotlivé číslo Kč 4.
Ročník 14. V Praze, v lednu 1932. Číslo 1.
Dr. Jaroslav Heinitz:
Úvaha novoroční.

Navazuji na poslední větu loňského novoročního článku, uveřejněného v našem časopisu, která zněla:
»Doufáme tudíž, že tento nový rok přinese nám konečně nový, moderní notářský řád nejen v zájmu stavu notářského, nýbrž i v zájmu kruhů produkčních a obchodních a v zájmu prestiže celého státu.« Zamyslíme-li se nad těmito našimi odvátými nadějemi a snažíme-li se objeviti příčiny proč dlouholeté tužby nedošly v minulém roce splnění — přijdeme k smutnému závěru, že uskutečnění nového řádu notářského, když nestalo se v prvém půlletí, bylo vyloučeno ve druhém pololetí uplynulého roku, neboť nastaly takové bouřlivé události v Evropě, že nebylo ani chuti, ani snad možnosti věnovati čas úpravě notářského řádu. Loňský článek obsahoval poukazy na působnost notářovu v hranicích státních a na budoucí jeho úkoly, spjaté se styky mezistátními. V ohledu prvém se ničeho nezměnilo, právní podklad působnosti notářovy zůstal týž, činnost jeho zůstala táž, jen snad s úpadkem podnikání v hospodářském životě nastala redukce počtu jednotlivých zákroků notářských, úměrná intensitě života průmyslového a obchodního v jednotlivých oborech; v ohledu druhém nastaly veliké změny v poměrech mezistátních.
Pozvolný proces přeměny hospodářství národního v hospodářství světové přerván byl náhle chaotickým hospodářským bojem všech proti všem. Po dobách válečných běd a nedostatků všeho, nastaly doby nadprodukce téměř ve všech oborech výroby materielní, podporované racionalisací a normalisací tak, že nastává doba přechodného nedostatku práce. Táž má za následek poruchu distribuce statků a tím i bídu tříd, žijících pouze ze své práce. Následují ovšem přirozeně bouře devisové, poklesy valut, které byly pokládány za neochvějné, jednotlivé státy uzavírají se proti druhým, ztěžují, ba ochromují se styky mezistátní — došlo k vzájemnému boji. — Po válce zbraní nastala válka hospodářská. Vzájemná nedůvěra mezi lidmi, třídami, stavy, národy, státy i kontinenty vzbujela, harmonický život světa uhasl. Lid hnán bídou zapadá do ovzduší demagogických hesel a provádí politické převraty, které nemohou nikomu prospěti.
Za takového stavu, o němž nelze říci jak dlouho potrvá a v čem vyvrcholí, jest nutno starati se o věci nejnaléhavější, a býti na pozoru a pomáhati všude, kde to možno. A bdělému pozorovateli neujdou známky, které ukazují k tomu, že i v největším chaosu a boji vyskytují se elementy, které mají tendenci uklidňující a působivost smiřující, a vedoucí k pořádku, klidu a míru, a které ukazují k tomu, že bouře se přežene, a nastane opět ticho a klid.
Přes boje a sváry se lidstvo k sobě přibližuje, aniž by si to samo uvědomovalo. A kdyby bylo možno vdechnouti lidstvu ducha vzájemné úcty a lásky, rychleji by se probralo z nynější katastrofy.
Samozřejmě tato světová krise má a musí míti vliv na agendu těch, kteří jakýmkoliv způsobem slouží obecenstvu právem. Nemá-li výdělku zemědělec, výrobce a obchodník, musí jeviti se nutně pokles i v agendě právních zástupců, a jest se jen ptáti, zda dnešní krise překročila již nejvyšší bod, a lze-li čekati návrat k lepšímu, nebo bude-li tato krise hospodářská míti i pro náš stav důsledků hlubších, ještě dnes nepředvídaných. A v této době, kdy náš stav, stejně jako stav advokátní v celku touto hospodářskou krisí trpí, dochází k rozmnožení míst notářských jak ve Velké Praze, tak i na venkově, aniž by, jak se nám zdá, otázka tato byla dostatečně prodiskutována s příslušnými organisacemi, od nichž nejen návrh podán nebyl, nýbrž které poukazovaly i na nepříležitou dobu pro jejich zřízení. Otázku zřizování nových notářských míst nelze řešiti s úzkého hlediska ať notářů, ať kandidátů notářství, nýbrž dlužno bráti ohled na potřeby obyvatelstva. Zřízení notářských míst samo jest jistě opatrná prozíravost justiční správy, aby v případě, kdyby se ukázala potřeba uvésti v činnost nové notářství, byl zde již právní podklad pro takové místo, a mohlo býti v brzku naléhavým potřebám obyvatelstva vyhověno. Kdyby nastal případ, že by notář nebyl s to zvládnouti agendu notářskou a opožďoval se v agendě soudního komisařství, a zdržoval výkon práva, pak máme za to, že nebylo by možno stavěti se proti obsazení nového místa notářského. V případech však, kde notářství funguje bezvadně, rychle a správně, nelze nalézti důvodu, proč by se měla obsazovati notářství jen snad proto, aby zřízeno bylo mnoho míst notářských, avšak malých. Jsou některá zaměstnání, která vyžadují většího rozsahu, a to nejen v oboru právnickém, nýbrž i v oboru jiném, zejména některá odvětví průmyslová, zemědělská, dopravní atd. U notářství jsou rovněž některé určité agendy, které jen zatěžují, kde vůbec nelze o odměně mluviti — případně, kde notářská agenda je slabá; to platí na př. u protestace směnek, kde jen účelnou organisací práce dá se docíliti, aby příjmy z agendy této kryly režii, a poskytly notáři určitý zisk. Vzhledem na značnou část agendy, kterou každé notářství bezplatně musí vykonávati (úmrtní zápisy a t. d.), zejména v agendě pozůstalostní, a na přísné stavovské povinnosti, které notáři jsou uloženy v ohledu výběru agendy, jest nutno bráti zřetel k tomu, aby každé notářství mělo materielní podklad, aby notář nebyl nucen vyhledávati agendu všemi prostředky, k čemuž bohužel značná část právních zástupců jest nucena.
Jasnější stránky v životě notářském se ukázaly v tom směru, že spolupráce s kolegy slovenskými se utužuje, stavovské vědomí mezi notáři a kandidáty slovenskými proniká a společně snaží se požadavky své uplatňovati, ba i s kolegy německými hledány jsou styčné body, o nichž může býti jednáno.
Buďme si vědomi svého úkolu, plňme přesně své povinnosti, služme ochotně a vlídně potřebám obecenstva, buďme k sobě přísní a kritičtí, a překonáme bezpečně nynější neutěšenou dobu.

Citace:

ČULÍK, Jaroslav. Návrh nového občanského zákoníka a občanstvo.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1932, svazek/ročník 14, číslo/sešit 5, s. 35-38, 49-49.