= Všeobecný slovník právní, sv. 4
PDF

Spořitelny poštovské.


I. Dějinný vývoj.
Podnět ku zřízení poštovních spořitelen v jednotlivých státech zavdala v prvé řadě dílem scházející, dílem špatná spořitelní zařízení. Dospěloť se k přesvědčení, že soukromé spořitelny nedostačují potřebám resp. jejich účelu že nevyhovují. Anglie uchopila se první iniciativy, uvésti v život poštovní spořitelny. V Anglii podal totiž již r. 1807 Withbread bill za zřízení »Post office saving bank« spojené s pojištěním na život za kontroly a ručení vlády ve prospěch těch, kdož živí se z části neb z úplná ze mzdy za denní práci. Tohoto pokusu bylo si však za tehdejší doby, kdy státní dluh následkem válek napoleonských nabyl obrovských rozměrů, málo povšimnuto. Než této myšlénky ujal se opět r. 1860 George Chetwynd; jeho zpráva ze dne 30. listopadu 1860 tehdejšímu generálnímu poštmistru lordu Stanleyovi podaná došla úplného souhlasu jak všech odborníků tak i obecenstva. Zpráva zněla v ten smysl, aby se užilo »Money order offices,« zařízené r. 1837, ku vkladům úsporným. Lord Stanley odevzdal zprávu tu předsedovi Money order office Franku Jesu Scudomarovi k podání dobrého zdání. Tento schválil plán a složil s Chetwyndem dne 26. července 1861 organisační stanovy nového úřadu. Tyto stanovy byly dne 30. července 1861 několika ustanoveními doplněny, dne 31. července 1861 jmenovaným generálním poštmistrem a dne 10. srpna 1861 lordy Comissioner of Her Mys Treasury schváleny. Příslušný zákon došel k návrhu tehdejšího předsedy ministerstva Ar. Gladstona souhlasu parlamentu a byl jako Post Office Saving Bank Act Vict. 24 dne 17. května 1861 vyhlášen. Za účelem provedení tohoto zákona byly vydány dne 13. srpna 1861 zvláštní předpisy (Regulations) a dne 1. září 1861 instrukce poštmistrům. Po 14 dní instruovali vyslaní úředníci poštmistry a dne 16. září 1861 započala činnost poštovního úřadu v Londýně. Hlavní příčinou zdárného prospívání anglických poštovních spořitelen jest Cross-Entry-System (soustava křížového počítání), podle které jest vkladatelům dovoleno, by na každém místě, které jest určeno přijímati úsporné vklady, platili, vklady vypovídali a výplaty přijímali. Důmyslná organisace umožnila tento systém. Nejmenší vklad jest šiling. Každý vklad musí býti tímto minimem dělitelný. Aby bylo možno ještě menší úspory vkladního minima jednoho šilingu ukládati, zavedly se Penny-Banks. Míra úroková vkladu činí v Anglii 21/2% ročně. Poštovní spořitelna v Anglii přispívá každoročně více než 1300000 zl. rak. měny na státní hospodářství a snímá tím nepřímo břímě s poplatníků. Rychlý vývoj anglické poštovní spořitelny přiměl po té Belgii, Francii, Rakousko-Uhersko a j. k zavedení poštovní spořitelny. Jest tudíž Anglie mateřskou a vzornou zemí poštovních spořitelen.
V Belgii zřízena jest zákonem ze dne 6. března 1865 spořitelna se státní zárukou. Firma této spořitelny zní: Caisse générale d’épargne et de retraite. Sídlí v Brusselu. Belgická státní spořitelna zavedla nejprve styk s obecenstvem vlastními filialkami a jednatelstvími Národní banky. Od 1. ledna 1870 úřadují však také poštovní úřady pro státní spořitelnu. Belgická státní spořitelna má právo, aby přijímala přebytky, jimiž lze volně nakládati, a to z příjmů obcí, nemocnic, dobročinných ústavů, církví a všech veřejných ústavů vůbec za sníženou sazbu úrokovou, avšak s podmínkou vyplácení bez výpovědi. Všechny platy, které poskytuje stát jako subvenci na stavby cest a silnic, na kanalisaci, na zbudování a opravu chrámů, procházejí spořitelnou. Též odměny školní udílejí se částečně ve spořitelních knížkách.
V Italii přijata byla již r. 1869 myšlénka, zavésti poštovní spořitelnu, do reorganisačního plánu poštovnictví. Italská poštovní spořitelna jest ustrojena po vzoru anglickém. Avšak tato organisace odchyluje se ve mnohých podstatných ustanoveních od organisace poštovní spořitelny v Anglii jakož i v jiných státech.
Ve Francii vycházely již v roce 1863 z kompetentních kruhů časté podněty k vládě, aby zřídila poštovní spořitelnu dle vzoru anglického. Na základě dobrého zdání odborných znalců byla složená dne 22. prosince 1866 finančním ministrem Fouldem a ministrem veřejných prací Bénicem zpráva na císaře Napoleona III. Tato zpráva byla sdělena s generálními radami departementův, jež co nejvřeleji se přimlouvaly za zřízení státní poštovní spořitelny. Po ukončení války roku 1870 — 71 předložil dne 17. ledna 1880 tehdejší ministr pošt a telegrafů, Mr. Сhocherу, osnovu o zřízení poštovní spořitelny dle vzoru anglického komoře poslanců. Na základě této osnovy byla zákonem ze dne 9. dubna 1881 poštovní spořitelna (Caisse d’épargne postale) ve Francii zavedena.
Nizozemská poštovní spořitelna, dle vzoru anglické a belgické poštovní spořitelny zařízená, jest ve středu mezi těmito spořitelnami.
V Rusku bylo carským nařízením ze dne 26. července (7. srpna) 1889 vedle existující spořitelny říšské banky schváleno zřízení poštovních a telegrafních spořitelen. Podle příslušných prováděcích ustanovení přenese se vedení spořitelny říšské banky na poštovní správu tam, kde to za nutné uzná nejvyšší správa pošt a telegrafů. Vklady nesmějí činiti méně než 25 kopejek a úhrnné vklady jedné osoby nesmějí převyšovati 1000 rublů. Vkladatelé do poštovní a telegrafní spořitelny těší se všem přednostním právům, která příslušejí vkladatelům do spořitelny říšské banky.
V Rakousku byly dříve jenom městské a zemské spořitelny a to pouze ve větších městech: ve Vídni, Praze, Štýrském Hradci, i bylo ukládání kapitálu, tolikéž i výplata jeho i úroků, nebydlil-li ukladatel v místě samém, spojeno s náklady a ztrátou času. V Rakousku nebylo tedy podnětu spořiti. Ozývalo se tudíž volání po spořitelně poštovní. Ministr obchodu zabýval se od roku 1870 opět a opět otázkou poštovní spořitelny. Než resoluce podaná v poslanecké sněmovně říšské rady ze dne 4. března 1881 (118. sezení) přiměla vládu, aby se uchopila zavedení poštovní spořitelny. V tomto směru konaná důkladná studia a šetření vedla k vypracování a podání osnovy zákona o zavedení poštovní spořitelny v Rakousku. V krátké době zákon byl přijat a dne 28. května 1882 prohlášen (ř. z. z r. 1882 č. 56). Ústav poštovní spořitelny v Rakousku jest zařízen podle vzoru anglického. Soustava její jest Cross-Entry-System (viz dále III. ad 1), jest poštovním institutem se státní zárukou, na účet eráru, v mezích poštovní správy.
Uherská poštovní spořitelna jest jako rakouská opatřena garancií státu a podléhá uherskému ministerstvu obchodu. S rakouskou poštovní spořitelnou není uherská ve spojení žádném, v brzku však dojde k zavedení chekového zřízení mezi Rakouskem a Uhrami. Mezi práce uherské poštovní spořitelny náleží (jakož i rakouské), aby přijímala a vyplácela úsporné vklady prostřednictvím poštovních úřadů, by kupovala cenné papíry na účet vkladatelův, aby v depôt uschovávala tyto předměty, jakož aby ukládala úsporné vklady, které převyšují běžnou potřebu výplaty v cenných papírech poskytujících pupilární jistotu (uherských státních papírech, uherských losech, uherských zástavních listech a zástavních listech rakouskouherské banky). Poštovní úřady uherské slovou hledíc k obchodování poštovní spořitelny nikoli sběratelnami, nýbrž »sprostředkujícími úřady«. Utvoření reservního fondu jest týmž způsobem jako při rakouské poštovní spořitelně zákonem stanoveno, leč že maximální výše určena jest do jednoho milionu. Též co se týče funkcí přísedící rady platí stejná ustanovení. Při uherské poštovní spořitelně bylo v provozovacím roce 1894 321546 vkladních knížek mezi lidmi, z nichž zbylo koncem roku na 257308 s 10230967 zl. V chekovém zařízení páčily se vklady na 280658600 zl., výplaty na 280144000 zl. Celkový obrat stoupl se 124 milionů v roce 1890 na 560 milionů. V zařízení clearingovém r. 1894 bylo 57269000 zl. použito. Čistý zisk obnášel na 111986 zl.
II. Národohospodářský význam poštovní spořitelny.
Poštovní spořitelny zaujímají mezi národohospodářskými institucemi významné místo. Jsouť výhradně pro méně majetnou třídu obyvatelstva k tomu účelu určeny, aby budily a podporovaly smysl pro spořivost. Veliké kapitály se zde úmyslně vylučují, aby řečenému účelu nevadily. Poštovní spořitelny tvoří kapitály z prvých počátků spoření. Adam Smith píše ve svém díle: »An Inquary in to the Nature and Causes of the Wealth of Nation« (1776): »Spořivost a nikoli píle jest přímou příčinou rozmnožování kapitálu Arciť přispívá píle k tomu, co hromadí spořivost, avšak byť i sebe více píle získávala, kapitály vzniknou jen tehdy, jestliže spořivost ze získaného stranou ukládá a stranou uložené sebírá.« A důvodně vytýká Mr. Smiles, že podporování smyslu pro spořivost zvláště mezi lidem jest tak vynikajícího významu, že s těží v některém jiném směru může se vliv státu uplatniti požehnaněji. Poštovní spořitelny přispívají tudy k výchově lidu a mají nadto velkou přednost před jinými spořitelnami, jsouce po celé zemi rozšířeny a spořícím všeobecně přístupny. III. Pojem a soustavy poštovních spořitelen.
Jméno »poštovní spořitelny« obdržely jmenované spořitelny z toho důvodu, že poštovní úřady bývají podle potřeby zmocňovány, aby přejímaly peněžní vklady za účelem zúročitelného spravování, aby je vyplácely resp. vypláceti daly. Avšak velmi vydatná přenesitelnost vkladů podporuje značně toto zařízení. Při zavádění poštovních spořitelen rozeznávají se dvě soustavy:
1. Cross-Entry-System (anglická soustava): vkladatel platí a obdrží placení u každé vkladatelny celé země bez přenášení.
2. Místní systém (belgická soustava): vkladatel jest při placení a výplatě vázán na určitou vkladatelnu, budiž si to první nebo přenesená vkladatelna.
3. Podle způsobu instituce dělí se ústavy poštovních spořitelen:
a) na ústavy státní (v Belgii): s vlastními správními orgány, za státní garancie, na účet vkladatelů, v mezích vládního aparátu;
b) na poštovní instituty (v Anglii): spojené se správou pošt, tudíž se státní zárukou, na účet státu, v mezích poštovní správy.
IV. Poměr poštovní spořitelny k obecným spořitelnám.
Ve všech zemích, ve kterých byly zřízeny poštovní spořitelny, vznikla obava, že všeobecné spořitelny budou tím míti ujmu. Vytýkáť se poštovním spořitelnám, že překážejí obecným spořitelnám, derouce se ku předu. První následek, jenž se po zařízení poštovních spořitelen jevívá, jest prý zánik obecných spořitelen. Za doklad se uvádí, že na př. v Anglii r. 1861 v čas zavedení poštovní spořitelny následkem ní 33 spořitelny zanikly, a ve třech následujících letech úhrnem 145 anglických místních spořitelen zašlo, mezi nimi 56 takových, které, déle než 40 let existovaly. V Belgii zrušila se městská spořitelna v Brusselu, která od r. 1849 trvala, již čtyry roky po vzniku státních spořitelen (1865). V Italii vznikalo v létech 1872 až 1876 průměrně ročně 17 spořitelen, kdežto naproti tomu po zřízení poštovní spořitelny (1876) v období 1877 až 1881 počet ostatních spořitelen stoupl jen o jednu. Nelzeť upříti, že zřízení poštovní spořitelny způsobilo menším, mladším nebo nedostatečně organisovaným místním spořitelnám značnou ujmu a dílem jejich zánik přivodilo. Avšak ukázalo se též, že všeobecné (lokální) spořitelny mohly dále existovati a se vyvíjeti, zvláště nakládal-li zákon s nejúplnější rovností s jedněmi jako s druhými, takže dospělo se posléze k úplnému přesvědčení, že tedy poštovní spořitelny nejsou na škodu všeobecným; neboť tyto a pak banky slouží spíše zámožným třídám obyvatelstva, naproti tomu poštovní spořitelny méně majetným.
V. Organisace rakouské poštovní spořitelny.
Poštovní spořitelny v Rakousku, resp. v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených byly podle vzoru anglických a italských poštovních spořitelen zákonem ze dne 28. května 1882 č. 56 ř. z. za státní garancie v život uvedeny. U provedení zmíněného zákona ze dne 28. května 1882 č. 56 ř. z. a prováděcího nařízení ze dne 10. října 1882 byla vydána »Instrukce pro c. k. poštovní úřady k vykonávání služby u poštovních spořitelen.« Ustanovení obsažená ve článcích 5, 6, 7, 8 a 13 citovaného zákona ze dne 28. května 1882 č. 56 ř. z. byla však (dalším) zákonem ze dne 19. listopadu 1887 č. 133 ř. z. zrušena a byly tímto zákonem zároveň předpisy o řízení poukazném (chekovém a clearingovém) úřadu poštovní spořitelny vydány a prováděcím nařízením min. obchodu ze dne 22. listopadu 1887 č. 134 ř. z. podrobněji upraveny. Pro obecenstvo existují: »Poučení o zřízení poštovních spořitelen a poučení o poukazném řízení (chekovém a clearingovém)« Vídeň 1895. Poštovní spořitelna v Rakousku jest státní spořitelnou.
1. Úřad poštovní spořitelny.
Práce státní spořitelny řídí a provádí c. k. spořitelní úřad poštovský. Sídlo své má ve Vídni, náleží do oboru správy pošt, podroben je však přímo ministru obchodu a má vykonávaje svůj úkol, státní správu na venek zastupovati (§ 1 zák. z r. 1882, § 1 nař. z r. 1882). Spořitelní úřad poštovský jest rozdělen na patero oddělení s přiměřenými pododděleními a to: všeobecná správa, správa provozovací, účetnictví, správa pokladen a správa cenných papírů. Ve všech záležitostech, které se týkají státní spořitelny, úřaduje spořitelní úřad poštovský v celku i v jednotlivých svých odděleních jakožto zpravodaj ministra obchodu. Poštovský úřad spořitelní přejímá úsporné vklady, které sbírají poštovní úřady na jeho příkaz, vede o nich počet, zúrokuje je a vyplácí prostřednictvím poštovních úřadů vypovězené vklady úsporné. Sběrny spořitelny poštovní přehlíží spořitelní úřad, což koná dorozumívaje se s příslušným poštovním a telegrafním ředitelstvím (§ 4 nař. z r. 1882). Dopisování spořitelního úřadu poštovského se sběrnami poštovních úřadů nepodléhá portu. Podání učiněná na spořitelní úřad poštovský od vkladatelů, jich zákonných zástupců a zmocněnců v záležitostech služby poštovní spořitelny nejsou podrobena kolkům a poplatkům (§ 6 nař. z r. 1882). V čele spořitelního úřadu poštovského jest ředitel, jemuž svěřeno samostatné vedení úřadu a jenž přímo podléhá ministru odchodu. Zajde-li ho něco, obstará řízení úředních prací a podpisování firmy ředitelská rada, kollegiální to poradní orgán utvořený z představených oddělení (oběž. věstník z r. 1883 č. 12, z r. 1884 č. 6). Ředitel odpovídá osobně za provádění zákonných předpisů a nařízení. Aby podávala dobrá zdání a činila návrhy o záležitostech týkajících se poštovní spořitelny, jest zřízena přísedící rada (čl. 1 zák. z r. 1882), pro niž byly publikovány organisační stanovy dne 10. října 1882 (č. 163 ř. z. z r. 1882). Personál spořitelního úřadu poštovského má na zákl. § 6 základních ustanovení o organisaci spořitelního úřadu vlastní služební řád, dle něhož dělí se jeho personál na:
a) c. k. státní úředníky,
b) zřízence na výpověď přijaté (dočasně ustanovené úředníky),
c) úřední sluhy a
d) pomocné úředníky a ostatní pomocný personál (za denní plat přijatý (§ 1 služ. řádu). Na výpověď přijatí zřízenci spořitelního úřadu poštovského nenabudou, byvše ustanoveni, vlastnosti skutečných státních úředníků (§ 4 služ. ř.). Činnost poštovní spořitelny v Rakousku dělí se na úsporné a poukazné (resp. chekové a clearingové) řízení. Služba poštovní spořitelny v řízení úsporném a chekovém rozčleňuje se ve tři odvětví: ve přímou službu, nepřímou službu a pokladniční službu (§ 5 instr.).
2. Sběrny poštovních úřadů (poštovní sběrny).
Poštovní úřady, jež mají fungovati jakožto sběrny spořitelního úřadu poštovského, určí ministr obchodu (srovn. § 9 nař. z r. 1882). Tyto sběrny dělí se na osm skupin a to: Dolní Rakousy, Horní Rakousy a Solnohrady, východní Čechy, západní Čechy, Moravu a Slezsko, Halič a Bukovinu, Tyrolsko a Vorarlbersko, Istrii, Gorici, Gradišku, Terst a Dalmacii, Štýrsko, Korutany a Krajinu. V příslušné skupině má každý poštovní úřad jakožto sběrna fungující své určité číslo, které jest předtištěno na obálce a jež jest z příslušného seznamu vyňati (§ 1 instr.). Přednostové úřadův a úředníci erárních poštovních úřadů jakož i poštmistři a poštovní výpravčí ručí za hospodaření s penězi spořitelny rovnou měrou, jako předepsáno jest o poštovních důchodech, na základě služebního řádu ze dne 16. prosince 1852 a ostatních příslušných předpisů resp. služebních smluv. Ředitelství pošt a telegrafů odpovídají za splnění povinnosti náhradní, vzešla-li škoda.
3. Vkladatelé.
Vkladatelem poštovní spořitelny může se státi každý bez výjimky, kdo podle zákonných ustanovení u poštovního úřadu pověřeného ke službě poštovní spořitelny zaplativ obnos v zákonných mezích se pohybující vyzvedne si knížku vkladní nebo od někoho třetího si ji vyzvednouti dá (§ 18 nař. z r. 1882, srovn. čl. 5 zák. z r. 1887, resp. § 2 nař. z roku 1887). Vkladatelem musí býti určitá fysická nebo právnická osoba, která jest s to, aby vešla v poměr právní vkladem založený a za vkladatele platí každý, na čí jméno byla vydána vkladní knížka. Vkladateli mohou býti korporace, spolky, společnosti, společenstva a právnické osoby vůbec, v tomto případě platí ta osoba, jež odevzdá vklad, za složitele. Také nezletilci mají právo, aby samostatně ukládali úsporné obnosy, žádný vkladatel nesmí míti více než jednu knížku vkladní na své jméno (§ 11 instr., § 19 nař. z r. 1882).
4. Složitel. Kdo ve prospěch jiného vkladatele učiní první vklaď a vkladní knížku svým jménem podepíšc, slove složitelem. Úřad spořitelní pokládá složitele po tu dobu za zmocněna, aby jménem vkladatelovým nakládal se vklady a pod., pokud nedá vkladatel vědomosti spořitelnímu úřadu o své opačné vůli.
5. Spořitelní vklady.
Každý jednotlivý vklad musí nejméně 50 kr. nebo násobek 50 kr. činiti. Více než 1000 zl. (počítaje v ně jak uložené vklady tak i kapitalisované úroky) nesmí nikdy uloženo býti. Sběrnám jest zapovězeno co nejpřísněji, aby přijímaly v úsporném řízení od vkladatele obnos přesahující 1000 zl., kromě toho případu, když vkladatel zároveň žádá podle předpisu o nákup přiměřeného počtu rakouských státních papírů neb o vydání chekové knížky (oběž. věstník z r. 1886 č. 8). Jestliže následkem poukázání úroků nebo kuponů sběrny připisují do vkladní knížky, čímž pohledávání vkladatelovo (složitelovo) činí více než 1000 zl, budiž vkladatel (složitel) ústně vyzván, aby s obnosem převyšujícím pohledávání 1000 zl. ihned přiměřeně naložil, jinak že nastane podle ustanovení čl. 11 zákona avisování vkladatele (složitele) úřadem spořitelním a že po čas od vyhotovení avisa až do nastalého patřičného snížení pohledávání z celého pohledávání neposkytne se žádné zúročení. Vklady ve výši 50 kr. lze také v poštovních známkách nebo ve zvláštních poštovních úsporných známkách učiniti. Poštovní vkladatelé mají záruku státu za vklad, jeho zúrokování i vyplacení. Co se týče promlčení vkladu poštovní spořitelny, platí všeobecné zákonné předpisy. Promlčené vklady připadnou eráru. Promlčení přerušuje se každým novým vkladem, každým ve kladní knížce učiněným zápisem úrokův.
6. Vkladní knížky poštovní spořitelny (spořitelní knížky).
Každý vkladatel (složitel) dostane od sběrny poštovní spořitelny, v níž uloží svůj první vklad, vkladní knížku poštovní spořitelny.
a) Vkladní knížka vydá se na jméno vkladatelovo a obsahuje k posouzení jeho identity potřebné záznamy jakož i podpis toho, kdo uskutečnil první vklad. Nedovoluje se vydati vkladní knížku s vymyšleným jménem nebo se všeobecným označením, jako na př. »Úsporný fond«, »Peníze na daně«, »Domácnost« a pod. Složitel musí své jméno na vzájemném lístku a ve vkladní knížce podepsati, děje se tudíž vyplácení potud jen na složitele na jeho podpis a nikoli na vkladatele, až tento na místě složitele a ve srozumění s ním u poštovního úřadu svůj podpis napíše. Vkladatel má v každé době právo, aby též bez intervence složitelovy do sběrny se dostavil a tam svůj podpis k tomu konci napsati dal, aby od tohoto okamžiku sám jediný měl právo vypovídati a vybírati vklady. Ku podpisu užiti lze také v tomto případě vzájemného lístku, než tu prokaž vkladatel svou totožnosť.
b) Žádná vkladní knížka nesmí se na několik vkladatelů vydati. Kdo si dá vyhotoviti dvé neb více vkladních knížek, pozbude úroků z kapitálu, ve druhé aneb v ostatních později vyhotovených knížkách zapsaného. Převyšuje-li však úhrnný obnos vkladů ve dvou neb více knížkách vkladních, jež si dal vkladatel vyhotoviti, 1000 zl., pozbude vkladatel oné části kapitálu, která přesahuje obnos 1000 zl. Ministr obchodu jest zmocněn, aby z příčin uvážení hodných ztrátu jistiny, které má nastati, prominul. Odhalí-li spořitelní úřad, že jednomu vkladateli více knížek na jeho nebo na nepravé nebo vymýšlené jméno bylo vydáno, má vyzvati vkladatele, by tuto okolnost ve 14 dnech vysvětlil. Nedojde-li v této době žádná odpověď neb je-li nedostatečnou, vynese spořitelní úřad své rozhodnutí na základě ustanovení čl. 6. zák. ze dne 19. listopadu 1887 č. 133 ř. z., § 56 instr. Proti tomuto rozhodnutí lze ve 14 dnech u ministra obchodu si stěžovati a příslušná žádost předloží se spořitelnímu úřadu poštovskému ve Vídni k dalšímu úřednímu jednání (§ 57 instr.).
c) Ztratí-li se vkladní knížka, vydá se po provedeném předepsaném řízení duplikát (čl. 6 zák. z r. 1887). By duplikát se vydal, budiž ihned oznámena ztráta s přesným, pokud možno, udáním známek vkladní knížky spořitelnímu úřadu poštovskému buďsi přímo nebo nejbližší sběrnou. Spořitelní úřad poštovský nařídí ihned záznam zabavení v knihách s tím rozkazem, že na dále nesmí se nikomu poskytnouti výplata na ztracenou knížku. Zároveň dá poštovský úřad spořitelní veřejným přibitím ediktu vyhlásiti u toho poštovního úřadu (sběrny), který vyhotovil ztracenou knížku, a u toho, kterému snad knížka byla poukázána, že po uplynutí měsíce od doby vyhlášky, neohlásí-li se v této lhůtě nárok na ztracenou knížku, tato prohlásí se za bezúčinnou a nová knížka se vydá. Není-li v měsíční lhůtě žádný nárok vznesen, vyhotoví poštovský úřad spořitelní po zapravení poplatku 10 kr. duplikát a ztracená knížka prohlásí se za bezúčinnou. Vznese-li se v měsíční lhůtě nárok, odkáže spořitelní úřad poštovský strany na řádného soudce a ani nevydá duplikátu, ani nepřipustí nějakého opatření ve příčině ztracené knížky dříve, než se o učiněném nároku soudcovským nálezem právoplatně rozhodne. Tato uvedená ustanovení řízení při ztrátě spořitelní knížky jsou napodobena italskému zákonu o poštovní spořitelně. Způsob obyčejné amortisace byl by tuze rozvláčným a ještě obtížnějším.
d) Vkladatel může si také zvoliti heslo, které má účel, aby majiteli spořitelní knížky zabezpečil se obsah její. Heslo to chová se v tajnosti.
e) Vklady resp. dodatečné vklady přijímají též venkovští listonoši (rurální poslové poštovní) až do 500 zl. na každou vkladní knížku a při každé objednací pochůzce. Vklady do 5 zl. jsou prosty poplatku. Za vklady přes 5 zl. zapraví se sběrací poplatek 5 kr.
f) Aby umožněny byly úspory pod zákonné minimum 50 kr., zavedeny jsou t. z v. poštovní lístky úsporné.
g) Vklady obnosů při poukázání poštovním: Jest dovoleno, by vkladatelé, kteří mají inkasovali u neerárního poštovního úřadu poukázaný obnos, buďsi na obyčejnou poštovní poukázku nebo na poštovní poukázku na dobírku nebo na příkazní poukázku nebo na poukázku výplaty v řízení chekovém, jej hotový nevyzdvihli, nýbrž aby si jej přímo k dobrému zapsali dali do své vkladní knížky. Poštovní úřady mají takové vklady přijímati, i když obnos poukázky není 50 dělitelný (oběž. věstn. z r. 1884 č. 9).
h) O každém vkladu zašle se vkladateli (složiteli) potvrzení o přijetí od spořitelního úřadu poštovského. Potvrzení o přijetí posýlá se na žádost na libovolnou adressu též poste restante.
i) Každému vkladateli otevře se u spořitelního úřadu poštovského konto, na němž veškeré vklady i úroky k jistině přirážené se přičtou k jeho dobru, a jež všemi výplatami se obtíží.
k) Postoupení vkladní knížky (cesse). Každý vkladatel má právo, aby svou vkladní knížku třetímu (cessionáři) postoupil. K tomu konci dostavtež se obě osoby k poštovnímu úřadu. Poštovní zřízenec má podpisy vkladatele i cessionáře dáti napsati, postoupenou knížku s knížkou výpovědní k ní náležející přijati k sobě, o tom vyplniti potvrzení o přijetí a knížku spořitelnímu úřadu poštovskému do Vídně zaslati, kdežto cessionáři vydá se tiskopis nadepsaný slovem »protokol« s poznámkou, že se má tímto protokolem vykázati při přijetí nové knížky.
7. Zúročení.
Všecky vklady úsporné převyšující běžné potřeby má poštovní úřad spořitelní výnosně uložiti (čl. 3 zák. z r. 1882, § 1 nař. z r. 1887). Výše úrokové míry pro vklady jest stanovena třemi ze sta zlatých na rok. Změnu míry úrokové pro vklady úsporné ustanoví ministr obchodu cestou nařizovací, dorozuměv se s ministry vnitra a financí a slyšev přísedící radu. Zúročení počíná se 1. nebo 16. dnem měsíce, následujícím po vkladu a končí se 15. nebo posledním dnem měsíce, předcházejícím výpověď vkladu při úřadě spořitelním. Dnem 31. prosince každého roku přirazí se vzrostlé úroky ke kapitálu a od té doby rovněž se zúrokují. Obnosy menší 1 zl., jakož i obnos pohledávky převyšující částku 1000 zl. se nezúročí. Příjmy vkladatelů plynoucí z úroků poštovní spořitelny jsou prosty daně z příjmů a každé v budoucnu na místo její nastupující daně. Ustanovení § 1480 o. o. z., dle něhož pohledávky ze zadrželých úroků promlčují se ve třech létech, neplatí o úrocích poštovní spořitelny.
8. Vklady vyplácejí se cestou výpovědi a to: obyčejnou cestou, t. j. zasláním výpovědi c. k. spořitelnímu úřadu ve Vídni a na základě případného platebního poukázání spořitelního hřadu toho nebo cestou krátkou, t. j. aniž by se zaslala výpověď spořitelnímu úřadu, tudíž bez předchozího poukázání poštovního úřadu.
a) Výplata může se vztahovati na plný vklad, resp. nd pohledávku s úroky zatím přibylými (per saldo), nebo pouze část pohledávky, resp. na pohledávku bez úroků. V tomto případě nesmí však výplata býti menší 1 zl.
b) Výplata uskuteční se sběrnou ve výpovědi naznačenou na předložení vkladní knížky na základě platebního poukazu spořitelního úřadu, vyjímaje případ, že řízení zavedené ztrátou vkladní knížky anebo vzneseným odporem staví vyplacení.
c) Výplata obnosů mezi 10 — 100 zl. děje se nejdéle 15 dní, výplata obnosů mezi 100 zl. a 500 zl. nejdéle měsíc, výplata obnosů přes 500 zl. nejdéle 2 měsíce po dojití výpovědi.
d) Pochybují-li poštovní zřízenci o totožnosti vkladatelově, mají právo a také povinnost, aby placení prozatím zastavili.
e) Výplata per saldo: Vypoví-li se pohledávka vkladní knížky per saldo t. j. jistina s úroky, zní v tomto případě platební poukázání na vyšší obnos než v knížce vyznačen, v avisu jest však vždy vlastní pohledávání od obnosu úroků, tento s označením »úroky«, v položkách od sebe odděleno. Obě listiny mají razítko »Knížky odejmouti«. Saldované knížky vkladní s knížkami výpovědními k nim patřícími buďtež odejmuty a spořitelnímu úřadu odeslány. Veškeré sběrny spořitelního úřadu jsou zmocněny, aby výplaty krátkou cestou až do obnosu 20 zl. konaly. Naproti tomu nesmějí na umořené vkladní knížky a na takové vkladní knížky, při nichž vznesen odpor proti výplatě a poštovským úřadem spořitelným uznán byl, žádné výplaty stručným řízením (krátkou cestou) se konati.
9. Vklady ve státních dlužních úpisech.
a) Každý vkladatel má právo, aby si dal proměniti své pohledávání, pokud k tomu stačí, ve státní dlužní úpisy (obligace, cenné papíry) (čl. 12 zák., § 20 nař. z r. 1882). Koupené cenné papíry zašlou se žadateli nebo uloží se za podmínek předepsaných pro obchod se státními papíry u spořitelního úřadu poštovského.
b) Spořitelní úřad jest povinen, jakmile vklady a kapitalisované úroky, tudíž veškeré pohledávání vkladatelovo, obnos 1000 zl. převyšují, vkladatele rekomandovaným psaním vyzvati ku snížení jeho spořitelního pohledávání. Nezmenší-li v měsíční lhůtě po nastalém avisování vkladatel své pohledávky, nakoupí se po vypršení této lhuty pro něho z úřední moci státní papíry (obligace) jednotného státního dluhu ve státovkách zúročitelného v nominálním obnosu 200 zl. za denní kurs a vkladateli dá se o tom věděti. O státních papírech vkladatelových uložených u spořitelního úřadu poštovského vydá se jemu spořitelní knížka. Za dobu od vyhotovení avisa až po nastalé snížení pohledávání vkladatelova neposkytne se pražádné zúročení. Ve případě, nepřevede-li příslušný vkladatel obligací proň zakoupených na sebe, vyzdvihuje poštovský úřad spořitelní splatné úroky z obligací uschovaných a zanese úroky jako nový vklad ve prospěch dotyčného vkladatele do knih ústavu.
c) Státní papíry k žádosti vkladatelův nebo z úřední moci zakoupené a spořitelním úřadem uschovávané připadnou eráru, jestliže se nikdo po 40 let ani o vybrání cenných papírů ani úroků z nich nehlásí ani konečně vkladatel v této době s kapitálem nebo s úroky žádného jiného opatření u spořitelního úřadu poštovského neučiní (čl. 17 zák. z r. 1882).
d) Spořitelní úřad poštovský vezme na sebe, že státní papíry (obligace), které zakoupí z pohledávání vkladatelův (majitelův kont), podá u pokladny státního dluhu ve Vídni k vinkulování, kteréž na žádost vkladatelův státi se může buďsi ihned po zakoupení dotyčných obligací — v kterémž případě poplatky vinkulační zúčtují se spolu s náklady zakoupení — nebo lze o vinkulaci státních papírů zažádati, které jsou podle důchodových knížek u spořitelního úřadu poštovského již v uschování. V tomto případě buďtež přiloženy poplatky, které (zároveň s poplatkem za blankety) činí po 40 kr. za každou vinkulaci (v poštovních známkách), k žádosti a budiž důchodová knížka spolu zaslána. Žádost musí obsahovati v každé případnosti přesná vinkula a dále udání, kde oprávněný přeje si vybírati úroky, jinak se má za to, že úroky se mají vyzdvihovati u pokladny státního dluhu ve Vídni. Po provedené vinkulaci, která z pravidla ve třech až čtyřech nedělích se stane, odešle spořitelní úřad poštovský vinkulovanou obligaci na adressu před zavedenou vinkulací udanou. Pokud jest vyhotoviti platební arch úrokový, dodá se tento oprávněnému k vybírání úroků c. k. pokladnou státního dluhu (oběž. věst. z r. 1888 č. 2 str. 21).
VI. Řízení poukazné (chekové a clearingové).
Toto řízení spořitelního úřadu poštovského záleží v tom, že na konto účastníka u pokladny spořitelního úřadu poštovského, jakož i u každého poštovního úřadu království a zemí na říšské radě zastoupených, fungujícího jako sběrna, lze peněžní obnosy ukládati a z pohledávání tak vzniklého majitelem konta kdykoliv chekové obnosy k okamžité výplatě libovolným osobám (řízení chekové) anebo k dobru na konto jiného účastníka (řízení clearingové) poukazovati. Řízení chekové činí možným, že lze u všech sběren spořitelního úřadu poštovského vždy a libovolné obnosy na účet majitele bez útrat ukládati i vypláceti. V řízení clearingovém nastává vzájemná výměna dluhův i pohledávek jednoduchým odpisováním a připisováním obnosů cheky poukázaných.
1. Přistoupení k poukaznému (chekovému a clearingovému) řízení.
a) Účastenství v řízení poukazném (chekovém a clearingovém) povolí spořitelní úřad poštovský po složení kmenového vkladu a, pokud účastník přeje si přistoupiti také k řízení clearingovému, se zahrnutím i do tohoto řízení.
b) Aby došel tohoto povolení, má přistupující žádati za otevření zmíněného (chekového) konta po zapravení základního vkladu, jakož i za zaslání chekové knížky s přiměřeným počtem (nejméně jedna knížka s 10 kusy), posílaje obnos za to vypadající (1 zl. 50 kr. za chekovou knížku a nejméně 10 kr. za objednané přijímací složní listy). Též takové osoby, které nejsou vkladateli poštovní spořitelny, mohou se účastniti poukazného (chekového a clearingového) řízení spořitelního úřadu poštovského.
c) Spořitelní úřad poštovský má však právo, aby zamítl žádost za účastenství v řízení chekovém a clearingovém bez udání důvodů (§ 4 zák. z r. 1887; § 6 nař. z r. 1887).
d) Výše kmenového vkladu jest na 100 zl. stanovena, který do měsíce po povolení zmíněné žádosti v hotovosti pomocí složního listu u některé sběrny spořitelního úřadu poštovského jest složiti a s nímž za účastenství v řízení poukazném (chekovém a clearingovém) nelze nakládati.
e) Vystoupí-li účastník z poukazního (chekového a clearingového) řízení, vyplatí se mu vypověděný základní vklad nejdéle 15 dní po dojití výpovědi.
2. Vklady v chekovém řízení.
V chekovém řízení přijat budiž každý obnos přijímacím (složním) listem jako vklad.
a) Úsporných lístků nesmí se užívat) však za vklady v chekovém řízení. Vklady možno konati:
α) přijímacím a složním listem;
ß) obyčejnými poštovními poukázkami na dobírku a příkazními poštovními poukázkami;
γ) připsáním k dobru výtěžku ze zaslaných nebo u spořitelního úřadu poštovského podaných splatných kuponů rakouských státních papírů;
δ) připsáním k dobru v řízení clearingovém;
ε) připsáním k dobru obnosů z listin u spořitelního úřadu splatných.
b) Za úřední potvrzení o všech vkladech a výplatách v řízení chekovém mají platiti účetní výtahy. Tyto zasílá spořitelní úřad poštovský účastníku každý den, kdy jedno nebo několik úředních výkonů v chekovém kontu bylo předsevzato. Vkladní knížky v poukazném (chekovém a clearingovém) řízení se již nevyhotovují. Složné listy úřadů od poštovného osvobozených, které jsou opatřeny úředními sděleními, jsou ve smyslu zák. ze dne 2. října 1862 č. 183 ř. z. prosty zapravování uvedeného poplatku 2 kr. (oběž. věstn. z r. 1890 č. 7. str. 115).
c) Každý majitel konta v chekovém řízení spořitelního úřadu poštovského, který má své bydliště v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených, může žádati, aby obyčejné poštovní poukázky, které u příslušného jeho podacího poštovního úřadů na jeho adressu docházejí, byly na úřad poukazující peníze ve Vídni dále dopraveny a od tohoto spořitelnímu poštovskému úřadu na jeho chekové konto k dobru poukázaných obnosů vydány resp. vyplaceny. K tomu cíli má majitel konta odevzdati plnou moc, jež jest dle předepsaného vzoru zhotovena a soudem neb notářem ověřena, podacímu úřadu poštovnímu, který ji zapíše do vlastního výkazu a pak pošle spořitelnímu úřadu ve Vídni. Tato plná moc jest prosta kolku.
d) Vklady, konané připsáním k dobrému výtěžku ze zaslaných nebo u spořitelního úřadu poštovského podaných splatných kuponů rakouských státních papírů. Spořitelní úřad poštovský přejímá od majitelů chekových knížek kupony rakouských státních papírů, aby je prodal a výtěžek připsal k dobru na příslušném kontu. Za tím účelem mají majitelé chekových knížek kupony buďsi předložiti pokladně úřadu nebo je poštou frankované spořitelnímu úřadu ve Vídni zaslati.
3. Vklady v řízení clearingovém.
Přistoupí-li majitel chekové knížky k řízení clearingovému, připisuje spořitelní úřad poštovský cheky vydané ve prospěch přistoupivšího bez předchozího dotazu k dobru na jeho kontu a poukazuje jen ono placení v hotovosti, které má výslovné označení »mimoclearingové řízení«. Majitel listiny (směnky, poukázky) splatné u spořitelního úřadu může při presentaci jich žádati za připsání k dobrému toho obnosu v jeho kontu místo hotového placení; zašlou-li se takové listiny, zapíše se jen obnos na konto zasílatelovo, má-li tento u spořitelního úřadu své konto, nebo pošlou se peníze poštovní poukázkou na jeho útraty, nenáleží-li k řízení chekovému.
4. Výplaty resp. přenášky v chekovém řízení.
a) Vkladatel disponuje se svým pohledáváním, vydávaje cheky; jen menší obnosy lze na účet spořitelního úřadu a na saldování kont k jinaké žádosti odpisovati. Aby se předešlo zneužití vydaného cheku hledíc k obnosu jeho, jsou na něm čtyry řady cifer vyznačeny. Užije-li se ho, ustřihnou se z každé řady ty číslice, které jsou vyšší nežli tisícovky, stovky, desítky, a jednotky, potřebné k znázornění obnosu peněžního na cheku. Aby se na příklad naznačil obnos 465 zl,, odstřihnou se: všecky číslice prvé řady (tisícovky), pět posledních číslic druhé řady (stovky), tři poslední cifry třetí řady (desítky), čtyry poslední číslice čtvrté řady (jednotky). V prvé řadě nezbude po té žádných číslic; ve druhé řadě zbude na posledním místě čtverka, rovnající se 400 (4krát 100); ve třetí řadě zůstane na posledním místě šestka, rovnající se 60 (6krát 10); ve čtvrté řadě zůstane na posledním místě pětka, rovnající se 5 (5krát jednou), dohromady tudíž 465 zl., což jest obnos na cheku poukázaný. Cheky podléhají pouze kolkovému poplatku 2 kr. z každého kusu podle § 7 zák. ze dne 29. února 1854 č. 20 ř. z.
b) Přeje-li si majitel konta, by placení obnosu cheky poukázaného dálo se u pokladny spořitelního úřadu poštovského ve Vídni majiteli, odevzdá nebo pošle řádně vystavený chek nepřipoje žíra, té osobě nebo firmě, jíž chce, by se placení poskytlo. Kdo odevzdá pokladně spořitelního úřadu ve Vídni řádně vyplněný chek, obdrží na poukázání obnos, předpokládaje, že stačí pohledávka majitele konta, jíž lze disponovati. Předloží-li se chek po uplynutí 14denní lhůty k placení, má právo spořitelní úřad, aby placení odmítnul. Pokladna spořitelního úřadu poštovského jest oprávněna, aby zamítla cheky opatřené žírem nebo na určitou osobu znějící.
c) Majitelé konta v chekovém řízení spořitelního úřadu poštovského mohou obnos cheku, který se jim odevzdá k inkasování u spořitelního úřadu, místo aby ho inkasovali, přímo dáti si k dobrému připsati na své konto. K tomu cíli mají jen zapotřebí, aby to na zadní straně cheku připojíce svůj podpis, poznamenali a chek zaslali spořitelnímu úřadu poštovskému.
d) Přeje-li si majitel konta, aby placení se dálo ne majiteli cheku, nýbrž jemu samému nebo jiné osobě u sběrny, vyhotoví chek, jak výše udáno, jenom připíše pak na zadní straně jeho adressu té osoby nebo firmy, které má se výplata konati, a připíše dále svůj podpis a chek zašle po té přímo spořitelnímu úřadu poštovskému ve Vídni. Tento vyplať poukázky vkladatelů (složitelů), na viděnou majitelům, předpokládaje, že vystačí k výplatě pohledávání vkladní knížky, s nímž lze disponovati.
e) S platebními poukázkami, které vydává spořitelní úřad ve Vídni na základě poukazů složitelův a jež zasílá soudům nebo soudním úřadům schovacím k inkasování u poštovního úřadu úředního sídla, budiž soudy a soudními úřady schovacími všeobecně právě tak nakládáno, jako s poštovními poukázkami jich docházejícími.
f) Dle §§ 34 a 35 vzorných stanov uveřejněných ministerstvem vnitra ve srozumění s ministerstvem spravedlnosti vyhláškou ze dne 24. ledna 1889 č. 13 ř. z. pro dělnické pojišťovny úrazové poukazujtež se renty těmito ústavy placené cheky poštovní spořitelny. Potvrzení o doručení platební poukázky učiněném podle poštovních předpisů oprávněnému bráti důchod jest zároveň potvrzením, že týž žije. Výplata důchodů úrazové pojišťovny dělnické poručencům (nezletilcům nebo opatrovancům) dějž se však jen na potvrzení o žití, vydané farním a obecním úřadem.
g) Aby se také Uhrám a cizozemsku, kam vůbec se dopravují poštovní poukázky, poskytla podle možnosti účast v řízení spořitelního úřadu poštovského, lze též poukazovati cheky k výplatě obnosů osobám, které bydlí v Uhrách nebo cizozemsku. K tomu konci vyplňtež majitelé chekových knížek chek jenom obyčejným způsobem a na jeho zadní stránce napištež slova »Vyhotovena buď poštovská poukázka pro N. N. vN.«, pod to se podpištež a tento chek zašletež spořitelnímu úřadu poštovskému ve Vídni. Poukázaný obnos možno udati na cheku buďsi v rakouské měně nebo podle země určení v markách a pfenikách nebo francích a centimech.
5. Přenáška na třetí osoby — zapsání k dobru v řízení clearingovém. Majitelé chekových knížek mohou své výplaty mezi sebou jednoduchým způsobem konati tak, že zašlou řádně vyplněný chek spořitelnímu úřadu poštovskému, na jehož zadní straně připojí slova: »Připsáno buď na kontě č ... N. N. v N. « a svůj podpis. V takových případech odepíší se obnosy cheků u spořitelního úřadu poštovského a na druhém kontu se připíší a oba majitelé chekových knížek uvědomí se o učiněném zápisu resp. o stavu jich účetním výtahem. Přeje-li si majitel chekové knížky, aby se beze všeho na jeho kontu připisovaly k jeho dobru všecky cheky v jeho prospěch znějící, aniž by byly opatřeny výše řečenou poznámkou, oznámiž spořitelnímu úřadu poštovskému, že přistupuje k řízení clearingovému, čímž stane se účastným výhod tohoto řízení. Každý majitel konta v řízení clearingovém může obnosy z volné pohledávky své poukázati na některý účet v clearingu král. uherské spořitelny poštovské. K účelu tomu vyhotoví chek jako obyčejně, opatří ho narubu poznámkou: »Připsáno buď na chekovém kontě král. uherské spořitelny poštovské čís. ... (jméno, firma) ... v ... (místo)« a doloživ svůj podpis, zašle chek spořitelnímu úřadu pošt. ve Vídni.
6. Jak se poukazují peněžní částky mezi majitelem konta spořitelního úřadu poštovského a rakousko-uherskou bankou. V chekovém řízení spořitelního úřadu poštovského může:
a) Každý majitel konta spořitelního úřadu poštovského tímto úřadem poukazovati obnosy ze svého pohledávání na kterákoliv konta u rakouskouherské banky, ať jsou v rakouských nebo uherských místech bankovních, kterážto konta jest jménem (firmou) i místem přesně označiti. K tomu konci má vyplniti chek na jeho zadní straně poznámkou »Připsáno buď na kontě (jméno, firma, místo) u rakousko-uherské banky v N.« a svým podpisem jej opatřili a spořitelnímu úřadu poštovskému zaslati.
b) Tímže způsobem může každý majitel konta rakouské banky prostřednictvím toho závodu bankovního, u něhož má své žírové konto, převésti obnosy ze svého pohledávání na kterákoliv jiná konta, jež existují v clearingovém řízení u spořitelního úřadu poštovského.
7. Odebírání listin. Majitelům chekových knížek jest dovoleno, aby s vyplněním cheků spojili žádost za odebrání listin. a) Spořitelní úřad poštovský odebírá směnky, poukázky, dlužní úpisy, účty a t. d., které vyhovují všeobecným požadavkům zákonným, řádně jsou okolkovány a zakládají pohledávky vyjádřené v rakouské měně. Splatnost směnek ve Vídni splatných má býti určena u spořitelního úřadu poštovského, směnky znějící na místo mimo Vídeň musí býti však domicilovány u spořitelního úřadu poštovského označením: »Splatna u c. k. spořitelního úřadu poštovského ve Vídni«. Žádost o odebrání listiny činí se tím způsobem, že majitel konta vyplní chek na obnos listiny a zadní stránce připojí slova: »Odebrána buď listina N. N.« a podstatná data její se svým podpisem. Jest ve vlastním zájmu vkladatelově, aby listinu pokud možná nejúplněji popsal, by se předešlo jejímu zaměnění s jinou podobnou. Z pravidla vyhotoviž se pro každou jednotlivou listinu chek zvláštní; při listinách, které se mají jednoho a téhož dne odebrati, stačí pro všechny jediný na celý obnos listin znějící chek, než v tomto případě připojiž se k němu specifikace jednotlivých listin a na zadní straně jeho poznámka: »Odebrány buďtež listiny na přiloženém seznamu označené ...« Cheky se seznamem k nim patřícím zaslati jest přede dnem splatnosti listiny v úředních obálkách spořitelnímu úřadu poštovskému a slouží zároveň jakožto aviso. Avšak cheky lze také doručiti majiteli listiny, který je může zároveň s touto předložiti spořitelnímu úřadu poštovskému nebo mu je zaslati. Listiny možno buďto samotny — byl-li avisový chek jejich zaslán spořitelnímu úřadu — nebo s chekem k nim patřícím pokladnou spořitelního úřadu poštovského presentovati a z kteréhokoli místa dopravního zaslati spořitelnímu úřadu poštovskému. Při presentaci lze žádati hotové vyplacení obnosu majiteli nebo připsání obnosu k dobru tohoto na konto majitele listiny; při zaslání připíše se obnos k dobru zasílatele, má-li tento konto u spořitelního úřadu poštovského, nebo zašlou se peníze poštovní poukázkou na jeho osobu, nenáleží-li k chekovému řízení. Listiny, pro něž není pohledávání, kterým lze disponovati, zamítnou se, resp. na útraty zasílatelovy se zpět pošlou. Odebrané listiny zůstanou při úřadě a po tři léta se tam uschovají. Žádá-li se však vyhotovení listiny v té době jako vyplnění cheku, zaslati jest úřadu napřed podepsané potvrzení o přijetí, který posle po té listinu na adresu udanou majitelem konta.
b) Zasílatelé listiny, kteří mají u spořitelního úřadu poštovského chekové konto, mohou žádati za učinění protestu pro nezaplacení.
8. Nákup státních papírů v chekovém řízení.
Majitelé chekových knížek mohou toho dosíci, že se na jejich účet zakoupí spořitelním úřadem poštovským rakouské státní papíry, mají-li přiměřený obnos na svém kontu k disposici. Tato žádost učiní se chekem, který má zníti na nominální obnos státních papírů, jež jest zakoupiti u spořitelního úřadu poštovského. Žadatel má poznamenati druh a počet kusů papírů, jakož i podrobnější údaje stran zaslání, uschování atd. na zadní straně cheku, přípoje svůj podpis.
9. Zúročení vkladů v řízení chekovém.
Vklady v řízení poukazném (chekovém a clearingovém) včetně základních vkladů zúročují se na dále dvěma ze sta zlatých ročně. Zúročení počíná 1. nebo 16. dnem měsíce následujícím po vkladu a končí uplynutím posledního nebo 15. dne měsíce předcházejícího odepsání poukázaného obnosu. Vklady pod jeden zlatý se nezúrokují. Dnem 31. prosince každého roku připíší se vzrostlé úroky ke kapitálu. 10. Poplatky za používání chekového řízení.
Za používávání poukazného (chekového a clearingového) řízení vybírá se manipulační poplatek 2 krejcarů za každé úřední jednání na kontu provedené (vklad, poukaz, připsání k dobrému nebo připsání na účet) a provise z každého připsání na účet a to z obnosu do 3000 zl. 1/4 pro mille, l/8 pro mille z obnosu převyšujícího částku 3000 zl. Od provise jsou osvobozeny:
a) připsání na účet v clearingovém řízení;
b) obnosy docházející poštovní poukázkou za účelem odeslání spořitelním úřadem poštovským;
c) obnosy odepsané nákupem státních papírů na účet účastníků v řízení chekovém, konečně
d) všecky ve prospěch spořitelního úřadu poštovského odepisované poplatky, provise a t. d. (§ 9 zák. z r. 1887, resp. § 10 nař z r. 1887; oběž. věst. 1887 č. 12).
11. Reklamační lhůty v chekovém řízení.
Spořitelní úřad poštovský uschovává v řízení poukazném (chekovém a clearingovém) vyřízené účty, listiny a spisy po 3 léta; lze tudíž přihlížeti k reklamacím stran placení, poukázek, výplat, úrokův a účtování poplatků a t. d. jenom, byly-li v této lhůtě podány. Při reklamacích, jež se týkají poštovní zásilky (poukázky platební, poštovní poukázky, rekomandovaného dopisu a pod.) užije se reklamačních lhůt v poštovních předpisech stanovených.
12. Změna firmy majitele chekových knížek.
Změní-li majitel chekové knížky svou firmu a chce-li, by se přeneslo jeho konto u spořitelního úřadu na novou firmu, oznámiž tuto změnu tomuto úřadu a podejž prohlášení, že nová firma jest oprávněna, by disponovala pohledáváním jeho, v čas změny firmy u spořitelního úřadu poštovského uloženým, jakož i obnosy složenými dodatečně snad starými přijímacími a složními listy. Zároveň jest chekovou knížku znějící na starou firmu zaslati spořitelnímu úřadu poštovskému, který jest požádati o vydání chekové knížky znějící na novou firmu, avšak na staré číslo kontovní. Osoby mající právo vydávali cheky buďtež spořitelnímu úřadu poštovskému oznámeny.
13. Vystoupení z chekového řízení. Každý účastník poukazného (chekového a clearingového) řízení jest oprávněn, aby vypověděv základní vklad a odeslav poukazní knížku spořitelnímu úřadu poštovskému kdykoliv vzdal se práva, svým pohledáváním disponovati cheky. Základní vklad vyplatí se 15 dní po dojití výpovědi. Z peněz docházejících spořitelního úřadu poštovského v řízení poukazném (chekovém a clearingovém) budiž vždy částka odpovídající předvídatelné potřebě v hotovosti připravena. Postradatelné obnosy peněžní buďtež tím způsobem výnosně uloženy, aby bylo úplné splnění učiněných závazků v každé době zabezpečeno. Peníze tyto lze uložiti:
a) získáním dílčích hypothekárních poukázek (salinek);
b) odevzdáním bankovním závodům v běžný účet s krátkou dobou splatnosti (kontokorrentní vklady);
c) zápůjčkou na zastavení dlužních úpisů společného dluhu státního a státního dluhu království a zemí na říšské radě zastoupených, pak těch rakouských cenných papírů, na něž jest dovoleno bance rakouskouherské podle jejich stanov půjčovati, posléze zástavních listů rakouskouherské banky (lombardový obchod, vyjímaje obchod reportní);
d) eskomptováním kuponů cenných papírů ad c) naznačených, pak tažených rakouských státních losů, jakož i ostatních za účelem výplaty slosovatelných cenných papírů druhu ad c) označeného, dále poukázek na navrácení (restituci) daně;
e) eskomptováním směnek, které byly již eskomptovány bankou, spořitelnou nebo zapsaným záložním anebo úvěrním spolkem na základě zák. ze dne 9. dubna 1873 (č. 70 ř. z.);
f) nákupem státních dlužních úpisů, zástavních listů a prioritních obligací, pokud by se tyto cenné papíry hodily k zápůjčce dle předpisů ad c) uvedených.
VII. Účetní rozvaha poštovní spořitelny.
O hospodaření s penězi uloženými u sběren spořitelního úřadu poštovského má spořitelní úřad poštovský podle předpisů klásti počet. Příslušná kontrola náleží nejvyšší účtárně. Uplynutím každého slunečního roku má ministr obchodu sděliti podrobnou zprávu jednací o hospodaření, působení a stavu spořitelního úřadu poštovského s oběma sněmovnami říšské rady a uveřejniti ji v úřední části »Wiener Zeitung« (čl. 20. zák. z r. 1882).
VIII. Reservní fond.
Aby se kryly eventuelní ztráty, jimiž mohla by býti poštovní spořitelna stižena, zřízen jest především reservní fond. Ten utvoří se ve spořitelním řízení ukládáním oněch přebytků, které po odražení zapravených úroků, správních i jiných výdajů, pak po zaplacení záloh přijatých z poštovního etatu koncem správního roku zbudou z výnosného uložení jednotlivých peněžních úspor. Reservní fond doplňujž se znenáhla na sumu 5 percent veškeré sumy úsporných vkladů; nesmí však přesahovati výše dvou milionů zl. rakouské měny. Jmění reservního fondu budiž výnosně uloženo a dočasný výtěžek budiž tak dlouho připisován k reservnímu fondu, dokud tento stanoveného maxima nedosáhne. Dospěje-li reservní fond k předepsané výši, připíše se celý přebytek jakožto příjem poštovnímu důchodku k dobru. Pro řízení poukazné (chekové a clearingové) utvořiž se zvláštní reservní fond, který jest přede vším určen, aby eventuelní ztráty následkem tohoto řízení vzniklé uhradil, a který jest tvořiti uložením oněch přebytků, jež zbudou z hospodaření poukazného (chekového a clearingového) řízení po závěrce případných vzniklých schodkův ze spořitelního řízení koncem správního roku.
IX. Styk soudů s poštovní spořitelnou.
1. Presidia vrchních zemských soudů, sborové soudy I. stolice a okresní soudy v sídle některého sborového soudu I. stolice musí přistoupiti jakožto účastníci k poukaznému (chekovému, clearingovému) obchodu poštovní spořitelny. Ostatní okresní soudy mají přistoupiti k obchodu poukaznému k příkazu nebo dovolení presidenta příslušného sborového soudu I. stolice, jeví-li se toho praktická potřeba zřetelem k trvale většímu objemu a způsobu placení i vyplácení u dotyčného soudu.
2. Prohlášení, že soud k poštovní spořitelně přistupuje, učiniti má představený soudu; spolu má přednosta soudu místní poštovní úřad nebo v I. okresu vídeňském spořitelnu poštovní zmocniti na úředním formuláři k tomu, aby k dobru připisovaly se poštovní poukázky soud docházející na jeho účet. O veškeré zásobě došlých peněz disponuje se cheky; přednosta soudu může si vyhraditi podepisování cheků sám nebo svěřiti tuto péči úředníku, jenž vede knihu peněžní.
3. Vklad základní dlužno vzíti z úředního paušálu nebo přikázati jej soudu jakožto zvláštní dotaci; přednosta vrchního soudu zemského povinen jest v čas podati ministru spravedlnosti návrhy o tom, jak by se přikázati měly potřebné obnosy podmiňující účastenství v obchodu chekovém. Z obchodu chekového lze vystoupiti jen s přivolením presidenta vrchního soudu zemského (§ 101 jedn. ř. pro soudy).
4. Platy, které má poskytnouti některý soud súčastněný obchodu poukazného, musí se poukazovati chekem. Cheky a výlohy manipulační s výplatou spojené nese strana platící a obnos jich vyznačí se hned při vybírání sumy (při vyhotovení složního listu o přijatém); není-li strany k placení povinné, sluší je připočísti příjemci platu srážkou z poukázané sumy. Kromě toho lze pro soudy súčastněné poukazného obchodu spořitelny poštovní připsati k dobru jednotlivé vklady jen potud, pokud obnos dotyčný není depositem nebo penězi sirotčími. Zvláštním způsobem nestvrzuje se příjem platů, které složeny byly pro určitý soud složním listem o příjmu nebo chekem (§ 102 jedn. ř. pro soudy).
X. Odvádění daní a poplatků prostřednictvím poštovní spořitelny.
Nařízením min. fin. a obchodu ve srozumění s nejv. dvorem účetním ze dne 26. listopadu 1897 č. 272 ř. z. vyhlášeno, že ode dne 1. ledna 1898 předsebráti lze veškery platy, vyjímaje platy celní, všechněm c. k. berním úřadům (hlavním berním úřadům) v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených, dále c. k. finančním pokladnám ve Vídni též prostřednictvím poštovního úřadu spořitelního a to buď hotově u každého rakouského úřadu poštovního a u poštovního úřadu spořitelního ve Vídni, nebo, má-li kdo chekové konto u spořitelny poštovní, poukáže příslušný obnos ze svého konta na konto pokladny, jíž plat se zasílá.
Aby úřad berní (pokladna) takto složený obnos mohl považovati za účinné placení, vyhledává se:
1. aby pokladna, jíž se platí, zastávala ve skutečnosti úřad sběrny zamýšleného placení;
2. aby mohla z vyjádření plátcova učiněného na složním lístku bezpečně souditi na způsob a druh platu obmýšleného, na který dluh splacený obnos dlužno vyúčtovati;
3. v oněch případech, kde platiti lze jedině na základě určitých složních dokladů, deklarací nebo přihlášek (zejména při dani potravní), musí míti pokladna dotyčné doklady v rukou. Vyhledává se tudíž pak vždycky v takovýchto případech výslovná zmínka na složním lístku o tom, že k zamýšlenému platu blíže označenému již dříve nebo současně zaslány byly pokladně složní doklady.
4. Ustanovení o používání obchodu poukazného spořitelny poštovní (kterážto ustanovení prohlášena byla min. nařízením ze dne 24. března 1896 č. 52 ř. z.), platí-li se daně přímé i s přirážkami ústřednímu úřadu bernímu města Vídně, dále kolky, taxy a poplatky vídeňskému taxovnímu úřadu, obměněna jsou jen v tom, že lze naznačené svrchu platy oběma jmenovaným pokladnám zaslati nově zavedeným složním listem. XI. Osvobození od poplatků.
Všeliká podání na spořitelní úřad poštovský, poštovní úřady a jejich orgány v záležitostech služby spořitelny poštovní vznesená vkladateli, jich zákonnými zástupci nebo jich plnomocníky, jakož i převodní úkony předsevzaté následkem postupu (cesse) vkladních knížek jsou prosty kolkův a poplatků. Z peněz přejatých spořitelním úřadem poštovským v běžný účet nezapravuje se procentní poplatek stanovený zák. ze dne 29. února 1864 č. 20 ř. z. (§ 8 zák. z r. 1887, oběž. věst. z r. 1887 č. 12, str. 218). Tolikéž nepodléhají kolkům a poplatkům účetní výpisy vydané od spořitelního úřadu poštovského stranám. Poukázky (cheky) vydané v poukazném (chekovém a clearingovém) řízení nejsou podrobeny žádnému jinému leč § 7 zák. ze dne 29. února 1864 č. 20 ř. z. ustanovenému pevnému poplatku 2 kr. za kus. Prohlášení, ježto připojuje na poukázku (chek) vydatel její podle předpisů daných pro poukazné řízení, jako zvláště prohlášení, jimiž označuje se třetí osoba jakožto příjemce poukázaných obnosů nebo udílejí se příkazy k vydání poštovních poukázek, odebrání listin atd., pak potvrzení o přijetí, jež se vyskytují v chekovém řízení mezi spořitelním úřadem poštovským a účastníky, jsou prosta kolkův i poplatků. Ověřovací doložky (legalisační klausule) žádané u některých listin ve službě poštovní spořitelny, které musí býti na základě zvláštních předpisů připojeny, jsou podle p. s. 117 odst. 5 zák. ze dne 9. února 1850 nezbytně prosty poplatků. Plné moci vydané pro spořitelní úřad poštovský jsou osvobozeny od kolků i poplatků.
XII. Osvobození od daně.
a) Poštovní spořitelna uvedena jest v zák. ze dne 25. října 1896 č. 121 ř. z. o přímých daních osobních mezi podniky k veřejnému účtování povinnými (II. hlava). § 84 c) stanoví, že poštovní spořitelna jest dle čl. 21 zák. ze dne 28. května 1882 č. 56 ř. z. osvobozena od této daně.
b) Podle § 125 odst. 5 cit. zák. nepodléhají rentové dani: poštovní spořitelna a úroky z úsporných vkladů u poštovní spořitelny učiněných.
c) § 169 cit. zák. čítá však úroky ze vkladův u spořitelen poštovních k příjmu z kapitálového jmění, který podléhá nyní osobní dani z příjmu.
XIII. Z uvedeného vysvítají značné výhody řízení chekového a clearingového, jež možno vystihnouti v těchto bodech. Všecky zadrželé pohledávky lze bezpečně a bez nákladů vybrati, všecky platy lze bez útrat a nebezpečí, ano bez vynaložení času a námahy konati. Kdežto chek, jímž se plat jakýs koná, dopravuje pošta z nejzazších míst, uloženy jsou peníze, jichžto převod způsobuje, bezpečně a úročně. Tato soustava vylučuje úplně ztrátu úroků z obnosů mrtvě ležících. Spolky a jiné korporace mohou příspěvky svých členů tím způsobem nejsnáze inkasovati, že dají svým členům v době, kdy se mají platiti příspěvky nebo u příležitosti přijetí členů po jednom, resp. po více přijímacích listech k disposici, na základě kterých pak člen u nejbližší sběrny složí obnos. Právě tak jednoduše a bezpečně jako vybírání zadrželých obnosův utváří se disponování s nahromaděným pohledáváním pomocí cheků. Majitel konta může buďsi obnosy na sebe převzíti nebo může je poukázati k výplatě třetím osobám v celém obvodu království a zemí na říšské radě zastoupených nebo k zapsání k dobru na konto jiného majitele knížky chekové. Advokáti, notáři, správcové jmění mohou zaříditi svá uložení u soudů, státních úřadů a pokladen tím způsobem, že vyplní chek ve prospěch soudu neb úřadu, kde obnos jest uložiti, a na zadní straně cheku připojí poznámku »k čís. exh ...« Spořitelní úřad vyhotoví ihned po dojití cheku pro příslušný soud platební poukázku a vyznačí na kuponu jejím číslo jednací kusu, na nějž se vztahuje uložený obnos.
V řízení clearingovém nastává vzájemná výměna dluhův i pohledávek jednoduchým odpisováním a přičítáním obnosů cheky poukázaných bez vynaložení času, ježto odpisování i připisování u spořitelního úřadu poštovského děje se současně a oba majitelé kont účetním výtahem současně se zpravují, s nepatrnou námahou, neboť vzájemné převzetí nastává u spořitelního úřadu poštovského samého, tudíž bez intervence poštovního úřadu nebo strany a téměř bez nákladů, ježto spořitelní úřad poštovský nepočítá v tomto řízení za přípisy k dluhu žádné provise, nýbrž jedině a pouze poplatek manipulační 2 krejcarů za připsání k dobru a připsání na dluh.
XIV. Statistika.
U rakouské spořitelny poštovní bylo během měsíce prosince r. 1895 v řízení spořitelním uloženo 2870005. zl. 17 kr., vyplaceno 2647293 zl. 8 kr. Obrat peněžní v měsíci prosinci 1895 dostoupil výše 276981116 zl. 43 kr. Úhrnné saldo páčí se na konci prosince 1895 v řízení spořitelním na 43127697 zl. 57 kr., v řízení chekovém na 53922190 zl. 10 kr., tudíž úhrnem na 97059887 zl. 67 kr. Úhrnný počet vkladatelů činí v řízení spořitelním 1110091 a v chekovém řízení 28363. Z majitelů knížek jest 20750 účastníky řízení clearingového. Majitelů knížek důchodových bylo koncem prosince 1895 11625, pro něž uloženy jsou státní papíry v obnosu 22686 zl. nominální výše v uschování spořitelního úřadu.
Není žádné pochybnosti, že rakouská spořitelna poštovní hledí za nynějšího výtečného řízení skvělé budoucnosti vstříc. Řízení chekové a clearingové stále vzrůstá. Vyložené rozmanité výhody, jež poskytuje chekové řízení, působí, že stoupá progresivně počet kupců i živnostníků, kteří přistupují k tomuto řízení.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Spořitelny poštovské. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 759-777.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).