Sněmovna panská.Ústřední orgán v rakouském státním ústrojí k zastoupení lidu povolaný, totiž říšská rada sestává ze sněmovny panské a ze sněmovny poslanecké (§ 1 zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 141 ř. z.). Panská sněmovna sestává ze 4 skupin, ježto členství panské sněmovny zakládá se těmito momenty: 1. rodem, t. j. zletilí princové císařského domu (§ 2); 2. císařským propůjčením dědičného důstojenství říšské rady; tato důstojnost může býti císařem propůjčena zletilým náčelníkům jen těch tuzemských rodů šlechtických, jež vynikají v královstvích a zemích v říšské radě zastoupených velkostatky rozsáhlými a tak utvářenými, že jich vázanost umožňuje zvláštními zákony svěřenskými zjištění osoby dočasného náčelníka rodiny a zajišťuje zachování lesku rodinného (§ 3); 3. úřadem; sem náležejí arcibiskupové a biskupové-knížata; 4. císařským povoláním; císaři je vyhrazeno povolati ze království a zemí na říšské radě zastoupených vynikající muže, jež se zasloužili o stát, církev, vědu neb umění, za členy panské sněmovny na dobu jich života (§ 5). Počet členů panské sněmovny je neobmezeným. Libovolné zvýšení je neobmezeným výsostním právem koruny, jež vyžaduje pouze spolupodpisu zodpovědného ministerstva. Nikdo nemůže býti současně členem sněmovny panské a poslanecké (§ 1).