Č. 6067.

Samospráva obecní: Vznik a rozsah platební povinnosti stran obecní přirážky ke státnímu poplatku z převodu nemovitostí jest posuzovati podle normy, která platí v době, kdy nastaly okolnosti tvořící předpoklad pro vznik povinnosti k placení státního poplatku, nikoliv podle normy platné v době vydání platebního rozkazu o obecní přirážce k poplatku tomu.
(Nález ze dne 15. listopadu 1926 č. 23283).
Věc: Dr. Ludvík K. a spol. v Bratislavě proti župnímu úřadu v Bratislavě stran přirážky ke státnímu poplatku převodnímu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Důchodkové oddělení města Bratislavy předepsalo st-lům ve smyslu rozhodnutí valného shromáždění města Bratislavy, schváleného min. pro Slov. dne 8. listopadu 1919 15%ní obecní přirážku ke státnímu poplatku z převodu nemovitostí. Odvolání st-lů, vytýkající, že se předpis přirážky stal za platnosti zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. a podle § 33 tohoto zákona možno vybírati nejvýše 10% přirážku, bylo měst. radou v Bratislavě, v postupu instančním pak zastupitelským sborem města Bratislavy a konečně nař. rozhodnutím zamítnuto, poněvadž převody byly uskutečněny dne 23. prosince 1919, 27. října 1920 a 28. února 1921 a min. pro Slov. bylo městu Bratislavě dáno povolení k vybírání 15%ní přirážky od 1. června 1919 do 30. září 1921.
O stížnosti uvážil nss toto:
Stížnost zastává názor, že pro vyměření přirážky k státnímu poplatku z převodu nemovitostí jest použíti onoho předpisu, který platil v době, kdy přirážka byla předepsána, a ježto předpis se stal v roce 1923, dovozuje stížnost, že nutno použíti ustanovení § 33 zák. č. 329/21, který připouští vybírání přirážky k státnímu poplatku nemovitostnímu v nejvyšší míře 10%.
Nss nemohl stížnosti dáti za pravdu. Platebním rozkazem prohlašuje úřad, že platební povinnost poplatníka, vyplývající ze zákona, se stanoví v určitém případě cifrou blíže označenou, netvoří tedy plat. rozkaz právní základ plat. povinnosti, nýbrž jest pouze formalisováním a bližším určením povinnosti, dané již zákonnými předpisy. Nelze proto posuzovati ani vznik, ani rozsah dávkové povinnosti podle doby, kdy ono kvalifikování plat. povinnosti nastalo a plat. rozkaz byl vydán, nýbrž jest je posuzovati podle normy platné v době, kdy nastaly ony okolnosti, které jsou právě předpokladem pro vznik dávkové povinnosti.
Bylo proto v daném případě zkoumati, na které momenty jest vázána povinnost k placení přirážky k státnímu poplatku z převodu nemovitostí.
Přirážka k státnímu poplatku z převodu nemovitostí jest pouhým adnexem tohoto poplatku a řídí se proto povinnost k placení přirážky týmiž zásadami, jako povinnost k placení státního poplatku. Povinnost k placení stát. poplatku z převodu nemovitostí nastává však podle §
28. zák. čl. XI : 1918 dnem, kdy právní jednání převod uskutečňující bylo uzavřeno.
Mezi stranami není sporno, že převody nemovitostí, z nichž státní poplatek byl vyměřen, se staly 23. prosince 1919, 27. října 1920 a 28. února 1921.
Podle výnosu min. pro Slov. z 8. února 1919 resp. ze dne 19. února 1923, kterým bylo schváleno usnesení zastup. sboru města Bratislavy z 5. května 1919, bylo město Bratislava oprávněno vybírati v době od 1. června 1919 do 30. září 1921 15% přirážku k státnímu převodnímu poplatku. Ježto tedy uvedené převody se staly v době, kdy obec mohla přirážku vybírati ve výši 15% a zákon č. 329/21 nebyl ještě v platnosti, zamítl žal. úřad právem odvolání st-lů, domáhající se toho, aby přirážka byla snížena na 10%, bylo proto i stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 6067. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 629-631.