A. Z práva občanského.

474. § 139. obč. zák. Manželský otec nemůže žádati vydání svého děcka, o jehož osobu jest mu pečovati a jež jest v péči osoby třetí, příčí-li se tomu zájmy dítěte. 18 XII 12, R V 1528; E. Bl. 13: 18.
475. § 163. § 292. c. s. ř. Nebylo-li odporováno manželskému zrození děcka, jež bylo porozeno manželkou, v době početí děcka rozvedenou, nemůže toto činiti nároku na nemanželského otce. Na tom nemění nic okolnost, že děcko jest zapsáno v knize narozených jako nemanželské (dv. d. 15 I 1787 sb. z. s. 621). 22 I 13, Rv I 1118/12; Z. Bl. 13: 253.
476. § 163. Žaloba o otcovství jest nepřípustna proti souložníkovi, jestliže jiný legitimoval již děcko per subsequens matrimonium. 10 XII 12, Rv II 1161; Z. Bl. 13: 254.
477. § 163. Tuto domněnku lze vyvrátiti důkazem, že otěhotnění bylo přivoděno dřívější souloží s jiným souložníkem. 18 II 12, Rv II 1174; Z. Bl. 13: 254.
478. § 163. Důkaz o nemožnosti oploditi může býti proveden degenerací pohlavního ústroje. 27 I 13, Rv I 1149/12; Z. Bl. 13: 255.
479. § 193., 254. Spoluporučník může býti svého úřadu zbaven pro nepřátelství proti matce poručnici. 11 II 13, R II 71; Z. Bl. 13: 340.
480. § 339. Zaměstnatel jest práv z rušebních činů, vykonaných zaměstnaným v zájmu onoho a s jeho byť i dodatečným, mlčky učiněným srozuměním (opomenutí překažení neb odstranění). 18 XII 12, R II 1161; Z. Bl. 13: 224.
481. § 367. jest použiti též na koupi věcí, jež podatel vydává ne za vlastní, nýbrž (klamně) za svěřené mu k prodeji, kdežto ve skutečnosti mu byly odevzdány z jiného titulu (uschování a p.). 22 I 13, Rv I 1189/12; Z. Bl. 13: 224.
482. § 551. Vzdání se dědictví ve prospěch osoby označené vzdávajícím se, jest jen jistou formou výkonu dědického práva za přenechání výhod osobě jiné. Vzdávající se jest proto práv věřitelům pozůstalostním. 4 II 13, Rv I 65; N. Z. 13 č. 19; E. Bl. 13: 20.
483. § 822. Exekuční vklad práva zástavního pro synův dluh na nemovitost otce stejného jména po smrti tohoto provedený, jest platný ohledně podílu, jenž později synu byl připsán. 15 X 12, Rv II 816; Z. Bl. 13: 342.
485. § 878. § 82. a. lit. c. živ. ř. Přijetí dělníka u zamlčení stávky u zaměstnatele vypuknuvší, není proti dobrým mravům a neoprávňuje dělníka k předčasnému vystoupení. 3 I 13, Rv I 1195/12; Z. Bl. 13: 227.
486. § 887. Na úmluvu ústní, jež souhlasně nebyla pojata do listiny pro domnělou bezpředmětnost, nelze bráti zřetele. 27 III 13, Rv II 253; Z. Bl. 13: 404.
487. § 890., 891. Objedná-li více osob nedílné plnění (pohřeb), nevzchází jim solidární závazek ku plnění vzájemnému, je-li toto dělitelné. 4 III 13, Rv II 1217/12; Z. Bl. 13: 405.
488. § 929. Tichý souhlas kupitele s prohlášením prodatelovým, že prodává krávu »na padnutí, že mu nic po tom není, padne-li za vraty«, rovná se výslovnému vzdání se správy. 20 III 12, Rv V 339; Z. Bl. 13: 229.
489. — Vzdání se mlčky rovná se sice výslovnému, ale prohlášení prodatelovo, jímž odmítá záruku za vady, musí přece býti úplně jasné; slova: »Prodávám bez záruky (garancie)« nestačí, poněvadž zůstavují pochybnost, odmítá-li se též ručení za t. zv. zákonné vady. Dva dny po prodeji krávy zřejmá, patrně již dlouho jsoucí tuberkulosa, jest takovou vadou, jež může býti kupitelem uplatněna přes to, že mlčel k hořejšímu prohlášení. 28 XII 12, Rv II 983; Z. Bl. 13: 232.
490. § 1042. Animus obligandi nemusí míti vztah na osobu postihem povinnou, předem určitou. Syn otce v chudinském opatření obce jsoucího, o němž obec teprve dodatečně se dověděla, může býti nucen k náhradě, ale jen potud, pokud sám (současně s obcí) otci výživu neposkytoval. 3 I 13, Rv I 1116/12; Z. Bl. 13: 235.
491. § 1052., 1156. Je-li cena splatna při dodání zboží (díla), nevzchází nárok na ni před dodáním; nabídka plniti dodatečně po zaplacení jest nerozhodna. 28 I 13, Rv II 27; Z. Bl. 13: 328.
492. § 1096., 1298. Pronajímatel ručí nájemci za škodu, vzešlou spadnutím stropu v jednom pokoji a přestěhováním se na čas do hotelu. 3 XII 12, Rv I 1072; Z. Bl. 13: 408.
493. §§ 1114., 1115. Byla-li pro případ prodlení s placením činže smluvena zkrácená lhůta výpovědní, nelze spatřovati v tom, že pronajímatel vypověděl ne sice ihned, nýbrž teprve po uplynutí zkrácené lhůty výpovědní, ale před zaplacením dospělé činže, mlčky učiněnou obnovu nájmu, nýbrž i v této době jest výpověď s kratší lhůtou účinná. 4 II 13, Rv II 103; Z. Bl. 13: 332.
494. § 1118. Přes smluvní výhradu předčasného zrušení nájmu »nebudou-li všechny smluvní podmínky řádně a plně splněny«, nemůže pronajímatel tohoto práva použiti, opozdil-li se nájemce s placením činže jen nepatrnou dobu (3 dny). 22 I 13, Rv II 63; Z. Bl. 13: 233; E. Bl. 13: 20.
495. § 1288. Je-li cestující pojištěn proti úrazům, jež utrpí neštěstím, přihodivším se dopravnímu prostředku, nevzejde pojistný nárok, nebyl-li dopravní prostředek poškozen. 8 I 13, Rv I 1197/12; Z. Bl. 13: 348.
496. § 1288. Převede-li pojistník polici na živ. pojištění na osobu, v jejíž prospěch zní, stává se z dosavadního čekatelství na pojištěnou sumu právo majetkové, které může přejíti na právní nástupce osoby obdařené. 4 VI 12, Rv I 519; J. Bl. 13: 297.
497. § 1288. Je-li znění police o právu pojistníka na prémií prostou polici redukovanou nejasné, jest rozhodnou dohoda, učiněná s agentem při přijetí pojistného návrhu. 8 IV 13, Rv I 331; G. H. 13: 540.
498. § 1293. Nárok na náhradu škody předpokládá, že škoda již nastala; nestačí pouhá možnost, že škoda nastane. 16 X 12, Rv II 904; J. Bl. 13: 298.
499. § 1295. Strana v procesu podlehlá může žádati náhradu útrat obojích od toho, jehož zaviněním byl spor vyvolán. 28 XII 12, Rv V 2265; E. Bl. 13: 20; Z. Bl. 13: 336.
500. § 1295. Nezachování jízdního řádu zavazuje jezdce na kole k náhradě škody poraněním chodce. 11 II 13, Rv I 120; Z. Bl. 13: 419.
501. § 1315. Vlastník domu — místní policejní předpisy předpokládaje — ručí při úraze na náledí za domovníka jen potud, pokud má tento zavinění a jen v mezích § 1315 obč. zák. 12 XI 12, Rv III 275; Z. Bl. 13: 249.
502. § 1320. Za škodu, způsobenou kousnutím psem, ručí nejen jeho majitel, nýbrž i manželka tohoto, jež psa ve svém dvoře trpí a opatrování jeho zanedbá. 27 XI 12, Rv III 512; Z. Bl. 13: 252.
503. § 1325. Nárok na bolestné je zděditelný od okamžiku doručené žaloby. 8 X 12, Rv I 625; Z. Bl. 13: 252.
504. — Pro výměru bolestného jest směrodatným: význam poranění, doba přerušení zdraví, prudkost bolestí, vliv příp. znetvoření na budoucnost, způsob živobytí zraněného a nároky, jež dle své společenské třídy na život obyčejně činí. 28 XII 12, Rv I 1141; Z. Bl. 13 I 241; 12 II 13, Rv I 72; Z. Bl. 13: 417.
505. § 1353. Rukojemství, dané ohledně určitého poměru úvěrního a neobsahující žádného omezení, jest vykládati extensivně. 18 XII 12, Rv II 1173; Z. Bl. 13: 226.
506. § 1376. Obchodní pohledávka, na niž byla dána směnka, zaniká jen tehdy, byla-li tato dána a přijata výslovně na místo placení. 7 V 12, Rv I 384; J. Bl. 13: 285.
507. § 1380. Soudní »smír«, jímž žalovaný uznává žalobní nárok a slibuje zaplacení, není smírem dle § 1380. obč. zák. 3 I 13, Rv VI 645/12; E. Bl. 13: 20; G. H. 13: 398.
508. § 1435. Cukrovar, jenž dodal řepaři řepné semeno určité známky v naději na dodávku ze sklizně, má nárok na vrácení semene téže známky, nedošlo-li k dodávce. 23 XII 12, Rv II 1237; Z. Bl. 13: 423. 509. § 1389., 166. Smír o odbytném nemanželskému děcku mohl by pozbýti platnosti jen tehdy, kdyby majetkové poměry nemanž. otce se čirou náhodou tak zlepšily, že zlepšení to nijak nemohlo býti předvídáno. 14 I 13, Rv II 1017/12; Z. Bl. 13: 256.
510. § 1444., 939. V prohlášení živitele nemanž. děcka vůči nemanželskému otci: »Nám nemusíš nic dát, my po tobě nic nechceme, jen dej jednou chlapci něco, až začne obchod«, jest obsaženo vzdání se nároku na náhradu výživného. 25 II 13, Rv I 130; Z. Bl. 13: 329.
511. § 1444. § 7. zák. 21 IV 82 ř. 123. Přes tento předpis může se obecní úředník vzdáti svého platu (pense) ve prospěch obce. 9 IV 13, Rv III 152; G. Z. 13: 276.
512. § 1489. Čl. 15. st. z. z. 21 XII 67 ř. 144. Dokud příslušný správní úřad nerozhodl právoplatně o odporujících si nárocích soukromých osob (náhrada škody), nepočíná promlčení soudní žaloby. 27 V 09, ? E. Bl. 13: 18.
513. Automob. zák. § 1., 2. Povinné ručení nastává i v tom případě, kde úraz byl provozem zapříčiněn jen prostředečně (pádem při útěku před ohrožujícím autom.). 4 I 13, Rv I 1159/12; Z. Bl. 13: 246.
514. — § 1. Ručení není vyloučeno, přenechá-li chauffeur přes zákaz řízení stroje osobě, vedle něho sedící, jež má se teprve vycvičiti. 4 II 13, Rv I 14; Z. Bl. 13: 419.
515. — § 46. úraz. pojišt. děln. Úraz, utrpěný hlídačem městských pouličních drah ve službě automobilem městského hasičstva, spadá pod předpis § 46. zák. o úraz. poj. děln. Poraněný nemůže žádati vedle pojistné renty od města, jež provozuje oba podniky, další škodu. 27 III 12, Rv I 173; Z. Bl. 13: 420.
516. — § 13. I v těch případech, kde nároky z poškození automobilem lze vznésti jen dle práva občanského, jest předchozí úmluva o vyloučení povinného ručení neplatna. 10 XII 12, Rv I 1085/12; E. Bl. 13: 20; Z. Bl. 13: 338.
517. Autor. pr. Praktickým zužitkováním ideje, vyslovené v přednášce, neporušuje se žádné právo, chráněné autor. pr. 14 I 13, Rv I 1031/12; G. Z. 13: 262.
518. Dráhy, pov. ruč. Dráha ručí za následky nevytopení osobních vozů v zimě (§ 17. žel. dopr. ř. 16 XI 51 ř. 1 ex 52.). 16 X 12, Rv V 1303; E. Bl. 13: 18.
519. — Zavinění jest děleno, jede-li poškozený bezstarostně se svým povozem po křižovatce silnice s místní nezahraženou dráhou, a přijede-li vlak bez znamení. 28 XII 12, Rv I 1141; Z. Bl. 13: 241.
520. — O události v provozu nemůže býti řeči, byla-li doprava skončena a dopravní prostředky dány stranou, aby tu klidně stály. 17 IX 12, R III 314; G. H. 13: 535. 521. Odp. zák. § 3., 5., 6. Odporovati nelze dohodě mezi advokátem a klientem po zastavení platů tímto učiněné, dle níž upomenutých a došlých hotovostí jest použiti ku krytí palmárního a expensního účtu. 19 II 13, Rv II 133; Z. Bl. 13: 458.
522. — §§ 29., 30. Odporovati lze jen právnímu jednání, mezi blízkými příbuznými uzavřenému samému — předpokládaje správnost a splatnost pohledávky — nikoliv však zajištění jeho. 28 I 13, Rv II 943/12; Z. Bl. 13: 228.
523. Vyvlastnění § 44. Vyvlastněný nemá nároku na náhradu útrat právního zastoupení při zjišťování odškodnění. 11 II 13, R I 17; Z. Bl. 13: 446.

Citace:

Z práva občanského.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1913, svazek/ročník 22, číslo/sešit 5, s. 273-278.