Všehrd. List československých právníků, 12 (1931). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
= Všehrd, 12 (1931)
PDF

Tretí sjazd československých právnikov v Bratislave
dňa 11.—13. októbra 1930.


Jako při brněnském sjezdu roku 1925 i letos při 111. sjezdu československých právniků v Bratislavě uspořádali kolegové spolupracovníci listu československých právníků »Všehrd« svoji vlastni referentskou službu, jejíž výsledky podávají v následujících referátech. Šlo jim, samozřejmě více o výsledky práce vědeckých odborů, jež proto zaznamenávají podrobněji, než o skvělý společenský rámec sjezdu. Než i tak nebylo by spravedlivo, aby bez zvučnějšího ohlasu zůstaly projevy k sjezdu se pojící, zejména proslov protektora sjezdu pana presidenta republiky T. G. Masaryka a proto věnujeme jim zvláštní pozornost. Čtenáře pak prosíme, aby se s výsledky našich referátů spokojili až do té doby, než vyjdou obšírné protokoly sjezdové. Redakci je velmi milou povinností poděkovali pořadatelstvu sjezdovému, z něhož zejména pp. president Dr. Fajnor a jednatel adv. Dr. Bařinka nám ochotně přes všechnu zaměstnanost vyšli vstříc. Konečně dekuje i všem kolegům všech tří redakcí za obětavou práci.
Za redakci: Prof. Dr. Fr. Čáda.
Zahájenie.
V sobotu dňa 11. oktobra 1930 bolo na počesť sjazdu slávnostné predstavenie Smetanovej: »Predanej nevesty« v Slovenskom Národnom divadle. Po predstavení bol usporiadaný v hoteli Carlton soznamovací večer zahraničných hosťov i domácich účastníkov sjazdu.
Jednanie sjazdu bolo zahájené pod protektorátom a v prítomnosti pána prezidenta republiky T. G. Masaryka, v nedeľu dňa 12. X. 1930 o 9. hod. v Slovenskom Národnom divadle. Prítomnosť hlavy štátu dodala sjazdu zvláštneho lesku. — Početní hostia zahraniční, zástupcovia úradov i korporácií a účastníci domáci povstáním a nadšenými ováciami vítajú pána prezidenta, keď so svojim sprievodom vstupuje na javisko. Po zahraní štátnej hymny má uvítací preslov predseda Právnickej Jednoty na Slovensku a prezident vrchného súdu bratislavského, býv. min. Dr. Vladimir Fajnor. Vo vzletnej reči klasického štýlu vyzdvihuje predseda sjazdu vývojovú tendenciu a základné zásady právneho poriadku československého hovoriac: »Chceme mal v štáte na zreteli, aby ďalší vývoj hol demokratický, t. j. aby zaručoval čo najviac rozumnej voľnosti pre jednotlivca, pod zákonom svätých záujmov celku. Aby bol ďalej moderný, t. j. aby kráčal s vývojom vedy a obecným vývojom a pokrokom ľudu a aby vyrovnával rozpory medzi rôznymi duchovnými prúdmi a rozchodnými záujmami. Konečne, aby sa bral smerom k svetovosti, správnejšie medzinárodnosti primykajúe sa k právnym poriadkom ostatných kulturných národov a štátov, aby tak pripravoval medzi nimi smutnejšiu súčinnosť v ich vzťahoch vzájomných. Takýto poriadok Ste hľadal a požadoval. Taký Ste pripravoval pre náš štát už v dobe jeho rodenia sa za svetovej války a takýto právny poriadok uskutočňujete od okamihu nášho oslobodenia čo hlava tohoto štátu a ieho ľudu.« Svoj prívet končí slovami: »Československí právnici sú šťastní, že Ste prišiel posluchnúť ich snemovanie. Nemajú vyššej túžby, než podať Vám, pane prezidente, dôkaz, že sú na výške svojho povolania a že sú si vedomí zodpovednosti, ktorá na nich spočíva. Pane prezidente, Vaše vchádzanie i Vaše vychádzanie buď požehnané.« —
Na to odpovedal pán prezident:
Pane předsedo sjezdu, jsem rád, ze se mohu účastniti tohoto sjezdu a buďte ujištěn, že jeho jednání právě tak jako sjezdu předešlých budu sledovat s velkou názorností. Jsem si významu právníků, teoretiků i praktiků pro náš stát vědom. Těší mne, že jste tuto odpovědnost právnického povolání zdůraznil. Těší mne dále, že jste svým kolegům vytýčil demokracii, ve které náš právní pořádek se má dále vyvíjet. Nechci vás zdržovat dalšími výklady, jen bych rád řekl něco ze své presidentské zkušenosti. Jako president pozoruji a studuji naši demokratickou ústavu, jak se v praksi uplatňuje. Pozoruji náš Parlamentarismus a jeho funkci. Pozoruji, jaký má poměr ke státní administrativě, do jaké míry a jaký má na ni vliv. Uvědomuji si při tom, že nejen soudcové, ale všichni administrativní úředníci svojí praksí, svým rozhodováním jsou do značné míry zákonodárci vedle zákonodárců v parlamentě a v senátě. Shledal jsem si pro toto svoje poznání literaturu již existující a uvádím to proto, abych odpovědnost vás soudců zdůraznil.
Dovolte mi vysloviť ešte jedno želanie, aby totiž naša právnická veda i praktickí právnici zaoberali sa viacej аkо dоsiаľ vedоu а učenim о štáte, o jeho organizácii, funkciách a úlohách. Tak sa mi zdá, že vaše sjazdy zaoberali se touto otázkou menej, ako ostatnými právnickými problémami. Оčakaval by som od presne právnického posuzovanie problému štátu a najmä demokracie prehĺbenie názorov o štáte a praktickú výchovu k štátnosti, ktoré potrebujeme. Prajem vaším poradam zdar! Po tomto proslove bol pripnutý pánu prezidentovi sjazdový odznak, na čo bol uvedený do lože, z ktorej so živým záujmom sledoval až do 11. hodiny další priebeh zahajovacieho zasadnutia. Predsedajúci Dr. Fajnor zahájil potom sjazdové jednanie a poďakoval predovšetkým pánu prezidentovi za účasť na sjazde a za urobený prejav. Privítal slovensky, latinsky, francúzsky, nemecky, maďarsky a česky početných hosťov menovite tiež zahraničných a pozdravil súčinnosť ino jazykových právnikov z republiky. Napokon vyslovil nádej, že táto spolupráca povedie k utvoreniu Sväzu právnických spolkov v Č. S. R.
Minister spravedlivosti Dr. Meissner, ako zástupca vlády, vyzdvihuje poslanie právnictva československého:
Snad žádný stav nebyl zrozením československého státu postaven před tak těžké a odpovědné úkoly, jako českoslovenští právníci. Tomuto velikému úkolu dostáli s plným zdarem. Hlavní činnost právníka při tvoření zákonů spočívá ve správném proniknutí poměrů, které má určitá právní norma upraviti. Hlavní činností právníkovou je samostatně a dobře myslit. Poměry směrodatné pro úpravu práva jsou v různých státech různé. Z toho plyne činnost právníka v malém, a to mladém státě. Dnes jde světem tendence upravovat zákonodárství v různých státech jednotně, diskutuje se o jednotném trestním právu pro všechny stály. Takováto unifikace by nemohla znamenati pro právníky malého národa vzdáti se samostatného myšlení a samostatného tvoření. Právníci tvořící u nás právní normy, musí býti konstruktivní, aby právní normy vedly ke konsolidaci státu a ne k jeho ohrožení, rozkladu a anarchii. Mladý stát nemůže hazardovat, potřebuje klidný vývoj a ochranu před každým vnitřním otřesem. Činnost právníka zákony tvořícího musí se doplňoval s činností právníka zákon provádějícího. Jе třeba, aby praxe utvrzovala úctu před zákonem, byla v souladu s úmysly zákonodárce a nepodlamovala víru v právní ráz a právní bezpečnost státu. Právník nemá nikdy zavíral sluch vývodům protivníka. Je povinností československých právníků, aby svému státu dali nejen dobré právní řády, ale aby vychovali mu též dorost, který má úctu před zákonem a dovede právní zákony tvořit a provádět. Jménem vlády československé přeji sjezdu mnoho zdaru.
Po reči ministra dra Meissnera nasledovaly ostatné prejavy hostí medzi nimi: Za najvyšší súd prehovoril prezident dr. Popelka, za najvyšší správny súd prezident dr. Hácha, starosta dr. Krno, náměstek pražského primátora dr. Štůla, miestostarosta brněnský dr. Kadlec, rektor Karlovej univerzity prof. dr. Miřička, dekan právnickej fakulty Masarykovej univerzity prof. dr. Dominik, rektor univ. Komenského prof. dr. Milota, dekan právnickej fakulty univerzity Karlovy prof. dr. Stieber, dekan právnickej fakulty univerzity Komenského prof. dr. Tomsa, dekan pražskej nemeckej fakulty prof. dr. Mayr-Harting, za vysokú školu zemedelskú dekan prof. dr. Bílovský, za francúzskych právnikov profesor Sorbonny dr. Légal, za poľskú delegáciu prof. dr. Longchamps do Berie z Lvova, prof. krakovskej univ. dr. Kumaniecki. Pri projave rumunského delegáta prof. dr. Mototolescu z Bukurešti, ktorý oslovil pána prezidenta česky ako jeho bývalý žiak, prítomní povstávajú a usporiadajú pánu prezidentovi búrlivé, dlhotrvajúce ovácie. Za juhoslovanskú delegáciu prehovoril predseda spolku juhoslovanských právnikov dr. Arandjelovič, za polskú komisiu pre právnickú spoluprácu prof. dr. Rappaport, za ruskú právnickú fakultu pražskú dr. Zavadskij, za ukrajinskú univerzitu v Prahe dr. Jakovliv, prezident sl. štatistického úradu dr. Auerhan, japonský delegát dr. Ryosaku Kaji, za advokátskú komoru v Ženeve dr. Horneffer, ktorý spomenul pobytu prezidenta Masaryka počas vojny v Ženeve, za ruskú Právnickú Jednotu v Prahe dr. Tarabrin, za Sväz československých súdcov dr. Hartl, za stálu delegáciu nemeckých právnikov dr. Jarolím, za Jednotu nemeckých súdeov a št. zástupcov viceprezident krajského súdu v Brne Honzig, za justičných dôstojníkov podplk. Král, za notársku komoru dr. Čulík, predseda Stálej delegácie advokátskych komôr dr. Stompfe, za slovenskú advokátsku komoru dr. Vanovič, za Sväz advokátov na Slovensku dr. E. Stodola, za mor.-sl. odbor spolku notárov dr. Togner, za sväz advokátov Podkarpatskej Rusi dr. Braščajko, za jednotu československých advokátov dr. Valenta, za právnické fakultné spolky Klínovský, za soc. poisťovacie ústavy dr. Falanda a za jednotu českveh kandidátov advokácie dr. Skokan.
Na koniec boly prečítané písomné a telegrafické pozdravné prejavy a o 12. hod. predsedajúci dr. Fajnor ukončil zahajovacie zasadnutie III. sjazdu československých právnikov.
(Dr. Ľ. Knappek.)
Citace:
Tretí sjazd československých právnikov v Bratislave dňa 11.—13. októbra 1930. . Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1931, svazek/ročník 12, číslo/sešit 2-3, s. 49-52.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).