NPD documents search: Boh. adm., 13 (1931), sv. 1

Č. 7857.

Pojištění veřejných zaměstnanců: * Podle § 15, odst. 3 lit. a) vl. nař. č. 146/26 o volebním řádů do orgánů léčebného fondu je neplatný hlasovací lístek, není-li jméno kandidáta napsáno na tomto lístku.
(Nález ze dne 5. dubna 1929 č. 6694.)
Věc: Eduard N. a František B. v B. (adv. Dr. Viktor Svoboda z Prahy) proti zemské správě politické v Brně o volby do okresního sboru Léčebného fondu. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Při volbách členů a náhradníků okr. sboru Léčebného fondu veř. zaměstnanců v Brně prohlásila volební komise za zvolené oba st-le, uznavši za platné i takové hlasovací lístky, na kterých jejich jména byla natištěna, případně napsána na zvláštních lístcích, které byly na úředních hlasovacích lístcích nalepeny. Nař. rozhodnutím byly v pořadu instančním hlasy voličů, takovéto hlasovací lístky odevzdavších, uznány za neplatné a za zvolené prohlášeny jiné osoby než st-lé.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Předmětem sporu jest především otázka, lze-li podle vl. nař. č. 146/26, kterým byl vydán volební řád pro volby orgánů Léč. fondu veř. zaměstnanců, pokládati za neplatné takové hlasovací lístky se jmény kandidátů, která nebyla napsána na hlasovacím lístku samém, nýbrž na zvláštním lístku, který byl na něm nalepen. Teprve po kladné odpovědi na tuto otázku bylo by třeba řešiti další otázky, vyžaduje-li se k platnosti odevzdaného hlasu, aby volič napsal jméno kandidáta vlastnoručně buď přímo na hlasovacím lístku úředně vydaném nebo na zvláštním lístku na něm nalepeném, či stačí-li, je-li jméno kandidátovo napsáno osobou jinou než voličem, je-li napsáno strojem, vytištěním nebo jinakým mechanickým způsobem vyznačeno.
Nař. rozhodnutí založeno jest především na právním názoru, opřeném o ustanovení §§ 12, 14 a 15 vl. nař. č. 146/26, že k platnosti hlasů, odevzdaných při volbách konaných podle tohoto vl. nař., jest nezbytno třeba, aby volič přímo na hlasovacím lístku úředně vydaném napsal vlastnoručně jména kandidátů. Žal. úřad uznal proto za neplatné hlasy oněch voličů, na jejichž hlasovacích lístcích jména kandidátů nejsou napsána voliči přímo na úředních hlasovacích lístcích ani vlastnoručně, nýbrž jsou napsána strojem nebo natištěna na zvláštních lístcích, na úředních hlasovacích lístcích nalepených, a nálepky ty v tiskárně nebo strojem byly rozmnoženy.
Stížnost uznávajíc výslovně, že hlasovací lístky za neplatné uznané byly upraveny tak, jak právě bylo vylíčeno, vytýká nezákonnost právního názoru, z něhož žal. úřad vycházel. Dovozuje, že takováto úprava hlasovacích lístků neodporuje všeobecným zásadám vol. řízení, t. j. principům čistoty, tajnosti a svobody volby ani positivním ustanovením cit. vl. nař. Nařízení toto nemluví nikde o vlastnoručním napsání jména kandidátova na hlasovacím lístku a při volbách do obcí a zákondárných sborů volby konají se tak, že volič vloží do obálky jednu z kandidátních listin, na kterých jména kandidátů jsou vytištěna. I když vl. nař. č. 146/26 mluví o »napsání« jmen kandidátů na hlasovacím lístku, neužívá výrazu toho výhradně, nýbrž promiscue s výrazem »vyplnění«, pročež na výraz »napsání« nelze klásti žádnou zvláštní váhu. Také nalepení nálepky se jménem kandidátovým, ať tištěným nebo psaným na psacím stroji, je vyplněním hlasovacího lístku, a hlasovací lístek takto vyplněný jest platný.
Stížnosti nelze dáti za pravdu.
Podle § 17 odst. 1 zák. č. 221/25 a § 2 vl. nař. č. 146/26 jest volba do okr. sboru Leč. fondu veř. zaměstnanců, o niž tu jde, přímá, tajná a osobní. Provádějíc tyto základní zásady volebního řízení, ustanovilo cit. vl. nařízení, jímž byl vydán volební řád do řečených okr. sborů, v § 14 odst. 1 první větě, že volba koná se zasláním vyplněného hlasovacího lístku volební komisi poštou. Hned v následující větě pak nařizuje, jak toto vyplnění státi se má: »volič napíše na hlasovací lístek jména, příjmění a bližší označení osob, které mají podle jeho vůle býti členy okr. sboru a které jejich náhradníky, volič ze skupiny A má jich napsati pouze 6.... Napíše-li jich více, nebude k jménům na lístku posléze napsaným .... brán zřetel. V odst. 2 téhož paragrafu se praví dále: »Takto vyplněný hlasovací lístek vloží do obálky ....« V souvislosti s těmito předpisy obsahuje pak § 15 odst. 3 ustanovení: Neplatné jsou hlasy: a) nejsou-li napsány na hlasovacím lístku úředně vydaném« ....
Jádrem sporu jest výklad těchto ustanovení. Podle všeobecně uznaného interpretačního pravidla, které vytčeno jest positivně také v § 6 o. z. o., nesmí normě, o jejíž výklad jde, býti dáván jiný smysl, než jaký vychází z vlastního smyslu slov v jejich souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárcova. Praví-li vol. řád v ciť. ustanoveních výslovně, že »volič napíše na hlasovací lístek jména« .... kandidátů, a užívá-li tohoto slovního výrazu v nich opětně, pak nelze mu rozuměti jinak, než jak k tomu nutí již gramatický jeho výklad t. j., že vol. řád vyžaduje nepochybně, aby jména osob, které podle vůle voličovy mají býti zvoleny, byla napsána na úředně vydaném halsovacím lístku samém, t. j. přímo na něm. Obrat »takto vyplněný hlasovací lístek« v § 14 odst. 2 nemůže se zřetelem na obsah odst. 1 téhož paragrafu, v němž vyskytuje se třikráte týž výraz pro vyplnění hlasovacího lístku (»napíše«, »napsati«, »napíše-li«), míti jiný smysl, než že hlasovací lístek musí býti vyplněn tak, jak to předcházející odstavec nařizuje, t. j. napsáním jmen kandidátů. Ustanovení o tom, jak má býti hlasovací lístek vyplněn, obsaženo jest právě ve 2. a 3. větě odst. 1 § 14; jen zde jest sedes materiae, závažná pro výklad rozhodné normy a jen zde jasně a přesně jest vyjádřena vůle zákonodárcova a nelze ji proto hledati jinde. Užívá-li vol. řád na jiných místech (v § 12 odst. 3, § 14 odst. 1 prvně větě, a v § 14 odst. 2) výrazu »vyplněný hlasovací lístek«, činí tak zřejmě jen z toho důvodu, aby tímto obratem zkráceně vyjádřil, že hlasovací lístek má býti voličem vložen vyplněný do obálky a vyplněný zaslán vol. komisi a aby nemusil opakovati, že má býti vyplněn napsáním jmen, příjmění a bližšího označení osob, které mají býti zvoleny. Z obratu onoho není však možno dovozovati, že by hlasovací lístek mohl býti vyplněn jakkoli jinak než napsáním jmen na něm nebo dokonce, že výraz »vyplněný«, jehož použito jest v § 12, kryje se s výrazem »napsaný«, kterého užito v § 15, jak za to má stížnost; neboť jakým způsobem se vyplnění hlasovacího lístku má státi, nařizuje § 14 odst. 1., 2. věta, a předpisuje tu zcela nepochybně, že vyplnění děje se napsáním jmen kandidátů voličem a to na hlasovací lístek, t. j. přímo na úřední listině k tomu účelu vydané. Tím má býti zaručeno, aby volba byla přímá, tajná a osobní, jak to § 17 odst. 3 zák. č. 221/25 ustanovuje. Důsledek toho, že nabyl zachován postup, předepsaný v § 14 odst. 1 pro vyplnění hlasovacího lístku, t. j. že hlas nebyl napsán na hlasovacím lístku přímo, jest neplatnost hlasovacího lístku podle § 15 odst. 3 lit. a) vol. řádu. Vyslovil-li žal. úřad v souhlase s první stolicí neplatnost hlasů, které nesporně nebyly napsány na hlasovacích lístcích úředně vydaných, jak to § 14 odst. 1 vl. nař. č. 146/26 výslovně nařizuje, jest nař. rozhodnutí již z tohoto důvodu ve shodě se zákonem, a nebylo třeba zabývati se řešením dalších otázek, zda dotčené hlasy jsou neplatné také ještě z jiných důvodů.

Citace:

č. 7857. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 563-566.