NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8610 —
Č. 8610.

Jazykové právo. — Školství. — Řízení před nss: Okresní výbor školní není legitimován ke stížnosti na nss do výnosu min. škol., kterým se mu v konkrétním případě řízení o přeškolení obce činí výtky pro jeho postup po stránce jazykové.
(Nález ze dne 16. května 1930 č. 362/28.)
Prejudikatura: Boh. A 5897/26.
Věc: Okresní výbor školní v T. proti ministerstvu školství a národní osvěty o užívání jazyka ve věcech přeškolení částí školní obce.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Nař. výrokem zamítlo min. škol. rekurs míst. rady škol. ve St. proti přeškolení částic vlastní obce školní v H., dodalo výnos ten k další intimaci místopředsedovi zem. rady škol. v Praze a nařídilo — vzhledem k opačné praksi v konkrétním případě —, aby předseda okr. výboru škol. v T. upozornil důrazně okr. škol. inspektora v T., že svá dobrozdání musí napsati vždy v státním jazyce; okr. výbor škol. musí dopisovati všem státním úřadům republiky čsl. výhradně ve státním oficielním jazyku a nebylo důvodu, proč jeho výměr 2. února 1925 (žádost na osp-ou v T. ve věci místního šetření za určení zástupce pro funkci předsedy komise) byl sepisován dvojjazyčně; rovněž není přípustno pro potřebu úřední ověřovati výpis z protokolů o schůzích okr. výboru škol. jinak než ve státním oficielním jazyce. — Č. 8610 —
Zšr v Praze intimovala tento výrok výnosem z 29. srpna 1927 předsedovi ošv-u v T., připojujíc dodatek, týkající se stránky jazykové, v této formě: »Žádáme podle min. výnosu pana předsedu okr. výboru škol., aby okr. škol. inspektora důrazně upozornil, že svá dobrozdání musí podle min. výnosu napsati všem státním úřadům republiky čsl. výhradně ve státním oficielním jazyku, a nebylo důvodu, proč jeho výměr z 2. února 1925 byl sepisován dvojjazyčně; rovněž není přípustno pro potřebu úřední ověřovati výpis z protokolů o schůzích okr. výboru škol. jinak, než ve státním oficielním jazyce«.
Rozhoduje o stížnosti okr. výboru škol. v T., řídil se nss těmito úvahami:
Výrok stížností napadený chápe nss i v souhlasu s nazíráním stížnosti v ten rozum, že se týká úpravy jazykové stránky jen pokud jde o specielní případ funkce okr. výboru škol., resp. jeho orgánu při přeškolování částic jedné školní obce k jiné školní obci, nikoli takové úpravy, pokud by běželo o jeho činnost vůbec. Pro uvedené nazírání lze shledávati podklad především v tom, že příkaz, tvořící obsah napadeného výroku, byl vydán jen jakožto adnex rozhodnutí ve věci přeškolení, dále že příkaz vyzvedá právě akty takového způsobu, jaké mají místa v řízení o přeškolení, posléze že příkaz podotýká, že není — scilicet v konkrétním případě — důvodu k úchylce od zásady platnosti jazyka státního.
Stížnost namítá:
Okr. výbor škol. jest podle § 26 zák. z 24. února 1873 č. 17 z. z. česk. zástupcem škol. okresu v soudních i mimosoudních záležitostech a řídí — v této funkci — podle § 4 cit. zák. jednání, týkající se vyškolení ze školního okresu, jenž jest samostatnou korporací samosprávnou, obstarávající přikázané věci školské správy ve vlastním oboru působnosti; stejně řídí okr. výbor škol. jednání o přiškolení do škol. okresu (srov. nál. Boh. A 5897/26). Okr. škol. inspektor jest sice po rozumu §§ 33 a 34 cit. zák. orgánem státního dozoru školského v okr. výboru škol., než pokud podle § 38 cit. zák. zastává místo referenta v záležitostech školní správy, přikázaných zmíněné korporaci, jak jest tomu ve příčině vyškolování a přiškolování, jest toliko členem okr. výboru škol. Podle § 3 úst. zák. č. 122/20 musí samosprávné úřady, zastupitelské sbory atd., tedy též okr. výbor škol. i okr. škol. inspektor, pokud jest jen jeho členem, toliko přijímati podání sepsaná v českém jazyce a je vyřizovati, majíce jinak stran svého minoritního jazyka oprávnění vytčená v § 2 jaz. zák.; mohou tedy za předpokladů tohoto § 2, které v konkrétním případě byly splněny, dopisovati státním úřadům výhradně v německé řeči i podávati v ní posudky; stejně jako může býti protokol o schůzi sepsán německy, může i ověření jeho nebo jeho části státi se německy, neboť jde i tu o záležitost vlastní působnosti okr. výboru škol. Nař. rozhodnutí ve svém dodatku, týkajícím se stránky jazykové, jest prý tudíž co do všech vyslovených příkazů v rozporu se zákonem.
Maje rozhodovati o této stížnosti, musil nss především zjistiti, jde-li o stížnost strany, legitimované podle § 5 zák. o ss k tomu, aby se dovolávala — Č. 8610 —
ochrany nss-u proti nezákonnému rozhodnutí neb opatření některého úřadu správního.
Otázka řečené legitimace stěžujícího si ošv-u souvisí těsně s vyřešením právní povahy ošv-u in abstracto. Po této stránce jest zřejmo, že vl. nař. č. 608/20 byly na základě § 38 zák. č. 292/20 zrušeny okr. rady škol. v Čech., na Mor. i ve Slez. a nahraženy okr. výbory škol. Současně bylo v § 11 uvedeného vl. nař. vysloveno, že jest působnost těchto nových okr. výborů škol. táž, jaká byla dosud působnost okr. rad škol. Tím převzat byl pro tyto nově zřízené útvary dosavadní řád právní a zejména předpisy jeho o oboru působnosti býv. okr. rad škol. a o jejich právní povaze. Platí proto i o úřední působnosti okr. výborů škol. zemské zákony o dozoru ke školám, resp. zákony o právních svazcích učitelstva, a zůstala jim naproti tomu též zachována případná práva, jež jim skýtalo dosavadní zákonodárství zemské. Vytčený obor působnosti onoho dvojího způsobu normován jest pro Čechy v prvé řadě v § 26 česk. zem. zák. o dozoru ke školám z 24. února 1870 č. 17 z. z. Jako jest tu (srov. zejména body 1. a 9.) jednak okr. výbor škol. vybaven subjektivními právy samosprávné korporace, resp. jejího orgánu, pokud jest okr. výbor škol. zástupcem školního okresu jakožto vydržovatele škol, resp. správcem okr. fondu školního, resp. presentatorem na místa učitelská (srov. nál. Boh. A 5897/26), tak jest — a to zásadně a hlavně (srov. ostatní body cit. §), zejména též po rozumu všeobecného předpisu § 20 cit. zák. o státním dozoru ke školám — okr. výbor škol. podřízen dozorčím úřadům školským a podléhá ovšem v této své organisační funkci vyšším státním úřadům školské správy.
V konkrétním případě běželo o funkci okr. škol. výboru v T., spočívající v tom, že řídil vyjednávání, týkající se přeškolení částic školní obce ve St. ke školní obci v H., ve kterémžto řízení arci obě zúčastněné obce školní, resp. míst. rady škol., je zastupující, byly stranami (zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z. a z 24. února 1873 č. 17 z. z. česk. v dalších úpravách), avšak činnost okr. výboru škol. v řízení o přeškolení (§ 9 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z. česk.) jest po rozumu výslovné normy bodu 4 § 26 cit. česk. zem. zák. o dozoru ke školám pouhou vyšetřovací činností pro rozhodující funkci nadřízeného úřadu (zem. rady škol.), tedy zjišťováním skutkové podstaty pro úřední rozhodování. V této relaci nejsou tudíž okr. výboru škol., resp. jeho škol. okresu zřejmě zákonem propůjčována nějaká subj. práva, nýbrž vystupuje tu okr. výbor škol. prostě jakožto úřad státní, resp. orgán státní správy školní, i není nositelem subj. práv, t. j. není stranou. Není-li však takovou, pak nedostává se mu též legitimace, aby hájil před úřady nějakých svých zájmů ve formě subj. práv, i nemá též legitimace po rozumu § 5 zák. o ss, aby se dovolával rozhodnutí nss-u pro domnělé »zkrácení svých práv«.

Citace:

č. 8610. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 781-783.