NPD documents search: Sociální revue, 2 (1921) - Zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 310, kterým se prodlužuje lhůta k přihláškám o důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejich důchodům.

Čís. 53.

Při zločinu těžkého uškození na těle dle prvé věty § 155 písm. a) tr z. netřeba zvlášť zjišťovati pachatelův úmysl, způsobiti některý z těžkých následků, vytčených v § 152 tr. z. Stačí, byl-li si pachatel vědom nebezpečné povahy a nebezpečného použití nástroje, který zvolil k provedení činu.
(Rozh. ze dne 8. května 1919, Kr I 189/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po veřejném líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chebu, jímž vinným uznán zločinem těžkého uškození na těle dle §§ 152 a 155 písm. a) tr. z., — mimo jiné z těchto důvodů:
Při rozhodování o zmateční stížnosti uvažoval zrušovací soud také o otázce, zda u těžkého poškození na těle ve smyslu prvé věty § 155 lit. a) tr. z. je třeba obzvláště ještě zjišťovati úmysl pachatelův, způsobiti některý z těžkých následků v § 152 tr. z. vytčených, a shledal, že otázku tu nutno zodpověděti záporně. Skutková povaha zločinu těžkého poškození na těle dle prvé věty § 155 lit. a) tr. z. předpokládá toliko, že bylo poškození, byť i samo o sobě lehké, způsobeno nástrojem takovým a takovým způsobem, s kterým obyčejně bývá spojeno nebezpečenství života; tím jest dle znění zákona úplně vyčerpána skutková povaha zločinu, o nějž se jedná, zákon má tudíž za to, že okolnostmi, vytčenými v prvé větě § 155 lit. a) tr. z. jest již bezpodmínečně dán i úmysl způsobiti těžké ublížení na těle a není proto třeba obzvláště ještě zkoumati a zjišťovati, zda pachatel jednal v úmyslu přivoditi některý z těžkých následků v § 152 tr. z. vytčených, zda tu tedy jest náležitost skutkové povahy činu, kterou pokládá zákon za splněnou již okolnostmi uvedenými v prvé větě § 155 lit. a) tr. z. Není-li tu těchto okolností, není tu také skutkové povahy zločinu těžkého ublížení na těle dle prvé věty § 155 lit. a) tr. z. Zločin ten vyžaduje toliko, že pachatel musí si býti vědom nebezpečné povahy a nebezpečného použití nástroje, který zvolil k provedení činu. Tomuto výkladu zákona neodporuje ani znění druhé věty § 155 lit. a) tr. z.; slovy »dokáže-li se jiným způsobem, že tu byl úmysl, způsobiti některý z následků těžkých v § 152 vytčených,« má býti prostě navázáno na případ, v němž pokládá zákon tento úmysl za splněný již okolnostmi v § 155 lit. a), prvá věta, obzvláště uvedenými.

Citace:

Čís. 53. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 88-89.