Doc. Dr. Vladimír Solnař: Zločinnost v zemích českých v létech 1914—1922. Knihovna Sborníku věd právních a státních. Praha 1931. 140 stran. Cena neudána. — Byla-li otázka vlivu světové války na zločinnost zpracována téměř ve všech zemích, jež byly válkou dotčeny, již před několika lety, zůstal v českých zemích tento problém takřka nepovšimnut až do doby přítomné, kdy ujal se ho doc. Dr. Vladimír Solnař. Dr. Solnař studuje trestné činy hromadně, a to statistickou metodou, ač je si současně vědom faktu, že po stránce etiologické nemůže se tato často povznésti nad nejvšeobecnější zákony s podmíněnou jen platností. Zdůrazňuje nejprve obtíže, jež jsou spojeny s užitím statistické metody v kriminální sociologii právě v letech válečných a poválečných. Přesto však podařilo se mu stanovit, že zločinnost v této době proti všemu očekávání citelně stoupla. Podle skutkové podstaty trestných činů ve studované periodě rozlišuje autor dvě skupiny: v první z nich, zastoupené hlavně krádeží, počet trestných činů stoupl, což má své odůvodnění v životních podmínkách hospodářských, sociálních, národnostních a politických; v druhé skupině jsou trestné činy, jichž počet v období válečném a poválečném klesl; jde tu o podvod a zpronevěru — zde výjimečně přibylo zločinnosti žen a osob mladistvých —, dále o zločin nebezpečného vyhrožování, ublížení na těle, zločin zabití, přestupky zákona o tuláctví, zločin žhářství, zločin vraždy a loupeže, zločin vyhnání plodu a trestné činy proti mravnosti; autor vidí vztah mezi tímto poklesem a menším požíváním alkoholu v dobách válečných. Pokud se týče osob páchajících trestné činy, možno konstatovati značný vzestup zločinnosti žen a nezletilců, což se dá vysvětliti znesnadněním životních podmínek stupňovaným ještě nepřítomností mužů. Podle rodinného stavu vinníků stoupá zločinnost u ženatých a vdaných za války více než u svobodných. Zajímavý je rovněž fakt, že mezi odsouzenými stouplo úžasně za války a v době poválečné procento zachovalých. Autor sleduje dále změny ve výměře trestu v období, o něž jde, a konečně rozdělení zločinosti podle krajů. Shrneme-li výsledky celé studie, shledáme, že válka způsobila zvýšení zločinnosti, nejprve u žen a osob mladistvých, později v prvých letech poválečných i v řadách mužů. Maxima dosáhla zločinnost v létech 1920—21, načež znovu klesá na niveau normální. S hlediska kriminální etiologie dospívá autor k výsledkům shodujícím se s poznatky v tomto oboru takřka všeobecně uznanými. »Jen pohyb odsouzení pro tuláctví a podvodné úpadky i jiné delikty konkursní není paralelní s kriminalitou proti majetku«. Celkově dlužno karakterisovati zločinnost válečnou jako exogenní, způsobenou zevními podmínkami společenskými. S hlediska reformy trestního práva výsledky, k nimž autor dospěl, mohou upozorniti zákonodárce na důležitost zločinnosti exogenní a naznačiti mu, jaké výměry trestů se užívá v soudní praxi. Osnova českoslov. trestního zákona z r. 1926 vyhovuje skoro všem požadavkům, které údaje kriminální statistiky mohou vyvolati.
M. Vaněk.